Byla zvyklá na chod věcí mimo ni, na chvíle, kdy ji každý přehlížel a ona byla jen součástka obrovského panoramatu Ameriky. Ale vždycky měla nějaký únik. Doufala, že toto místo se stane dalším.
Váhavě zaklepala na kancelář svého nového šéfa. Věděla, že nemusí. Uvedla by se časem a postupně sama, bez zbytečných formálních průtahů. Radši si ale vždycky hned na začátku vyjasnila meze a názory a měla ze strany vedení pokoj.
Mile ji překvapilo, že tenhle člověk, představil se jako Gil Grissom, se na žádné podrobnosti nevyptával. Vůbec se nestaral o její život. Na předchozím místě se jí stále ptali, zda je vdaná, zda chce děti, jestli ráda cestuje, zda má nějaké problémy, brousili do jejího soukromí. Nesnášela, když musela své soukromí někomu odhalovat. Navíc někomu, kdo byl cizí a kdo nedokázal její život pochopit.
Tento muž se pouze ujistil, že informace v životopise a v posudcích jsou pravdivé a přivítal ji mezi svým týmem. Nepotřeboval nic zjišťovat, pokud má na to, pracovat v druhé nejlepší kriminální laboratoři, dobře. Pokud ne, sama brzy odejde.
Směna ještě nezačala, takže se dalo předpokládat, že ostatní ještě chvíli nedorazí. Ona ráda chodila do práce co nejdřív. Grissom ji posadil do zasedačky. Prý potřebuje dodělat nějaké papíry a ona se v laboratořích zorientuje později. Nepochyboval, že Greg nebo Nick, hlavně tedy nejspíš Greg, se pohrnou ku pomoci.
Připadal jí unavený. Jakoby nepřišel brzy, ale vůbec neodešel. Proč se nestarala. Jeho soukromí je jen jeho stejně, jako její pouze její. Jestli má problém a potřebu ho řešit, určitě ne s ní.
Trochu ji jeho záměr předhodit ji novým kolegům bez pomoci zarazil a vyděsil. Nezbývalo, než doufat, že budou příjemní a nechovají vůči novým neznámým vetřelcům zrovna velkou zášť.
S napětím očekávala věcí příštích. Nepřipravovala si žádný pozdrav ani chování, od malička spoléhala na spontánnost. Buď něco udělá, nebo jí to osobnost nedovolí. Navíc věděla, že nastupuje místo dlouholeté kolegyně, která se odstěhovala, navíc po smrti dalšího dlouholetého člena týmu, takže to nebude mít nejhlečí. Ba naopak.
Ale když se od odchodu doktora Grissoma otevřely dveře poprvé, stejně se trochu lekla a nenapadlo ji vůbec nic, co říct na tázavý pohled osoby v nich, nebo na obhajobu sebe, že zabrala jednu židli. Tak na sebe prostě chvíli zírali, dokud konečně neprolomila poměrně trapné ticho.
"Ah, ahoj. Já jsem … Ella Sinclair, dneska k vám nastupuju."
"Joo, myslel jsem, že máte až příští týden …" pochopil konečně o co se jedná. "No nic. Já jsem Nick Stokes," krátce si stiskli ruce.
"Když dovolíte, tohle je …" chystal si asi bránit své místo, tak se Ella okamžitě zvedla.
"Pardon, já jen … nevěděla kam, jasně, vaše místo, omlouvám se."
"Nee, seďte, já si tu včera jenom-" trhnutím otevřel zaseklou zásuvku a vyndal něco v promaštěném a nevábně vypadajícím sáčku, "-nechal něco, co bývalo sandwichem. I když teď už spíš žádlo pro krysy," se znechuceným výrazem hodil balíček do koše a omluvně se usmál. Bylo tu prostě horko a potraviny nemůžou v kancelářských stolech vydržet děj se co děj. Úžasné přivítání. Ale pořád lepší, než kdyby ho našla sama.
Ella si chystala znovu sednout, ale ve stejnou chvíli dorazili i ostatní.
"… ti znova nebudu opakovat, že to místo je moje a příště tvý auto prostě rovnou vytlačím!" neznámá blondýna se tvářila dost nebezpečně a právě vyhrožovala mladšímu kriminalistovi po jejím boku. Ten si ale z jejích slov zřejmě nic nedělala, protože se usmál a nenuceně odpověděl: "Nemyslím, že by toho ta tvá rachotina byla schopná, bez urážky, Catherine."
