"Ať už uděláme cokoli, musíme Niklause překvapit. A musí to být rychle, dokud je Tyler Lockwood pryč a dokud netuší, že já a Thyre jsme tady a živí. Bude tedy třeba zajistit, aby v danou chvíli byl v domě. Sám. Myslím, že u toho musíme být všichni, jinak by se mohl vyvléknout. Rebekah ho tedy bude muset zadržet doma, pak se ukážeme my dva a ve chvíli, kdy ho ochromí překvapení, zaútočíme."
"Ale jak ho chceš zabít? Bílý dub už přece neexistuje a jiné dřevo vám neublíží," zatvářila se nechápavě Elena. Byla to pravda, bílý dub byl jediný strom, jehož dřevo mohlo původní upíry zabít, ačkoli ostatní mohli podlehnout jakémukoli. Proto ho už dávno nechali všechen vypálit a nedochoval se žádný exemplář, o němž by někdo v místnosti věděl.
"Jenže ani původní upír nedokáže vyléčit uťatou hlavu nebo vytržené srdce. To nedokáže žádný upír, proto to byl ve středověku oblíbený ochranný prostředek při podezření z vampyrismu."
"Alespoň v něčem se hloupí vesničané nemýlili," utrousila Thyre poznámku. Pamatovala doby, kdy si naivní lidé věšeli do oken česnek nebo měli připravenou svěcenou vodu či křídu. Někteří dokonce neustále nosili kříže. Trvalo vážně dlouho, než toho nechali, ačkoli nic neúčinkovalo.
"Aha …" Eleně v tu chvíli došlo, že Thyre asi není nakloněna lidem tolik, jak by možná potřebovali, ale to u upírů nebylo nic zvláštního. Lidé byli jejich potrava a velká část jich lidmi jinak opovrhovala. Jenže s Damonem a Stefanem, věčně do ní zamilovanými bratry, si to nemohla pořádně uvědomit.
"Jenže to myslíš skutečně vážně, Elijahu?" po své krátké vzpomínce na zábavné středověké časy se Thyre vrátila k Elijahovi.
"Má pravdu, Klaus je sice původní upír stejně jako my, ale navíc je to i poloviční vlkodlak, je silnější, rychlejší, vždycky mu všechno dojde! Je to šílené! Jak by se nám mohlo povést ho takhle … popravit?" vyjekla i Rebekah.
"Musíme to zkusit. A musíme věřit," odpověděl jednoduše Elijah. "Co jiného jste čekali? Mysleli jste, že se objeví kouzlo, kterým ho zlikvidovat? Nebo co jiného?"
"Mohli bychom si ještě promluvit s čarodějkami, s Bonnie, na něco bychom třeba přišli," navrhla v rychlosti Elena. Její kamarádka Bonnie byla čarodějka a často jim pomáhala. Ovšem, nemohla udělat nic, co by ji postavilo proti vůli přírody, ale zabití zlého hybrida by snad byla jen pomoc, jen návrat rovnováhy.
"A nesnaží se ta na něco přijít od chvíle, kdy se Klaus objevil? Pokud vím, tohle zkrátka nesvede," zaškaredila se na Elenu Rebekah. Ani v tuto chvíli nedokázala potlačit své zjevné antipatie.
"To je pravda. Nemůžeme si myslet, že na nějaké kouzlo přijdeme během několika hodin, když jsme na něj nepřišli během několika měsíců," podpořil ji Jeremy a Elena byla nucena uznat, že nadpřirozenem cesta vážně nepovede.
"Přesně tak, nic jiného, než hrubá síla, se zde nedá použít," přikývl Elijah a považoval tak svůj návrh za schválený.
Stále ale zůstával někdo, kdo nesouhlasil.
"Nevěřím … Opravdu chceš utnout Niklausovi hlavu nebo mu vytrhnout z hrudi srdce? Vlastnímu bratrovi? Bratře?"
"Právě jsme se shodli, že není jiná cesta, Thyre. A že už se stal příliš nebezpečným, než aby existoval dál, to vidíme všude kolem."
"Možná by stačilo zavřít ho do rakve, jako to udělal s námi, ne? Nebo ho nějak omezit, zabíjet ho je přece velmi … velmi brutální!"
"Ale my nemáme jinou možnost," Elijah vypadal smířený a nezlomně rozhodnutý. Jenže Thyre to nedokázala. Elijah už jednou téměř Klause zabil, ale tehdy neznal celou pravdu a selhal. Nyní byl odhodlaný. Chápal, že jejich existence nepřináší nic dobrého a proto své upíří já co nejvíce omezoval a doufal v to i u ostatních. Klaus to dělal právě naopak.
