Já si užívala na výsluní. Měla jsem úžasného přítele. Cítila jsem se skvěle. Mac byl všechno, co mi v životě chybělo. Snad nikdy jsem se necítila lépe.
Adell se každý večer topila v slzách a tápala ve vlastní budoucnosti. Změnila se, dělala chyby a vinila z nich Dona. S ním ale nepromluvila.
Lizbeth se už pět dní nikomu neozvala. Nechodila do práce a nikdo netušil, co se s ní děje. Nikdo se jí nedokázal dovolat, nikdo se nedozvonil ani nedobouchal na její byt. Po dvou dnech to přestali zkoušet. Vzala si dovolenou. Takhle znělo oficiální vyjádření. Ale jeden člověk se nevzdal.
Don stál opět před dveřmi s číslem 416 a vytrvale mačkal zvonek. Nemínil odejít.
"Liz vím, že tam jsi. Jsi tam celou dobu, pokaždý, když to zkouším, jsi tam, já to vím!"
Nic se neozvalo.
"Liz, já ty dveře vykopnu! Prostě se dovnitř dostanu, ať se ti to líbí nebo ne!" takovou taktiku zkoušel už od začátku, nikdy se ale nic neozvalo. Dnes však nastala změna.
Slabé šramocení u zámku a poté se objevila sotva centimetrová mezera.
"Vypadni," ozvalo se z ní.
"Vyslechni mě, prosím!" nevzdal se a zatlačil na dveře. Jako by za nimi nikdo nebyl, otevřely se hladce.
"Jenom mě vyslechni a já - proboha Liz, co se s tebou stalo?" díval se do obličeje, který před několika dny spokojeně zářil. Dnes viděl jen tmavé kruhy pod očima, bezbarvé rty, nepřítomný pohled.
"Nic."
"Nelži! Co s tebou je? Proč nechodíš do práce?"
"Done, nech mě. Jdi si za tou svou a nech mě!" pokusila se ho vykázat ven, ale vlastně její dotek sotva cítil.
"Piješ?" udeřil na ni rovnou.
"Ne. Jdi už!" vzpírala se.
"Tak co v tom je? Hm? V čem jedeš? Co ta změna?"
"To ty! Ty, ty a jenom ty! Nic jiného, ty za to můžeš!" rozkřikla se, potom se otočila a udělala pár kroků dál.
Don se rozhlédl po pokoji. Nespatřil vůbec nic zvláštního. "Liz, proto jsem tady, chci s tebou mluvit."
"Ale já ne. Je mi špatně," vzlykla.
"Z čeho?" popošel k ní. Potom si ale všiml několika malých ampulek položených na stolku. "Co je to?" vzal jednu z nich podezřívavě do ruky.
"Nic! Co tě to zajímá! VYPADNI!" z ničeho nic zuřila. Zatlačila do něj s nečekanou silou, sebrala mu ampulku a směrovala ho ke dveřím. "Tebe už nemá co na mně zajímat, už sem nelez! Já si poradím!"
"To jsou drogy? Jsou to drogy, že jo?" nechtěl se dát.
"Jestli se sem vrátíš … tak se zabiju!" zabouchla dveře a zamkla bez jasné odpovědi. Bylo znát, že minimálně poslední větu myslí smrtelně vážně.
Vrátil se na stanici. Moc nepřemýšlel o tom, co dělá, musel myslet na Liz. Musel někomu říct, co s ní je. Pomoct jí a shodit tak ze sebe kus viny. Bylo hodně egoistické chtít obvinit i někoho jiného, ale zkrátka potřeboval, aby v tom nebyl sám, a aby nenesl těžké břímě odpovědnosti pouze on.
Netušil, co teď podniknout. Ani za kým jít. Nemohl jednat podle předpisů. Záleželo mu na ní. Danny ani Mac by mu nepomohli. Neznají ji a věděl, co řeknou. Ať jí zatkne, zjistí, kde drogy shání a pak jí šoupne do cvokárny. Tedy neřekli by to takhle, ale je to postup, který by u kohokoli jiného schválil i on sám.
A co Adell? Je to … byla to její kamarádka. Třeba ji něco napadne. Třeba s ním bude mluvit, když nejde o něj, ale o život.
"Ahoj," oslovil ženu, která byla ještě před pár dny jeho milenkou.
"Ale, přišels mi oznámit, kterou sis vybral?" pronesla uštěpačně.
"Ne, potřebuju pomoct."
"Tak ji sháněj jinde," Adell se hodlala Donovi vyhýbat, nebo ho aspoň ignorovat. A tohle nebylo ani jedno, tak se otočila a měla namířeno pryč.
"Jde o Liz, asi jede v drogách."
Sandersová se zastavila. V očích jí na krátkou chvíli prolétl stín strachu. "Už zase?"
"J-jak zase?"
"Když byla hodně mladá, byla feťačka. Už zase bere?" z jejího hlasu poprvé zazněl starostlivý tón.
"Nejspíš ano."
"Je to tvá vina. Ty můžeš za všechno. Nezkoušej to házet na ostatní a tahat z nich pomocnou ruku, nadrobil sis to, tak si to sněz!" tvrdě se mu podívala do očí. Liz nenáviděla. Tušila, že její vztah s Donem nebude moct být opravdový, ale žárlila na ni. Jedna její část chtěla pomoct, ale ta druhá, nyní o moc silnější, našla viníka a tím to pro ni skončilo. Navíc se začala bát. Dlouho měla strach, aby její tajemství nevyšlo na povrch. Znala další dvě, které na tom byly stejně a které se zavázala chránit. Jedno je ale právě tady. A mohlo by ji vážně ohrozit. Nesměla pomoct Liz, teď chtěla pomoct sobě.
Don věděl, že je to všechno kvůli němu. A pochopil, že právě teď si musí vybrat. Musí vybrat, které z nich opravdu ublíží. Jestli ublíží holce, s níž měl krátký románek nepodložený ničím jiným než sexem a s níž to nemyslel opravdu vážně a která má snad i šanci citově se z toho lépe dostat, nebo ublíží holce, která byla jeho přítelkyní a je kvůli němu tak zoufalá, že nedokázala zvládnout chvíli, kdy se dověděla o jeho nevěrné povaze. Musí si vybrat, jestli nechá na druhou stranu budoucí matku jeho dítěte, nebo bývalou feťačku, co sklouzla zpátky.
Každá mince má dvě strany. On má před sebou dvě mince. Jednu musí hodit do kanálu. Jiná cesta prostě není.
Žádné komentáře:
Okomentovat