Konečně jim dovolili krátkou návštěvu.
"Ahoj Grissome," do dveří vešla Catherine. Shodli se na tom, že je to nejlepší možnost.
"Ahoj … hmm … my dva se známe?" i když byla upozorněna, že si nic nepamatuje, jeho slova ji zasáhla.
"Ano. Už dlouho jsme kolegové a přátelé. Jsem Catherine Willowsová. Vážně si nevzpomínáš?"
"Mrzí mě to, ale ne …"
"Neomlouvej se, to je v pořádku. A jak se cítíš?" Těžko hledala slova, když nemohla navázat na nic z jeho minulosti. Neměla mu ani nic připomínat. Možná si časem vzpomene sám a nebylo by dobré hrnout na něj moc informací najednou.
"Pořád mě docela bolí ta rána … jinak mi vcelku nic není. Můžeš mi říct co se stalo? Když jsme kolegové … doktor říkal, že čekají jak dopadne vyšetřování."
"Zatím pořád moc nevíme … postřelil tě hledaný muž, ale utekl. Pátráme po něm. Hned jak se dovíme víc, řekneme ti to," uznala, že ostatní informace, hlavně ohledně smrti jeho dcery, nechá na vhodnější příležitost.
"Teď budu už muset jít," řekla, když si přečetla správu na mobilu. "Nový případ. Možná sem dnes ještě někdo přijde. Nepotřebuješ něco přivézt?"
"Pokud by to bylo možný, nějakou literaturu. Je tu hrozná nuda," pousmál se.
"Dobře. Tak se měj," a odešla. Literaturu. Tak v tomhle se nezměnil. Hned jak bude mít čas, vezme mu sem nějakou z jeho knížek. Teď se rozjela rovnou na ohlášené místo činu.
U dveří jeho kanceláře do sebe vrazily dvě osoby. Každý šel z jiné strany a nesl v ruce jeden papír.
"Gregu, promiň. Jsem myšlenkama úplně někde jinde."
"Dobrý … jdeš dovnitř?" řekl po chvilce rozpačitého ticha před dveřmi do území jejich šéfa.
"Jo. Nesu mu tohle. Sice si to asi jen tak nepřečte ale nevím, jestli bych mu to stihla dát osobně. Spíš ne."
"Aha … no tak to jsme na tom stejně," řekl pochmurným hlasem, který se k vždy veselému kriminalistovi vůbec nehodil. Sara se na něj nechápavě podívala.
"Nechtěj po mě žádný vysvětlení prosím."
Jen přikývla, oba vešli, položili papíry na Grissomův stůl a šli dál po své cestě.
"Gregu!" uslyšel za sebou známé volání. Otočil se.
"Ano?"
"Kdes byl? Musíme tě vyslechnout. Kvůli … však víš kvůli čemu," přispěchal k němu Warrick.
"Aha … s tím jsem počítal. Takže je to tak? Byl jsem to já?"
"Bohužel," sklopil hlavu a vytočil Brassovo číslo.
"Jime? Greg už je na kriminálce."
"Dobře. Hned tam budu taky. Tak ať se ti zatím neztratí," a zavěsil.
Oba zamířili do vyslýchací místnosti. Greg si tentokrát sedl na místo podezřelých a čekal. Věděl od začátku, že to byla jeho vina. Jenže kdyby tam nepřijel, zemřeli by oba. Jenže ne jeho rukou … jako tomu teď je.
Catherine dorazila na místo. První, co viděla, byla dvě aut napasovaná do sebe za žlutou policejní páskou a Sofii, která vyslýchala mladého muže.
"Ahoj Catherine. Tak boží mlýny melou pomalu, ale opravdu jistě," před ní se vynořil Nick.
"Ahoj … to cos teď říkal, má to nějaký význam, který mi uniká?"
"Náš sražený muž, který už se mimochodem nikdy nezvedne, se podle dokladů i podoby, není tedy pochyb, jmenoval Jack Cuttler."
"To je ale překvapení … takže náš milý únosce a skorovrah tak dlouho uskakoval zákonům až skočil pod auto … co řidiči?"
"Jednoho vyslýchá Sofie, druhý je v nemocnici s lehčím otřesem mozku."
"Kdo volal policii?" vyptávala se dál Cath.
"Nikdo … tedy vlastně tobě psala Sofie. Byli jsme tady kousek … vlastně moje auto stojí támhle," a ukázal na svůj služebák hned za nabouraným lexusem.
