Catherine netrpělivě přešlapovala na chodbě. Po asi dvacáté obrátce na jednom konci vzala mobil a zavolala Warrickovi.
Ten pořád ještě dospával události posledních hodin a stravoval těch několik šokujících zjištění. Proto jeho hlas v telefonu zněl ještě ne zcela probuzeně.
"Brown."
"Warricku, tady Catherine. Jsem v nemocnici, právě sem přivezli Grega, ten blbec se pokusil o sebevraždu!"
"Cože?! To myslíš vážně? Jestli je to vtip, tak blbej a nemam na to náladu!"
"Naprosto vážně! Podříznul si žíly. Krvácení zastavili, teď se ho snaží stabilizovat."
"Tak … já tam hned přijedu, ano?"
"Ne, nebudeš tu nic platný, stejně teď můžu jenom čekat co bude dál. Ty radši jeď do práce, myslím, že už jste tam jen ty a Nick. Ecklie bude mít ohromnou radost. Stavím se tu i za Gilem a zkusím zjistit, jak ten je na tom."
"Dobře," zavěsil a už slyšel ty Ecklieho řeči...a zároveň si představoval, jak budou dva řešit třeba tři vraždy. Zákony schválnosti jsou totiž absolutně neúprosné.
Sara se s trhnutím probudila. Rozhlédla se. Leží na svojí posteli, pořád mezi kopičkou prádla připravenou u kufru.
Zhluboka si oddychla. Byl to jen sen. Nic se nestalo, byl to sen. Snad jeden z nejhorších v jejím životě. Začala přemýšlet, co by dělala, kdyby to byla skutečnost. Jen ji to utvrdilo v přesvědčení, že musí pryč. Zamknout za sebou definitivně dveře minulosti a dívat se už jenom dopředu.
Vstala a začala balit.
Grissom seděl na posteli. Bylo to zvláštní. Čím dál častěji mu probleskla hlavou vzpomínka, útržek nějakého dění, nebo obličej známé osoby. U většiny už dokázal přiřadit jméno i místo odkud ji zná, bylo tu ještě pár takových, ke kterým ne. Mezi ně patřila Suzanne, její matka a Sara.
Někdo zaklepal na dveře pokoje a vešel. Catherine.
"Ahoj. Tak jak ti je?"
"Ahoj Catherine. Jde to, začínám si vzpomínat. Pořád ale nevím, co přesně se tehdy večer stalo. A kdo byla ta žena, která se mi stále vybavuje. Byla tam taky, to vím jistě."
"Gile … musím ti říct pár věcí. Důležitých věcí. Už to nemůžu odkládat, protože jednou se to dovědět musíš. A lepší teď, než až si úplně vzpomeneš sám."
Tak tohle neznělo moc dobře.
"Pokračuj prosím," vyzval ji.
Hledala správná slova, která by mu to sdělila šetrně. Nechtěla mu hned zasazovat další a další ránu.
"Ta žena byla Suzanne, tvoje dcera," počkala na jeho reakci.
"Dcera?" vybavoval si, že má dceru, ale netušil, že šlo právě o ni.
"Ano … tedy … té noci, když došlo k přestřelce, jedna střela ji zasáhla. Je mi to moc líto, ale nepřežila," opět chvíli počkala, až to vstřebá. Představovala si, jak by bylo jí, kdyby si najednou nepamatovala na Lindsey a někdo jí přišel oznámit, že je mrtvá.
Grissom pořádně nevěděl co cítí. Měl by cítit smutek, ale on si nevzpomíná, jak ji měl rád a nepociťuje, že mu chybí nebo bude chybět. Na druhou stranu, lhostejné mu to také být nemůže.
"A ten kdo ji zastřelil, víte, kdo je to?" zeptal se nakonec.
"To je další věc. Gile … původně jsme si mysleli, že to byl ten samý, co postřelil tebe. Vyšetřování ale ukázalo, že to byl Greg. Nechtěl, strašně ho to mrzí a je z toho úplně na dně."
"Greg?" Takže Greg, ten, koho miluje, mu jí zabil? To ne, tomu nechce věřit.
"Říkalas, že je to další věc. Takže ještě něco?" ještě další podpásovka? Už jich zase tolik nesnese. Ať se cítí jakkoliv, zdravý úplně není.
"Ještě dvě věci. Ta jedna z nich je, že Sara odchází. Vzpomínáš na ni?"
"Sara … ne," zakroutil hlavou. Zase měl ten nepříjemný pocit černé díry uvnitř vlastní hlavy.
"Kolegyně. Sara Sidleová. Odchází k FBI. Možná se k nám zase vrátí."
"Aha. A … nestalo se někdy mezi mnou a jí něco?" zeptal se podezřívavě. S pomocí pomalu závoj vzpomínek odkrýval.
"Jestli ano, musíte to vyřešit vy dva. Do toho jsem se já nepletla," divila se, jak jí lhaní v tomhle tématu jde.
"A ta poslední věc?" chtělo se mu spát.
"Ta poslední … Greg byl ze všeho tolik na dně, že se pokusil zabít. Leží tady v nemocnici, doktoři se ho snaží stabilizovat. Podřezal si žíly," kvůli tobě. Chtěla dodat, ale nedodala.
Dal si hlavu do dlaní. Proč aspoň jednou něco nevyjde tak, jak by chtěl on? Nesmí se přece opakovat minulost. Greg mu nesmí umřít!
"Tak to … mě hrozně mrzí. Už kvůli němu. Nemysli si, já si vím, co ho k tomu dohnalo. Co jsem udělal … nebo spíš neudělal. A teď, když dovolíš, tak … nemám už k tomu co říct," oklikou jí naznačoval, aby odešla.
"Nemáš co říct. Dobře. Nechtěla jsem to říkat. Nemáš co říct, ale máš nad čím přemýšlet. Přemýšlej nad tím, co všechno sis zpackal," zvedla se a odešla.
Přesně jak Warrick předpokládal, s případy se dveře netrhly. Nick s Jimem se snažili zvládnout dav v galerii, kde klasickým způsobem zmizel jeden z nejcennějších obrazů. Náhle vypadl proud a než se světla rozsvítila, obraz byl pryč.
Další sólo, tentokrát jeho, se odehrávalo na poušti. Mrtvola, už v pokročilém stadiu rozkladu, netrpělivě čekal na Davida, Sofie zatím vyslýchala nálezce. Těžko říct, jestli byl zelenější on nebo golfové hřiště.
Během další půl hodiny přišla zpráva od Vegy. Potřebuje kriminalisty u jedné vloupačky, která skončila smrtí.
Snažil se sehnat Catherine. Tohle bude pro všechny hodně dlouhá směna. Zatím to vypadá, že bude bez konce.
Opět mu přišla zpráva. Tentokrát mrtvé novorozeně v popelnici.
Jestli ihned někoho neseženou, bude se muset rozdvojit! Kruci kam to ten svět spěje? Zeptal se sám sebe. A taky si sám odpověděl. Svět jde do háje a my s ním.
Žádné komentáře:
Okomentovat