Původně to měl být den jako každý jiný. Samozřejmě, že u nás nejsou obvyklé dny jako v jiných spořádaných rodinách, kde se chodí na procházky, hrají společenské hry a pak se všichni sejdou spokojení a šťastní u oběda. Ne, tak to není, ale mně to nevadí. Od malička v tomhle žiju a vlastně si to jinak ani neumím představit. Vlastně mi to vyhovuje. Proč mít pitomou dokonalou rodinu, když můžu mít tohle všechno. Drsnější prostředí, ale řekl bych, že to člověka připraví na to, co může očekávat od života.
V tomhle ohledu to tedy byl úplně normální den.
Jenže pak se vrátil domů otec.
Ne, ani tohle ještě nebylo zvláštní. Když někdo odchází, většinou se taky vrací. Jenže on se nevrátil sám. Přitáhnul s sebou - a to je to nejzvláštnější - malou holku. Ne žádnou vnadnou dvacítku, což bych i pochopil, ale malou holku. Usmrkaného blonďatého prcka s vykulenýma zelenýma očima, nejspíš uřvanýma, zabalenýho v bundě. V moc velký bundě. Navíc od krve.
A vůbec se neobtěžoval něco říkat. Prostě ji přitáhnul domů a ona jen tak zůstala stát v té špinavé obrovské bundě odněkud z ulice.
Takže další příběh, co skončil z ulice v tomhle domě?
Možná, možná ne. Třeba řekne, proč ji přivedl. A co se stalo.
Že by ji někdo napadl? Že by ona někoho napadla? Že by viděla něčí vraždu? Tý krve je dost a je čerstvá. A ta holka vypadá pěkně vyděšená.
Proč ji sem vodil?
Asi nikdy nedokážu odhadnout, co udělá.
Žádné komentáře:
Okomentovat