Uběhla asi hodina. Ryan spolupracoval s Cooperem, občas kontroloval Raye. A zbylá část týmu se vrátila z domu Salasové. Nenašli vůbec nic. Ani jediná stopa po vloupání nebo někom cizím.
Když sdělili tuto skutečnost Horatiovi, nabyli dojmu, že takhle rozzuřeného ho ještě nikdy neviděli.
"Dobře. Takže jsou tu samozřejmě i ostatní případy. Hlásili mrtvou studentku na miamské univerzitě. Cooper taky zjistil, že odtud z výzkumu pochází kamera, kterou nejspíš mají únosci. Jeďte se tam podívat."
Bez dalších řečí se oba sbalili a jeli. Neměli co víc mu říct, protože pomoct nedokázal ani jeden.
"Ahoj. Tak jak jste pochodili? Máte k detektivovi něco?" pozdravila oba příchozí Alexx.
"Ne. Co máš ty?"
"Mrtvá studentka, podle dokladů Michelle Rodriguezová. Byla prý nadaná a schopná. Přesto ji hodně zřídili. Ve vzteku. Zlomené obě ruce, několik žeber a nakonec bodná rána do srdce."
"Bolestivé …" uniklo Calleigh.
"To je. Zajímalo by mě, proč to udělali. Všichni jsou tu z její smrti mimo. Ale to je vaše práce."
"Jo, děkujeme za pomoc," kývl Eric a oba se pustili do díla. Ale ihned první věc Calleigh zarazila.
"Kde je krev?"
"Nějakou má uvnitř a zbytek prostě není."
"A neměla by být kolem ní? Tady je jen tráva … a nějaký bílý prášek …"
"Jo, nemáme původní místo činu," pokrčila Alexx rameny a mířila ke svému vozu.
"Alexx!" křikla Calleigh a rozběhla se k ní.
"Co se děje?"
"Ty sis klekla do toho prášku."
"A ne … moje kalhoty půjdou do důkazů …"
"Máš ho tam docela dost. Ale nevím co to je. Ericu! Pojď sem prosím!"
"Ano?" otočil se od možné stopy.
"Můžeš provést test na drogy?"
"Omlouvám se, nevšimla jsem si …"
"To je v pořádku, Alexx. Ale máš zfetované koleno. Test je pozitivní," pokrčil rameny Delko, který mezitím pozoroval zbarvující se tester.
"Díky, Ericu. Můžeš pokračovat."
Kriminalista se vrátil k focení a Calleigh se otočila zpět k patoložce.
"Alexx, musíš si ty kalhoty sundat. A stát při tom na papíře."
"Co? Dělás si srandu? Tady?"
"Nic se nesmí ztratit. A řekla bych, že bude nejlepší, pokud nám necháš i sako."
"Sako klidně, ale nemám náhradní kalhoty!"
"Opravdu nemáš nic jiného?"
"Ne, nemám. Nějak nepočítám s tím, že bych byla na místě činu dlouho a že bych potřebovala náhradní věci!" stála proti ní s rukama v bok a odmítala se hnout.
"Aha … počkej, něco mě napadlo," Duquesneová odběhla k autu a něco hledala v kufru. "Doufám, že ti bude," podala jí s úsměvem svou pracovní kombinézu.
"Díky. A Ericu ty si hleď té mrtvé!" zakřičela na Delka, který dění se zájmem pozoroval.
Když se Alexx převlékla, odvezla tělo a kriminalisté posbíraly všechny důkazy, šli si ihned promluvit s děkanem fakulty.
Čekali před zavřenými dveřmi. Ty se právě otevřely a vyšla z nich žena ve středních letech.
"Dobrý den, hledáme děkana fakulty informačních technologií."
"To jsem já. Leighton Williamsová. Vy jste tu kvůli té kameře, že? Pospíšili jste si," usmála se na ně a pozvala je dál.
