Je to dost divné. Dobrá. Řeže se. Možná má deprese nebo nějaké problémy. To není jediná. Ač se mi to v nejmenším nelíbí.
Ale co mělo znamenat, když natahovala ruce k různým předmětům, ale nedošla si pro ně? Co mělo znamenat, když byla tak frustrovaná, protože se po nich natahovala?
A dělá to každý večer.
Já vím, že není moc fér sedět za oknem a pozorovat ji, aniž by o tom věděla, ale nemůžu si pomoct. Zajímá mě.
Je pořád zvláštnější a zvláštnější.
Ve škole ale nedává vůbec nic znát. Jako by večer doma a přes den ve škole byla úplně někým jiným.
Ve škole voní citronem, to cítím vždycky už z dálky. Ne, že by se voněla moc. Jen to cítím. Má taky svůj styl. Jiný, než holky, co se snaží ze všech sil být co nejvíc sexy a nejvíc podobné současným teenagerským ideálům. A přece vypadá jako obyčejná studentka. Nedává nic znát.
A o to víc mě zajímá, co to všechno znamená.
Ten velmi zvláštní pocit, jako její druhý školní den, už jsem znovu nepocítil, ale jsem si jistý, že i ten souvisel s ní. Jenže nemůžu se jí začít vyptávat. A ona to už nedělá. Zase se mnou většinou nemluví.
Ale mohla by. Vím, kdy a kde na ni narážet, vysledoval jsem kam chodí, a kdy má jaké povinnosti nebo zájmy. Tedy co se školy týče. Odpoledne netuším a večer sedí doma a chová se zvláštně. A já ji jako šmírák pozoruju.
Jenom si říkám, kdy konečně zhasne a všimne si, že za oknem jí sedí temnější silueta, než je okolní noc. Ale zatím se to nestalo. A tak si myslím, že vůbec netuší, že tam někdo je.
A kdyby ano, stejně by mě v masce nepoznala. Tedy poznala by masku. Čte pravidelně zprávy o Spidermanovi. Ale netuší, že jsem to já. Vlastně o mně neví vůbec nic. Na nic se už neptá a já jí nic neříkám.
Žádné komentáře:
Okomentovat