Další noc se rovná další směna, další setkání v budově kriminálky.
Dnes seděli všichni včas na ústředí, ještě pořád nabití energií. Někdo víc, někdo míň a pokud si snad ze včera odnesli pochyby a nejasnosti, nedávali to na sobě znát. Jen Suzanne byla nějaká pobledlá. Když se jí Nick zeptal co se děje, dopověděla jen:
"Nic, to je v pohodě," i když tak rozhodně nevypadala. Ovšem nebyla jediná. Snad jen jediná, na které to bylo znát.
Sara na ni žárlila, takže s nikým nepromluvila, jen se hádala. Myslela si, že Gil jí prostě lhal a jenom si s ní pohrával. Catherine a Warrick se sice nepohádali, ale bylo mezi nimi určité napětí. Catherine se ještě úplně nevyrovnala s tím, že se nečekaně oženil. Nick s Gregem se neodvažovali promluvit. Atmosféra byla ten den - spíš tu noc - velice hustá. A to ještě nikdo netušil, co je čeká. No, někdo možná přece. Každopádně, za chvíli z nahuštěné atmosféry vypadli. Objevil se Brass s případy.
Catherine, Sara a Nick jeli do jednoho nočního klubu, kde byla zavražděna tanečnice. Gil, Warrick, Suzanne a Greg jeli do rodinného domku, kde se našli mrtví majitelé i se dvěma dětmi.
Greg jel v jednom autě s Warrickem a Suzanne sama, protože si chtěla vyzkoušet svůj nový služebák. Nejelo se nejlépe - Las Vegas nikdy nespí a kvůli opravám se tvořily dost často kolony. Jednou je mizerná dopravní situace oddělila, takže dorazili až nějakou chvíl po sobě. Tedy Warrick dorazil s Gregem chvíli po Gilovi, Suzanne pořád nejela.
"Zavolám jí," ozval se Rick. "Třeba zabloudila."
"Vyzvání to, ale nikdo to nebere. Teď zavěsila!" podíval se po ostatních, kteří se tvářili stejně udiveně.
"Třeba někde uvízla. Prohledáme místo činu a pak, když se neobjeví, se po ní podíváme," uklidňoval své kolegy Grissom. Ale sám v klidu nebyl. Naopak. Dobře si všiml, jak byla dnes Suzanne bledá a nervózní. Zdálo se mu, že je něčeho vyděšená. A fakt, že se v ulicích Vegas moc nevyznala jenom znamenal snadnou oběť různých živlů.
Pomalu se chystali k návratu a Suzanne nikde. Dorazili tedy na ústředí. Její auto tam nebylo, ji od odjezdu nikdo neviděl. Pevnou doma ani mobil nebrala. Tedy pevnou nebrala, mobil byl stále nedostupný.
"Tohle je zvláštní … to by nikdy jen tak neudělala."
"Co ty víš, Grisi."
"Znám ji!" prostá, jasná odpověď.
Grissom s Warrickem se tedy jeli podívat k ní domů. Greg zpracovával důkazy, kterých bylo docela dost a Catherine, Sara a Nick se ještě nevrátili.
Zvonili, klepali, spíš mlátili na dveře. Nakonec se tedy dovnitř dostali násilím. Nebylo tam nic neobvyklého. Jen v kuchyni na stole ležel rozložený dopis. Warrick do něj nahlédl. Hned po první řádce si natáhl latexové rukavice, vzal ho a přečetl celý. Tohle by ho nikdy nenapadlo.
Ahoj ty Bestie!
Myslíš, že když se odstěhuješ, že tě nenajdu? Myslíš, že když se zašiješ ve Vegas, že na to nepřijdu? Omyl zlato! Já se nevzdávám.
Slíbil jsem ti hnusnou pomstu a svý sliby dodržuju. Nepomůže ti ani to, že ses schovala na kriminálce u všech policajtů a toho tvýho tatíka. Stejně tě zabiju. A víš co? Teď bude litovat i on. Už jsem tě připravil o milovanou osobu stejně, jako ty mě. S tvou matkou se to povedlo. Ale nestačí to! Teď tě připravím o něj. Nebo ne, připravíš se o něj sama. A nakonec tě zabiju.
Pokud nechceš ublížit někomu dalšímu, pojedeš dneska v autě sama k místu činu, které jsem důkladně připravil. Mtrvý rodiče, mrtvý děti, neříká ti to nic? Pěkně jednoho po druhym jsem je zabil, zastřelil, snažil jsem se nenechat žádný stopy, snad se to povedlo. Ale to ty se nedovíš, ty do toho baráku nedojedeš.
Brzy nashle
Starý známý
"Grisi? Ona je …" Warrick nedořekl. Nemohl. Grissom se na něj podíval.
"Jedeme okamžitě na ústředí. Napiš ostatním."
"Ale … to na tom nebudeš moct dělat!"
"O to se neboj," odbyl ho Gil. Věděl, že ho nikdo nedonutí nepracovat na tom, dokud Suzanne nenajde.
"Co se děje?" vyptávala se Catherine hned, jak dorazili.
"Suzanne unesli. Podle tohohle dopisu je to tak."
"Dopisu?"
"Jo, našli jsme u ní výhružný dopis pro ni," objasnil Warrick.
"A co s ní … už se někdo ozval? Víme, co se s ní děje?" Nick nedokázal skrýt zděšení. Pořád měl v živé paměti, co se stalo jemu.
"Můžeme jen doufat, že je ještě naživu," vypadlo z Warricku, zatímco Grissom ostatním ukázal dopis.
Všichni na něj chvíli zírali. Ležel uprostřed stolu, takže někteří ho louskali vzhůru nohama. Pak Catherine vysoukala:
"Grissome, Suzanne je … podle té zmínky tady …"
"Ano, je to moje dcera," vyslovil konečně to, co nikoho z nich nenapadlo nikdy až doteď a ignoroval jejich pohledy.
"A nikdo mi nezabrání ji hledat a najít."
"Ty ale … ty jsi taky ve velkém nebezpečí."
"V největším nebezpečí je ona. Jí musíme pomoct!" mluvil hodně nahlas a naléhavě. Bylo to hodně nezvyklé chování … ale zoufalá situace si žádá nejen zoufalé řešení, ale i zoufalý průběh.
Žádné komentáře:
Okomentovat