Probouzí nejstarší, probouzí jednu ze sester.
"Proč?" vyjelo z Rebeky. Ona od začátku věděla, že sama přemoci Klause nezvládne, proto chtěla pomoc Elijaha, ale také si vybrala jeho, protože se bála svých sester. Bála se jejich reakce, neboť právě ona si vynutila jejich probodnutí na dlouhé desítky let.
"Protože Thyre na to má právo," Elijah se nepotřeboval rozmýšlet. Rychle si domyslel, že když Klaus lhal jemu, určitě lhal i jí. A že ji neprávem poslal na věčnost. Navíc ji měl z celé rodiny nejradši. Ač nejstarší upír, byla nejmladší sestřička. Vždycky se o ni snažil postarat.
Teď se zapřel do těžkého víka rakve a odsunul ho stranou.
Uvnitř, na hedvábném bílém polstrování, ležela mladá dívka. Měla dlouhé hnědé vlasy, ale její tvář i kůže na rukou byla svraštělá, vysušená a pokrytá hustou mapou modrých vystupujících žilek.
Na sobě měla šaty, co do současnosti rozhodně nepatřily. Dlouhá světle žlutá sukně bez ozdob plynule přecházející v krajkový živůtek s dlouhými rukávy. Z něj trčela dýka, přesně v těch místech, do kterých ji Klaus před šokovanýma očima Rebeky a Ethel zarazil.
Elijah ji špičkami prstů přejel po ztuhlé tváři. Stýskalo se mu.
Damon oproti tomu jen zíral na Thyrinu tvář. Poznával v ní její rysy a dobře si vzpomínal na svou skorosnoubenku. Ale jinak nevěděl, co od ní může čekat. Deník její sestry si samozřejmě přečetl, ale ani ona ani Rebekah se o jejím chování moc nevyjadřovaly.
Elijah prsty obemkl rukojeť dýky a jedním tahem ji vytáhl. Byla dlouhá a úzká, přesně taková, jaké Klaus vlastní i v současnosti.
Nikdo se mu neodvážil odporovat. Dost rychle souhlasil s jejich plánem a oni se mu nechtěli, i přes vlastní pochybnosti, co každý měl, protivit.
Ticho zůstalo další dlouhé minuty. Vlastně jediný pohyb, který kdo z nich učinil, bylo, že Damon vytrhl Eleně z ruky tašku s krevními sáčky a Rebekah si začala okusovat nehet na palci.
Nikdo si nemohl být doopravdy jistý, co může čekat. Jak bude Thyre reagovat. Snad jen Elijah věřil, že jeho oblíbená sestřička mu bude stát po boku.
Stejně jako v jeho případě uplynulo přibližně čtvrt hodiny, než se ztuhlé tělo Thyre pohnulo a začalo navracet k životu.
Kůže se jí pomalu napínala a zbavovala se modrých vystouplých žil, snad jen krom tváří a očí, které zůstaly dravé a hladové.
Thyre se posadila.
Větřila krev, kterou teď chtěla ze všeho nejvíc. Zároveň ale viděla své dva sourozence, z nichž jednoho pokládala za navždy ztraceného.
Když se její pohled střetl s Rebečiným, Rebekah potlačila v veškerou nejistotu, vesele zavýskla, vzala rychle jeden sáček plný krve a podala jí ho.
"Konečně, Thyre, tak ráda tě vidím!"
Thyre jí zatím nevěnovala moc pozornosti. Převracela v rukou sáček a v duchu se divila, proč se prostě nemůže zahryznout do krku toho člověka, kterého tu také cítí. Vůbec netušila, jak by se měla dostat ke krvi uvnitř té věci.
"Počkej …" Rebekah se musela pousmát nad její nechápavou tváří a pomohla jí. Thyre se tak konečně mohla nasytit, uklidnit své dravé upíří já a vnímat pořádně prostor kolem sebe.
Že leží v rakvi zpozorovala okamžitě. A Rebečino nadšení také nešlo přehlédnout. Když se ale ozval i Elijah a ona si plně uvědomovala, že u ní stojí její bratr, její tak dlouho pohřešovaný bratr, objala ho a na malý okamžik se šťastně usmála.
Elijah ji na to zvedl do náruče a pomohl z rakve na zem.