Ale ona?
Do svého odjezdu k Lockwoodovým trávila celý život po boku svého bratra a až doteď mu věřila. Možná by mu i dokázala odpustit to bodnutí. A jen tak ho … zničit?
"Nemůžu. Tohle nemůžu," prohlásila po chvilce.
Rebekah se zatvářila naštvaně, ale začala ji nahlodávat myšlenka, že by mohla mít pravdu. A Elijah se nadechoval k dalšímu přesvědčování. Ozvala se ale Elena.
Jí záleželo na úspěchu. Byla to ona, koho zneužíval pro odebírání krve a tvorbu hybridů. Byla to ona, komu ničil život. Komu zabil tetu, komu zotročil přítele a kamaráda.
"Thyre, já ti rozumím. Taky bych se těžko nutila udělat něco takového vlastnímu bratrovi. Jenže Jeremy je obyčejný kluk. Klaus je vrah. Copak jsi zapomněla, že zavraždil vaši matku? A pak vám o tom lhal. A není to moc dlouho, co zabil i vašeho otce. Naprosto bez výčitek. Tebe probodl a zavřel tě do rakve. Možná tě z ní už nikdy nechtěl pouštět. To samé udělal tvé sestře a Elijahovi. Jemu na vás nezáleží.
Chce dosáhnout svého, chce vraždit, vede tu nezřízený život a za ním zůstává spoušť. Přeci nechceš být do konce života někde zalezlá, aby tě nenašel a znovu nepohřbil. Nechceš se přeci neustále bát, co udělá. Nikdo z vás. Klaus tu ubližuje všem a nejvíc své rodině. Ty přece máš rodinu ráda. Nechceš, abyste byli znovu spolu?"
"Eleno, tyto řeči si můžeš …"
"Nepřerušuj mě. Vím, že je to sentimentální a že jsou to bláboly, ale ty to necítíš? Kdybych si já měla vybrat mezi svou rodinou a štěstím a mezi bratrem, co hrozí mou vlastní smrtí a likvidací všech, co mám ráda, měla bych jasno.
Zničil život mně, vzal mi tetu, vzal mi Stefana, nechci, aby bral další. A tobě? Tobě vzal ještě víc. Vzal ti sto let života, vzal ti oba rodiče, chceš ho nechat řádit dál? Chceš mu dát volnou ruku? Co myslíš, že udělá, až vás najde? Až bude vědět, že znáte pravdu? Dojde mu, že deník jsme četli všichni. Myslíš, že někoho z nás nechá žít?
To si uvědomte obě, Rebeko," sjela pohledem z Thyre na Rebeku, "musíme se z toho konečně dostat a moct se zase nadechnout!"
"A já souhlasím. Naprosto," přikývl Elijah.
Jeremy nevěřícně zíral. Jeho sestra byla dost citlivá, o tom věděl, ale takový přesvědčovací výstup od ní nečekal. Thyre ji propalovala nenávistným pohledem a zřejmě ji nechtěla poslouchat. Řešila vlastní dilema a vypadala … alespoň jemu přišlo, že roztomile nerozhodně. Stále si nedokázal spojit zlého původního upíra s dívkou, co se mu čím dál víc líbila.
Jenže o chvíli později vyšli Gilbertovi ze sklepa stejně s nepořízenou. Thyre nekývla a zdálo se, že Rebeku táhne s sebou.
Čas se povážlivě krátil a i když žádný konkrétní plán nepadl, bylo třeba rychle zasáhnout. A oni při tom neměli ani stanovisko těch nejdůležitějších postav v celém finále téhle tragédie.
"Nech je být. A pojď sem, ukážu ti, co tu mám," šťouchla Rebekah do Thyre, když Gilbertovi odešli a ona se pořád se zamyšleným výrazem dívala za nimi nahoru po schodech. Pak začala vytahovat z tašky několik krátkých sukní, triček na ramínka a i svou koženou bundu. Nechtěla si teď už připouštět žádné problémy, co musí vyřešit.
"Eh … Rebeko tohle se vážně nosí? Vždyť musí být vidět … úplně všechno," povzdechla si Thyre, ale sedla si k ní. Elijah se rozhodl do jejich následného dívčího klevetění pro jistotu vůbec nezasahovat.
"Není. A navíc neříkej, že tobě by to vadilo. Ale neboj, půjdeme nakupovat, ten výběr, co teď je, se nedá s devatenáctým stoletím vůbec srovnávat. A taky ti seženeme pořádné boty. Třeba takovéhle," ukázala své vlastní na vysoké platformě.
