"Nazdar Grissome. Neseš nám práci?" zvedl Nick hlavu hned, jak uslyšel otevírat dveře.
"Ne, ještě ne. Zatím se pokračuje ve starých případech. Kdo nic nemá, dá si do pořádku papírování."
"Fajn," trochu se zarazil. Chtěl dodat, jestli ani nepozdraví Saru, která znovu nastoupila, ale když postřehl, jak se na ni dívá, mlčel.
Grissom opět vycouval ze zasedačky a zamířil k sobě do kanceláře.
"Co mu je?" zeptal se Sary, když odešel
"Co by mu mělo být?"
"Nevim … tvářil se divně. Ale my máme volno."
"Jo asi to tak vypadá."
"Co ti vůbec bylo, že ses tu tak dlouho neukázala? Grissom mluvil o nějaké operaci."
"Jenom banální zákrok … už jsem v pořádku," pokusila se usmát. Neměla od něj utíkat, neměla ho počátkem dneška začít přehlížet, ale neměla se k němu nikdy ani nastěhovat a už vůbec s ním neměla spát. Je to její šéf, nesmí spolu nic mít, nesmí ho mít ráda víc, než jako přítele, nesmí se zamilovat.
"To jsem rád. No … a když nám ten večírek tehdy nevyšel … nechtěla by sis po práci někam zajít?"
Nadechla se k odpovědi, ale neřekla nic. Večer, co nevyšel, jí opět připomněl Rosse. Ale ne, klid … nemá se čeho bát.
"Proč ne," řekla nakonec. Možná může na posledních několik dní zapomenout. Potřebuje ale pomoc a Nick patří mezi nejlepší přátele.
U řešení starých případů ale nezůstali dlouho. Grissom měl konečně po dlouhé době opět jeden svůj. Asi za deset minut přišla zpráva od Cavaliera, že na parkovišti u MGM je auto s mrtvolou za volantem.
Warrick s Gregem měli ještě nedořešený svůj případ a Catherine, dávno zvyklá nečekat na Grissomovy povely, měla nové sólo, které souviselo s jedním jejím starým případem.
S potřebou vzít Nicka a Saru rostla i nevraživost vůči Nickovi, vůči světu, vůči Eckliemu, který bude určitě chtít vyřešit Sařinu nemocenskou, prostě vůči všemu.
"Nicku, Saro," vešel znovu do zasedačky, "máme výjezd."
"Kde je místo činu?" vyskočil Stokes a papírová kulička spadla na zem.
"Parkoviště MGM, čeká tam Cavalier. A Saro, až se vrátíme, potřebuju s tebou mluvit," zakončil a všichni se i se svým vybavením vydali k autům.
"O čem potřebuješ mluvit?" zeptala se podezřívavě a ještě podezřívavěji se dívala. Jako by mu naznačovala, aby o uplynulých několika dnech už navždy mlčel.
"Ecklie měl nějaké nesrovnalosti ohledně ohlášení tvojí hospitalizace a rehabilitace."
Prudce vydechla, ale jemu to přišlo jako oddech. "Ten má nesrovnalosti pořád."
"Nicku, jedu s tebou!" zakřičela na kolegu, který už odemykal svůj služebák.
"Dobře, ale řídim."
"No jasně," protočila oči.
Grissom mlčky nasedl do svého auta a rozjel se jako první. Také jako první dorazil, zaparkoval, vzal svůj stříbrný kufřík a zamířil rovnou k detektivovi.
"Kdo ho našel?" podíval se do okýnka, které Cavalier střežil. Za volantem, opřený o sedadlo, seděl muž s dírou uprostřed čela.
"Ochranka. Procházeli parkoviště, protože v poslední době se tu víc krade."
"Co koroner?"
"Je na cestě."
"Dobře … Nicku, vem si na starost fotky, Sara okolí a taky se pak stav pro kazety z bezpečnostních nahrávek. Já počkám na koronera a vezmu si auto."
Oba kriminalisté přikývli a dali se do práce.
"Známe jeho totožnost?" obrátil se Grissom znovu na Cavaliera.
"Měl peněženku i s doklady a kupodivu i penězi. Jmenuje se Emmet Langraab. Za týden mu mělo být 38."
"Tak to měl smůlu," Grissom zaslechl přijíždět větší auto. Vzhlédl a uviděl dobře známou dodávku.
"Ahoj Davide," pozdravil, když z ní vystoupil pomocník koronera, David Phillips.
"Dobrý. Tak, dotýkal se ho už někdo?"
"Ne, čekáme jen na vás," usmál se Cavalier.
Za chvíli tělo vyndali a přemístili na vozík.
"Čau Superdave," zakřenil se Nick zpoza foťáku.
Sběr všech důkazů a vzorků z místa činu jim zabral necelou hodinu. Měli totiž jen dvě možnosti. Buď na tak frekventovaném parkovišti najdou hodně a většina nebude k ničemu, nebo najdou málo a většina bude k ničemu. Ani jedna z možností nebyla tedy zrovna povzbudivá.
Zpátky v laboratoři nevypadala situace o moc lepší. Grissom zůstal s doktorem Robbinsem na pitevně, Sara se probírala několika odpadky a podobnými nevábnými věcmi z parkoviště a Nick porovnával fotky.
Potom si ale Grissom vzpomněl na neuskutečněný, nicméně slíbený rozhovor.
"Saro?" nakoukl do laborky. "Můžeš na chvíli?"
"Hele Gile jestli to spěchá, můžeme to vyřešit tady. Musím to dodělat a pak pomoct Nickovi s kazetama. Máš něco k mrtvému?"
"Pitva ještě není úplně hotová, zatím jen víme, že ho někdo střelil z těsné blízkosti přímo zepředu a že je to jediné zranění, co má. S tebou ale potřebuju mluvit kvůli té nemocenské. Eckliemu se nedostala na stůl a vlastně po formální stránce jsi žádnou neschopenku nepředložila, takže bys to měla napravit."
"Fajn, napravím to. Ještě něco?" zeptala se, když se k odchodu neměl.
"Kam-kam jsi … proč jsi odešla?"
"Našla jsem si byt. Gile je to tak lepší … nechci tě už dál otravovat."
"Vždyť přece-"
"Ne, takhle je to lepší. Věř mi," nenechala ho domluvit. Poté sklonila hlavu k dalším věcem na stole a naznačila mu tak, že rozhovor je u konce.
Nezbývalo mu, než z laborky odejít. Nevěděl, jak si tohle má vyložit, ale nepochyboval, že největší pravděpodobnost úspěchu má výklad konce.
Možná by mohl Nickovi s kazetami pomoct on. Jo, radši on, než Sara. Nevěděl proč, ale ze dne na den tíhne ke Stokesovi mnohem víc. Že by tedy už tehdy ta nevydařená party něco znamenala a on se mu ji pouze uboze snažil ukrást a nevyšlo to?
Chmurnými úvahami se zabýval celou cestu na audiovizuální, takže v první chvíli přeslechl ruch vycházející z jeho kanceláře. Nějaký ženský hlas na něj vyděšeně křičel.
Žádné komentáře:
Okomentovat