"Takže jsi toho dost viděl?"
"Nedá se říct. Viděli jsme, jak vbíhal do silnice. A pak už jsem jenom sotva stihl zabrzdit. "
"V tom případě to vypadá na nehodu?"
"Asi … ani jeden z řidičů nepil a z toho, co lidé kolem viděli, mimochodem i já, ten chlápek do silnice vběhl úplně nečekaně."
"Fajn. No tak se do toho pustíme. Jestli to byla nehoda, moc toho nebude. Tak to nám Cuttler daleko neutekl."
"Však víš, lež má krátký nohy a nikdy daleko neuteče. A ten chlap byl jedna velká lež."
"Gregu, potvrdilo se, co jsi říkal. Kulka, která zabila Suzanne vyšla z tvojí zbraně. Potřebuju, abys přesně popsal, jak se to stalo a jak ses tam zamíchal ty," začal Brass, když konečně dorazil do vyslýchačky.
"Takže … když jsem Grissoma viděl naposled, říkal, že si musí jet něco zařídit. Byl jsem v laborce a hledal něco na toho Cuttlera. Pak, to bylo potom co odešel, jsem si chtěl udělat kafe. Viděl jsem na stole nějakou obálku. Vím, že mi tam nikdo nic nenechal, ale byla otevřená, tak mi to nedalo. Byl v ní vzkaz pro Grissoma, fotka a mapka. Od Cuttlera. Vyhrožoval mu …"
"Počkej, kde je ta obálka teď?" zarazil ho Warrick. Greg se chytil za rameno, ve kterém mu zase začínalo po zásahu kuklou škubat.
"Nevím … myslím, že jsem ji nechal v laborce … u počítače."
Během chvilky byl Warrick zpátky i s obálkou. Otevřel ji a vyndal její obsah. Zhnuseně se podíval na fotku a odsunul ji stranou. V rychlosti si pročetl vzkaz a podal obojí Jimovi.
"A dál?"
"Když jsem si tohle přečetl, nemohl jsem tam zůstat jen tak sedět. Musel jsem jim pomoct. Na mapě jsem přesně našel kde to je a … teď vím, že to byla blbost. Nikomu jsem nic neřekl a hned se tam rozjel. Ale nebyl čas."
"Gregu mohlo to dopadnout mnohem hůř. Mohl zabít i Gila, tebe …"
"Nepřemýšlel jsem. Udělal jsem první věc, co mě napadla jako správná."
"Dobře, to necháme na jindy. Teď potřebujeme abys vylíčil, jak došlo k té střelbě a smrti Suzanne," vložil se do toho Brass.
"Dojel jsem na místo asi … tři minuty před půlnocí. Viděl jsem tam stát Gilovo auto a i to druhé. Nejspíš Cuttlerovo. Schoval jsem se a čekal se zbraní v pohotovosti. Moc toho vidět nebylo, ale dalo se poznat, že nutí Suzanne mířit na Gila a sám jí drží zbraň u hlavy. Věděl jsem, že když nic neudělám, oba zemřou. Zkusil jsem se přesunout blíž … a pak se toho stalo moc. Všiml si mě a všichni tři jsme vystřelili … myslím že jeho střela šla na mě … díky tomu jsem těsně před výstřelem uhnul a trefil Suzanne. To znamená, že Gila postřelila ona … pamatuju si jen tři výstřely."
"Takže to byla nehoda … vystřelils až po něm a kvůli tomu jsi nemohl zamířit?"
"Ano … nikdy bych na ni nestřílel úmyslně!"
"Dobře, my ti věříme. Ale nic to nemění na tom, že je mrtvá a tys tam neměl co dělat."
"Já to dobře vím. A už se nikdy nic takovýho nestane! Jel jsem tam kvůli Grissomovi a chtěl pomoct. Všechno jsem ale zase zbabral a to až do takový míry, že jsem zabil. Dávám výpověď. Ať už to dopadne jakkoliv, končím."
"Gregu … nebyl to úmysl … a ty za to nemůžeš, vychýlil tvou střelu."
"Warricku, já už tu s ním nemůžu po tom všem být! Zabil jsem mu dceru a přitom … já a on … to už nemá budoucnost! Končím, definitivně!" zvedl se, nečekal na povolení a odešel. Nesnažili se ho zastavit.
"Warricku, nechceš mi vysvětlit CO mezi nimi nemá budoucnost?" ozval se nechápavým podezřívavým hlasem Jim.
Žádné komentáře:
Okomentovat