"Ale ze všeho nejdřív něco uděláme s tvými vlasy," vytáhla ještě hřeben a dřív, než stihla Thyre protestovat, začala ji rozpouštět složité vyčesané vlny a přemýšlet, jakou kreaci by mohla stvořit.
"A mimochodem, těším se, až poznáš moderní svět. Je tu toho tolik nového. Dovedla by sis vůbec představit, že se dá poslat a přijmout vzkaz během několika vteřin?"
"Jo, ten Jeremy už mi něco takového říkal. Je to tu celkem bláznivý," Thyre se musela usmát. Rebekah prakticky nezavřela pusu, neustále jí vyprávěla co se za sto čtyřicet let odehrálo za změny, přemýšlela, že by se měla ostříhat a vůbec pořád otevírala další úplně banální témata, kterými odvedla Thyriny myšlenky daleko od Klause. Potřebovala zkrátka pozornost a potřebovala i někoho, kdo by ji poslouchal. Bratr ji ovládal a přikazoval až příliš dlouho.
Thyre začínala být vážně ráda, že je venku z rakve, a že tu může se svou sestrou být. A její nezkrotná energie a bezstarostnost, s kterou s ní mluvila, ji navnadila k touze vyjít ven a poznávat. A užívat si.
Jenže pak jí došlo, zrovna když začala pociťovat radost a uvolněnost, že pokud tam venku bude i Niklaus, nepůjde to. Bude hlídat každý její krok. Až se doví, že zná celou pravdu, možná ji zase probodne. Ona se sice dokáže bránit, ale Klaus je díky vlkodlačí části stále silnější. Zase bude všechno pryč.
Pokud vyjde ven a někde bude čekat Klaus, může zapomenout na všechny banální plány své sestry jak se smát, radovat, nakupovat, jak žít svůj život se vším, co jí současnost nabízí.
Je to sice její bratr, ale bez jediné výčitky zabil oba rodiče. Dokázal všechny své sourozence chladnokrevně odstranit. Nezáleželo mu na nich, jen na sobě samotném. Pořád tvrdil, že chce, aby byli rodina, ale on tu rodinu jen ničil. Elena měla pravdu.
Měla ho ráda, ale kdyby měl i on rád ji, přece jí nevrazí dýku do srdce. Přece ji v té rakvi nenechá. Přece by na ni nikdy nezaútočil.
Uvědomila si, že má život s Rebekou a Elijahem až příliš ráda na to, aby její bratr nemusel zemřít.
Nahoře mezitím panovala poměrně ostrá výměna názorů mezi Jeremym a Elenou. Nelíbilo se mu, jak se do Thyre obula a jak na ni všichni naléhají. A Elena mu zase vyčítala, že se nechal pobláznit a chtěla, ať se hned vzpamatuje. A samozřejmě si nemohla nevšimnout uštípnutého kusu dřevěné zárubně dveří do kuchyně, o čemž také žádala vysvětlení.
Jenže pak, i když už mohla být na podobné situace dávno zvyklá, zase úlekem popadala dech.
Aniž by zaznamenala jeho příchod, odněkud se vynořil Damon. A netvářil se moc přívětivě.
"Damone! Hele … tak ty si sem ještě jen tak v klidu přijdeš? Jeremy mi řekl, že tohle máš na svědomí ty!" ukázala na chybějící kus dřeva.
"Ne, to má na svědomí ta slečna upíří drsňačka. Já se jenom bránil. A navíc to je teď úplně titěrně nepodstatné, vzhledem k tomu, že máme důležitější věci k řešení. Ta malá drzá zápasnice mě vyprovodila dřív, než jsem vůbec stihnul vyřídit, co jsem měl. Tyler je pryč z města, takže musíme ihned začít pracovat. Stefan o ničem netuší, myslí si, že mě bodnul Jeremy, Klaus taky nic neví, máme ideální podmínky," shrnul to, co při první návštěvě nestačil.
"Ano, já vím, Matt mi to říkal. Ale my máme něco lepšího. Elijah už má hrubé osnovy možného plánu. Asi bychom se tam měli vrátit. Když už jsme všichni."
"Jo, jenže nezapomeň, že Thyre," poznamenal Jeremy dostatečně uštěpačně, aby Damon pochopil, že ji nemá urážet, "s tím nesouhlasí a Klause zabít nechce."
"Já se jí už na nic ptát nebudu, prostě to uděláme. Hm?" pokrčil Damon rameny a otevřel dveře v posledním dni frekventovanější, než za celou dobu, co dům postavili.
"Takže, prý máš plán," s rukama v kapsách scházel schody a díval se na Elijaha. Jakmile si ho všimla i Thyre, naježila se, ale mlčela.
"Co, slečna drsňačka má výhrady?" neodpustil si.
