15. ledna 2013

Malé velké tajemství 12

"Chlapec se nám vybarvil," prohlásil po chvíli Nick. "Ty otisky krom ní patří jen jemu. Ze žiletky i ze stříkačky. A musím říct že vzorek DNA patří taky jemu."
"Kde jsi ho našel?" "
Taky tam. Nejspíš se tak trochu pořezal. Jo, žiletka je prostě ostrá. A ještě …" promiň Warricku, dodal v duchu, "Alison s ním spala."
"Takže ona mu zajišťovala všechno … od peněz až po sex. A co udělal on? Zabil ji."
"Ale teď už mu to můžeme dokázat. Z toho nevyvázne. Podle laborky byly ty drogy co se našly u něj dost nekvalitní. A čím novější, tím horší."
"A ona na to přišla."
"Je to dost dobře možný, Sofie. Teď už nám to vyklopí."

"Jaké zprávy? Tak mluvte, co je s Grissomem?"
"Podívejte," sundal si brýle, "pan Grissom je v kómatu. Operace proběhla dá se říct úspěšně, vyndali jsme kulku. Jenže jsme si nevšimli jedné podstatné záležitosti, a to, že se poškodila jedna z cév vedoucích do mozku."
"Jo, takže operace proběhla úspěšně až na to že jste ho málem zabili! Na co proboha myslíte? Máte oči? Od čeho jste doktoři!" vyjel okamžitě Greg.
"Samozřejmě jsme to dali do pořádku. Následujících dvacet čtyři hodin bude nejkritičtějších. Pokud je zvládne, má dost slušnou šanci. Netvrdím ale že bude bez následků."
"Jak prosím?" vyjela Catherine. "To jako že bude mít následky? Jaké?"
"Nemůžu hned říct. Ale možná že nějakou dobu nebude … řekněme schopný svojí práce. Nebo si vůbec nebude na nic vzpomínat. Nebo bude nějakou dobu nepohyblivý … částečně. Opravdu nemůžu říct víc. Je mi líto."
Zůstali jen překvapeně stát. Gil Grissom, jednička ve svém oboru, nebude schopný svojí práce? Nebude se vzpomínat? Bude nepohyblivý? A to všechno jenom možná? Sara dosedla na židli. Greg se chvíli zdráhal, pak sedl vedle ní. Podívala se na něj a pak udělala něco, co nikdo z nich nečekal. Objala ho.
Cath mezitím pošeptala Warrickovi: "Vezmi projektily a jeď do laborky. Chci vědět kdo na koho střelil, z Grega racionální slovo nevypadne."
"Dobře …" prošel kolem nich a zmizel v ohybu chodby.

"Tak co, už nám povíte pravdu?"
"Jakou pravdu zase. Všechno jsem vám už řek. Zašijete mě za drogy, ale vražda? Pche, s tou nemam nic společnýho."
"Jenže důkazy mluví jinak. Vaše otisky se našly na žiletce i na stříkačce, kterou jste do ní vpravil smrtelnou dávku."
"Co? Podívejte, Alison bych nezabil. My dva … to byla jak pohádka o Popelce. Byla na nejlepší cestě se z toho popela vyhrabat až do zámku."
"Jenže?" napověděl Nick.
"Měla prodávat za přemrštěný ceny. Jak jinak chcete v tomhle blázinci přežít. A přitom jsem nenápadně ubíral na kvalitě. Co nejlevnějc koupit a co nejdráž prodat. Obyčejnej obchod. Tak to dělá každej. Nikdo si ničeho nevšim. Ale po čase …" nějak se mu nechtělo dopovídat.
"Po čase to zjistila. Tak jste ji zabil."
"Ne! Tak to rozhodně nebylo."
"A jak tedy? Udělali jsme u vás doma prohlídku. A krom drog opravdu špatné kvality se našel ještě její mobil, pár aktů a taky pár zpráv na vašem záznamníku. Vyhrožuje vám, abyste přestal blbnout, jinak vás udá."
"No … máte pravdu, poznala že kvalita je horší. A chtěla mě napráskat. Jenže já potřebuju prachy stejně jako každej jinej. A ona toho mohla využít. Já bych jí z toho bahna definitivně vytáh. Proto jsem měl ty akty … dokud hrozilo že je pošlu jejímu strejcovi tady na kriminálce, nemohla nic dělat."
"A jak to, že ta jistota, že nic neudělá najednou vyprchala a vy jste ji musel zabít?" zeptala se s odporem Sofie.
"Řekla to na mě. A nikdo už ode mě pak nekupoval. Mohla mít všechno a takhle v tom bahně zůstala a chcípla. Nakonec ani těch fotek nebylo potřeba. Říkal jsem jí, že dokud bude poslušná, bude se mnou vycházet a já se jí odměním. Když mě ale odkopne, tak si to sežere."
"A musel jste ji zabíjet? Podívejte se na to … měla rodinu, mohla mít před sebou slušnej život … ale vy jste jí všechno zničil."
"Nešlo mi o ní, šlo mi o prachy. A ty mi vydělávala. Dokud je vydělávala, byla v bezpečí. Není těžký najít jinou takovou."
"Tak na to si každopádně počkáte. Budete obviněn z vraždy a přechovávání a prodeje drog. Počkáte si pěkných pár let."
"Já umím čekat," s těmito slovy ho odvedli z místnosti.

"Tak … Warrick bude rád, že jsme ho usvědčili."
"Jo, to bude. A rád bych taky věděl, jak je to se Suzanne … od tý doby co máme tenhle případ jsem o ní neslyšel," pomalu vycházeli na chodbu. Nick zahlédl Warricka, jak míří do laborky.
"Ricku? Počkej. Mám novinku," zastavil se a nechal Nicka doběhnout až k němu.
"Hm?"
"Usvědčili jsme vraha Alison."
"Super. Díky. Hned to řeknu jejím rodičům."
"Jo. Ale co ty? Nevypadáš nijak extra šťastně. Co se stalo? A co vůbec neseš?" a ukázal na důkazní sáčky.
"Projektily. A ty nevíš co se stalo?" díval se na něj smutnýma očima.
"Ne … co se děje, Ricku?" z jeho výrazu začínal propadat panice.
"Suzanne je mrtvá a Gil musí přečkat kritických dvacet čtyři hodin. A navíc s Gregem … oni dva … A Sara odchází …" nedokázal doříct.

Ale Nick to nepotřeboval. Teď mu definitivně začal padat jeho dlouholetý domeček z karet. Hroutilo se mu všechno, co tady za ty roky vybudoval. Je opravdu jen jedna jistota a tou je smrt. Pro každého z nás. Tak zas po delší době … ale mě opravdu blog doma blbne a lišta pro obrázky, odkazy … prostě ta nahoře nad textem nenaskočí..tak se omlouvám a pokusím se s tím něco udělat.

Žádné komentáře:

Okomentovat