Teď se rozhlédla kolem sebe. Tu dívku, krčící se vzadu za nimi, vůbec neznala. Ale nepochybovala, že právě její krev jí tolik voněla. Podobala se Katherine, jenže Katherine je upírka a tohle byl člověk.
Pak byl přítomen ale ještě někdo. Někdo, koho znala snad až příliš dobře.
"Ale ne …"
Damon se ušklíbl.
"Nepočítej s tím, že teď bych si tě vzala!"
Bylo zřejmé, že Damona poznává. A vzpomíná si na vše.
Co ale nepoznávala bylo zvláštní oblečení přítomných. A nejvíc ji asi zarážel velký výstřih její sestry a tolik odhalené nohy neznámé dívky.
"Ani po tom netoužím," pronesl on sarkasticky, ale byl hned přerušen, opět Thyre.
"Co je teď za dobu?" ta se s naléhavou prosbou dívala na Rebeku.
"Je jednadvacáté století. Rok 2011."
"Co tu … co tu dělá on? Co se stalo? Proč … proč tu jste? A kde jsem vůbec já?"
"Víš," začal tentokrát Elijah, "našel se deník Ethel."
"Ethel? A kde je Ethel?" poslední, co si Thyre pamatovala bylo, že odcestovala spolu s ní ke Klausovi. Ten ji chtěl probodnout, ale ona před ní skočila a on tak uložil do rakve ji samotnou.
"Ethel leží tady," Rebekah klepla do poslední zavřené rakve.
Elijah potom odvyprávěl celou historii tak, jak mu ji ostatní prozradili.
Thyre ale nevypadala příliš nadšeně. Pozorně poslouchala o všem, co se od její "smrti" stalo. Dozvěděla se tak o přeměně Salvatorových na upíry, o přemístění zpět do malého městečka Mystic Falls, toho, z kterého se vydala na svou poslední cestu, i o intrikách Klause a o potřebě zabít ho. Netvářila se ale tolik odhodlaně, jako Elijah a nejspíš se ji nedařilo přesvědčit tak snadno, jako Rebeku.
"Já … já nevím," pronesla, když Elijah dokončil své vyprávění.
"Všechno, co jsem ti řekl, je pravda, Thyre," upozornil ji ještě.
"Ano, ale stejně … je to můj bratr, věřila jsem mu a teď najednou je všechno jinak? Navíc je … kolik je to let, co jsem neviděla zemi? Určitě se tolik změnilo, já … jenom se dívám na vás a vůbec vás nepoznávám, jsem … potřebuju čas. Elijahu, potřebuju si všechno srovnat …" byla zmatená. Z celého vyprávění i změn, které ve světě tušila.
Damon v tu chvíli protočil oči. Zdálo se mu, že je vše ztraceno, a že tahle osoba rozhodně svého bratra nepodrazí.
Rebekah ale ještě víc roztáhla svůj úsměv. Možná se jí ulevilo, že není sama, kdo má jisté pochyby a nebudou ji tak všichni nutit k činu.
"Určitě ti ho dáme. Musíme ti pořídit nové šaty, změníme ti účes, bude to úžasné, nemůžu se dočkat, až ti ukážu všechno, co je pro tebe nové!" nadšeně ji objala.
"Moment, ale přeci jsme se dohodli na tom, že Klaus nesmí vědět, že jsou oni dva tady," namítla Elena, když se jí zdálo, že se na původní plán pomalu zapomíná.
"Jo, takže jí nemůžeš nikam vzít, hned by se to dozvěděl Stefan a jako poslušný pejsek by nás šel prásknout," utrousil i Damon.
"Nooo … můžeme … můžeme je schovat. Můžeme je vzít k ní do sklepa, tam Klaus ani nikdo jiný nepůjde," ukázala Rebekah na Elenu. "Já tam Thyre přinesu nějaké oblečení a nebude problém."
"Jo, s tím určitě souhlasím, díky za optání!" vyštěkla Elena ironicky. Rodiče už sice neměla a v domě žila sama se svým mladším bratrem, ale mít ve sklepě dva původní upíry, o nichž se nikdo nesmí dovědět, jí přeci jen připadalo trochu riskantní. Jenže pak se překvapeně podívala na Damona, když ji nepodpořil.
"Tohle by mohlo vyjít."
Žádné komentáře:
Okomentovat