"Tak tobě to malé ponaučení o urážkách nestačilo? Malý, sladký Damone?" zopakovala Thyre stejné oslovení, které použila při svém útoku. "Asi jsem měla poděkovat tvému otci, že tě zabil. Protože vzít si takového jako ty, to by bylo horší, než peklo."
"Oh, díky za poklonu. Tak cos vymyslel?" obrátil se znovu na nejstaršího Mikaelsona.
"Musíme Klause překvapit. Rebekah ho zadrží doma a já potom zaútočím. Protože drahá Thyre si vše rozmyslela."
"Jo, slyšel jsem, že se rozhodla mu jeho vražedné řádění prominout a možná se k němu přidat," prohodil Damon. Potřeboval ji. Byl si toho vědom. Ač všem připadal jako ledabylý floutek, pečlivě všechno plánoval a připravoval a s touto provokací začal proto, aby ji donutil přidat se. A podařilo se. Tedy minimálně si vymohl reakci.
"To není pravda! Tedy … já … nechci se k němu přidat a nechci mu promíjet! Chápu, že je nebezpečný pro nás všechny a musí nám jít z cesty, jenom … devět set let není málo. A celou tu dobu jsem žila s ním."
"Ale to, co se z něj stalo, už není náš bratr, Thyre. Je to zrůda. Horší, než jsme my. Bezcitná, sebestředná zrůda," chopil se Elijah své příležitosti, ale nevěděl, že už nemusí. Thyre nepřesvědčil ani jeho ani Elenin výlev, ale to krásné nedůležité nicnedělání s Rebekou, co by se už nikdy nemohlo opakovat, pokud Klaus zůstane.
"Já vím," vzdychla si proto, "udělám to, pomůžu vám. Chci opět žít."
"Super, takže Rebekah zdrží Klause doma, vy dva tam vniknete a postaráte se o něj," ujistil se Damon. Ale pak ho napadla ještě jedna věc, "Ale … počkat, Thyre není do Klausova domu pozvaná, nebude moct vstoupit dovnitř."
"O to se postarám. Půjdeme tam spolu, pozvu ji," Elijah byl rád, že si vzpomněl i na takový detail. Musí se připravit včetně maličkostí.
"A potom se na něj hned musíme vrhnout. Oba. Nesmí mít ani chviličku na útěk. Vrátíme mu všechno, co nám způsobil."
"A co přizvat na pomoc i vaši poslední sestru?" navrhla Elena.
"NE!" vykřikly najednou Rebekah i Thyre. I když každá z jiného důvodu.
"Totiž …" ujala se slova Thyre po chvilce trapného ticha, "Ethel nemá na to postavit se Klausovi. Není dostatečně silná, nikdy nebyla. Jen by se pletla do cesty. Je bezpečnější, když s námi není."
"Jak chcete. Už zbývá teda jen zabavit Stefana. To by si měla vzít na starost Elena," mrknul Damon na jmenovanou. Nebyl nikdo jiný, kdo by se hodil lépe.
"Jáá? Ale … vždyť mezi námi je konec, chová se strašně, pořád mi dává najevo, že nemá nejmenší zájem …"
"A ty ses donedávna snažila ho vrátit zpátky. Budeš předstírat, že se snažíš zase. Nakecej mu co chceš, hlavně ho zabav doma. Začni ho klidně zase od začátku přesvědčovat, že je v podstatě … dobrý. I kdyby se ti to nepovedlo, nic neztratíš, neublíží ti. Od Klause moc dobře ví, že tebe má chránit, protože potřebujou tvojí krev. Takže jsi z nás v nejmenším nebezpečí. Vlastně v něm vůbec nejsi."
"Ale co když pozná, že lžu, nebo že se něco děje?"
"Musíš začít s tím, v čem lhát nebudeš."
"Aaale," odfrkla si Rebekah, "neříkej mi, že ti bude dělat problém srdceryvná zamilovaná scéna," sjela ji znechuceným pohledem. Elena jí ho vrátila.
"A ty?" podívala se pak na Damona. Všichni už měli rozděleny role, krom Jeremyho, co se do ničeho neměl plést.
"Já … mohl bych doprovodit Rebeku. A být v první řadě," napadlo ho. Přeci jen úspěch závisel na vůli třech původních upírů, ale nedokázal se přinutit v plnou důvěru ani v jednoho z nich. Proto si ho chtěl pojistit vlastní účastí. "Nebo jsi proti?"
"Ne. Musíme jistit všechny únikové cesty." zavrtěla Rebekah hlavou.
"Tak co s naším dýchánkem začít?"
Žádné komentáře:
Okomentovat