Zima a chlad odevšad zívá,
bílé vločky pokryly zem,
ale kdes uprostřed přece jen
se místečko teplé skrývá.
V tom místečku roste květina,
je krásná, a jak voní!
Zvonky okolo ní zvoní,
tam štěstí tvoje začíná.
V tom místečku teče potůček,
obloha se v něm zračí.
Ta krása dohání k pláči,
tam k štěstí tvému jen krůček.
V tom místečku není kamení,
které by do dlaní tlačilo,
které by lásku zabilo,
tam štěstí tvoje pramení.
V tom místečku nikdy nesněží,
zima nezahalí zem,
tam věčné léto jen,
tam tvoje srdce leží.
Žádné komentáře:
Okomentovat