Pomalu se probouzel. Viděl nejdřív jen neproniknutelnou bílou mlhu, která zahalovala všechno kolem. Pak začal rozeznávat obrysy jednotlivých předmětů. Zjistil, že leží na posteli a ta bílá mlha kterou viděl jsou ve skutečnosti bíle natřené zdi, které se konečně rozestoupily a on definitivně procitl. Slyšel pípat přístroje. Byl to nepříjemný zvuk, jenž mu ohlašoval, že stále žije. A slyšel taky něco něco jiného. Dva hlasy. Nerozuměl slovům, ale poznal že se dohadují. Jeden ženský, druhý povědomý mužský. Pootevřely se dveře.
"Já Vás sem vážně nepustím!" říkala ostře sestra.
"Ale já tam musím … musím ho vidět!"oponoval mužský hlas.
"Ne! Rozumíte? Teď ne!" a zase zavřela.
Snažil si vzpomenout, co se stalo. Viděl černé auto, viděl nějakou ženu … a pak ty výstřely … víc si nepamatoval. Ta žena … ta žena byla pro něj důležitá … co s ní je? A co je vůbec s ním? A kdo vůbec je?
"C … co? Mrtvá? A Gris … proboha …" bylo to jediné, na co se Nick zmohl.
"Jo … musím jít zpracovat ty projektily … Greg tvrdí že ji zastřelil on … sice se mi nechce věřit že by to tak bylo, ale tady si člověk není nikdy jistý."
"Jasně … pomůžu ti … teď nemám co na práci."
"Díky."
"Nepustí mě tam … nikoho," přišoural se Greg k Catherine a Saře.
"Gregu … neboj, to bude dobrý."
Sara tam stále jenom seděla a pohledem rozrývala podlahu.
"Saro … promiň … Vím, že jsem ti ublížil."
"Ne, ty ne. Ty vůbec ne …" zvedla se. "Pojedu do laborky za Warrickem."
"Dobře … já pojedu s tebou," řekla Catherine a taky se zvedla. Greg se na ně jen díval dokud nezmizely ve dveřích. Pak se rozhodl. Takhle to dál jít opravdu nemůže. Ne. Grissom se k němu chová jako k cizímu a akorát když si náhodou vzpomene tak..tak s ním jedná jako s kusem hadru. To už dál snášet nemůže. A zvláště až se doví, že mu zabil dceru. Počkat počkat, byl to opravdu on? Co když ne? V těch výstřelech se nešlo vyznat. Co si to namlouvá, zabil ji. A navíc..všechno je rozděluje, tohle nemá budoucnost. Prý ho miluje? Ts, to mu má věřit?
Asi po hodině se sešli v jedné místnosti.
"Lidi, Greg měl pravdu … jeho zbraň odpovídá té, co zabila Suzanne … a ta co trefila Grissoma, tak tu nemám. Ale je to jedna ze služebních zbraní FBI."
"Bude asi Cuttlera."
"Jo, to asi bude, Cath … je mi líto, ale byl to on …"
"Kde vůbec Greg je?" zeptal se Nick, který pořád nemohl uvěřit tomu, co se stalo.
"Pořád v nemocnici … někdo pro něj bude muset dojet … a vyslechnout ho …" podívala se na ostatní v naději, že se toho někdo ujme. Ale nikdo se k tomu neměl.
"Doktore … proč si nic nepamatuju? Nevím ani kdo jsem."
"Zachovejte prosím klid. Paměť by se měla brzy vrátit … prozatím postačí když budete vědět, že se jmenujete Gilbert Grissom a pracujete na kriminálce. Co se stalo se teprve i my dovíme z vyšetřování."
Ležel na posteli, díval se z velkého okna. Las Vegas se probouzelo do obyčejného dne. Tedy, jedna část se probouzela, druhá část šla spát. Do té spadali i jeho kolegové, o kterých nevěděl. Nepamatoval si na jediného z nich. A nevěděl že místo zaslouženého odpočinku se nehlasně dohadují, kdo půjde vyslechnout Grega a dál se snaží najít vraha. Nevěděl, kdo je Greg. A že právě odešel z nemocnice, protože se rozhodl udělat asi tu největší chybu v jeho životě.
Jaký byl jeho život? Je zvláštní nepamatovat si nic, co se stalo. Je to jako přijít o kus sebe samotného. Věděl jen, že někdo vystřelil..u černého auta..a ta žena..ta žena..měl by se na ni zeptat. Je pro něj důležitá. Ještě neví jak, ale určitě je. Ale ať se snažil jak chtěl, nevzpomněl si na nic. Nechal tedy svoje myšlenky volně plynout a ztrácet se v jednotvárném zvuku přístrojů, které signalizují, že stále žije.
Sara seděla v šatně, v ruce držela svojí životní šanci u FBI. A taky nůž, kterým definitivně odřízne Grissoma a celou tuhle minulost.
Otočila hlavu. Vedle ní si sedla Catherine. Beze slova tam seděli asi dvě minuty.
"Jestli tam opravdu chceš, tak jeď … a neboj se o něj. Zvládne to."
"Díky, Cath … máš pravdu, nebudu brát pořád ohledy na ostatní … pojedu … A co nejdřív."
Nick zatím vylíčil Sofii všechno, co se událo během jejich vyšetřování a všechno na co neměli čas myslet.
"Nicku, tohle se prostě občas stává. Nikdo tu není věčně a my proti tomu nemůžeme nic udělat," objala ho.
Warrick procházel chodbou. Zaklepal a po vyzvání vešel.
"Jime, potřebuju aby někdo dojel pro Grega a potom ho vyslechl … ta kulka co zabila Suzanne vyšla z jeho zbraně."
"Dobře. Kde by měl být?"
"Naposledy byl v nemocnici u Grissoma."
Přikývl a odešel.
Greg seděl doma u počítače. Se slzami v očích psal, před sebou pořád viděl Grissoma, Suzanne, která se hroutí na zem po jeho zásahu …
Dal papír do tiskárny … Viděl Grissoma, viděl ten večer, který byl jen jejich …
A pak zase to chladné chování, jako by se nikdy nic nestalo. A on po něm tak toužil … ale co je touha? Touha je brát … brát a nic nedávat.
Zvedl se a chystal se k odchodu. Popadl klíče … pousmál se, když si vzpomněl na jinou chvíli, jiné klíče …
Jako zběsilý se pořád motal ulicemi Las Vegas. Nevěděl co má teď dělat. Jeho mistrný plán selhal. Nejsou mrtví, dokonce se tam objevil ještě další člověk. Bude muset začít znovu … znovu všechno plánovat, znovu utíkat, znovu se ukrývat a čekat..čekat na ten správný čas, kdy se bude moci zase vztyčit a udeř …
Skřípot brzd, náraz plechu na plech.
Žádné komentáře:
Okomentovat