"Kameře? Jaké kameře?"
"Nové kameře, kterou si naši studenti chtěli dát patentovat. Speciální pro online vysílání. Měli jsme dva prototypy a pak šest kusů nulté série. Máme jen pět."
"O nějaké takové mluvil Horatio," vzpomněl si Eric. Calleigh pochopila.
"Ah … ne, jsme tu kvůli studentce Michelle Rodriguezové. Ale ta kamera nás bude zajímat taky."
"A, slečna Rodriguezová se podílí na výzkumu."
"Vážně? Teď je mrtvá."
"Smutné. Co potřebujete?" na děkance to zřejmě nezanechalo žádný citový otřes.
"Něco o ní. Podílela se na výzkumu. Měl někdo něco proti ní nebo její práci?"
"Ne … kromě spolužačky Rachel Willisové. Také kolegyně."
"Co mezi nimi bylo?"
"Nenáviděly se. Ne že by mě zajímaly drby, ale šušká se, že jedna druhé přebrala přítele. Ale kdo ví? Nevěděla bych nic tak detailního, kdyby nepracovaly na tak důležitém projektu."
"Popovídáme si s ní. Ještě něco?"
"Ne … myslím, že ne. Kdybych si vzpomněla, komu můžu … zavolat?"
Delko jí podal svou vizitku a ona je poté se stále stejným úsměvem vyprovodila z kanceláře.
"Takže Rachel Willisová. Jdeme si s ní promluvit," poznamenala Calleigh.
Asi po půl hodině, kdy se snažily z ostatních spolužáků dostat, kde se ona dívka nachází, ji našli sedět v parku na lavičce. Měla krátké blond vlasy a víc než vyzývavé oblečení.
"Slečna Willisová?"
"O, jistě. Co potřebujete?"
"Kriminálka. Duquesneová a Delko."
"Ah ale … nepamatuju si, že bych něco provedla."
"Slyšeli jsme o vás v souvislosti s Michelle Rodriguezovou."
"Ano, moje spolužačka a kolegyně při výzkumu."
"Teď už mrtvá spolužačka."
"Mrtvá? Ale to snad ne. To je mi skutečně moc líto."
"Nechte soucit stranou, prý jste se nenáviděly."
"To není pravda. Trochu jsme se hádaly, když ji opustil Brad a začal si se mnou, ale jinak bylo všechno v pořádku. Víte, Brad je nejhezčí kluk z ročníku."
"Hm, no dobrá," pokračovala Calleigh, když viděla, jaké pohledy vrhá Rachel na Erica. "A co ta zmizelá kamera, na které jste taky pracovala?"
"Jo, to nás skutečně mrzí. Jsou to skvělé stroje, ale dokud nám jeden uniká, neuznají nám patent a hrozí, že si ji patentuje zloděj."
"A taky máme podezření, že s ní manipuluje únosce, po kterém pátráme. Nevíte nic o jejím zmizení?"
"Ne, kdybych věděla, ví to tu už všichni. I když … počkejte … dneska ráno Michelle s někým telefonovala. Zdála se mi rozčilená, tak jsem se snažila zachytit, o čem mluví. Nemyslete si, že jsem nějaká drbna, ale měla jsem starost."
"A o čem mluvili?"
"Nevím, ale ona měla strach. Říkala něco o tom, že to nemělo být použité protizákonně a že toho má dost. Jo a taky že oznámí, co provedli."
Delko se významně podíval na svou kolegyni.
"Ještě něco?" zeptala se Willisové. Ta zavrtěla hlavou a oba se vrátili ke svému autu.
"Myslím, že Michelle měla s tou krádeží něco společného."
"Určitě. Ale s únosem už ne. Možná je chtěla udat, tak ji zabili. Nevěděla, že chtějí kameru pro vysílání jejich zvrhlých choutek."
"Promluvíme si s Horatiem a Cooperem."
Žádné komentáře:
Okomentovat