"Tshe! Uvidíme zítra!" pak si ale všimla nové tváře, která spolu s Nickem při pobaveně sledovala.
"Vy budete určitě slečna Sinclairová, že?"
"Ano, Ella Sinclair. Těší mě …"
"Catherine Willows."
"A já jsem Greg Sanders," věnoval jí i on svůj úsměv.
"Jó, ten drzej Sandersovic chlapeček," utrousila Catherine.
"Ještě někdo, nebo jsme v tomhle složení všichni?" zeptala se pro jistotu Ella. Z té Willowsové měla docela respekt, aspoň zatím vypadala jako někdo, kdo si nenechá nic líbit a kdo nejedná v rukavičkách. A Grissom byl hodně zvláštní sám o sobě. Ale zbylí dva kolegové vypadali symptaicky a přátelsky.
"Už všechno. Tedy ještě Grissom, ale ten bude určitě zalezlý u sebe v kanceláři."
"Ano, s ním už jsem se seznámila."
"Fajn, no tak asi vítej do týmu. A ať se ti tu líbí a nějakou dobu s náma vydržíš," krátce pronesla Catherine. Ovšem Greg si nemohl odpustit po ranní hádce malou poznámku.
"Zvláště s některými je to těžké."
Nick už se nemohl nesmát, takže si oba dva vysloužili káravý a naštvaný pohled a následný Catherinin odchod z místnosti.
"Neni tak hrozná, ale dneska asi vstala špatnou nohou," mrknul Greg na Ellu. Ta se usmála a konečně znovu posadila.
"Se kdysi říkalo i o Hitlerovi," utrousil ještě Nick. Greg nad tím jen mávl rukou a zaměřil pozornost na Ellu.
"Takže Ello, můžu ti tak říkat, že jo? Můžem si rovnou tykat?"
"Proč ne," přikývla.
Doufala, že se nezeptá, proč se v dnešním teplém dni uvedla v dlouhých rukávech. Ale tam nemířil.
"Jak dlouho jsi ve Vegas?"
"No … dohromady asi týden. Týden se zařizoval byt a pak už jsem nastoupila sem."
"Ty jsi sama?"
Sklopila pohled a zakroutila hlavou.
"Nojo, tak už to bejvá, Gregu. Hezký holky jsou vždycky zadaný," ozval se Nick. Na Elle bylo vidět, že se jí o tomhle mluvit nechce.
"Asi jo. No nemluvil jste už někdo s Grissomem? Jestli nám hodlá přijít rozdat práci."
"Ne. Ale jsme ve Vegas, hochu, práce bude dost. Neměj strach."
Grissom se objevil po několika minutách. Catherine už pracovala na své dva dny staré vraždě a pro Grega i Nicka bylo připraveno pár míst k ohledání.
"Máme tu jednu vraždu v baru, krvavé oblečení a lidskou nohu mezi odpadky a tělo v poušti. Ale to si beru já. A slečna Sinclairová … ne, že bych neměl důvěru ve vaše schopnosti, ale každá laboratoř funguje jinak a pro začátek by bylo nejlepší, když budete spolupracovat s někým dalším. Jestli chcete, vezmu vás s sebou. Lépe než v poušti se s tímhle městem neseznámíte."
"Grissome, proč nám ji bereš?"
"Pro jistotu, Gregu. A vy pánové?"
"Bar," chopil se Sanders ihned možnosti nehrabat se v odpadcích.
"Skvělý kámo. Kontejner ti nikdy nezapomenu," ohradil se ihned Nick, kterému nezbývalo, než práci v nevábném prostředí přijmout.
"Klid Nicku, ten bar je, co jsem slyšel od detektiva, plný výhradně mužské společnosti."
"Co?" spadla ihned Gregovi čelist. "To jako gay bar? Nee …"
"Heh, myslím, že to je jedna nula pro mě," zasmál se Nick a vzal si od šéfa složku. Ten druhou položil před Grega a i s Ellou se vydal k odchodu.
"Počkej, ale celej bar, potřebuju ještě někoho!" doufal, že by přece jen mohl Ellu uvolnit, zvláště, když se na ni tak váhavě podíval.
"Tak jo, vezmi Hodgese," pokrčil nakonec Grissom rameny.
"Děláš si ze mě srandu?"
Na to už ale Gil neodpověděl, jen zvedl ruku na znamení, že slyšel a odjel s Ellou, která si předtím vyzvedla vybavení, do pouště.
"Co ti na tom tak vadí?" dusil se Nick smíchy.
"Až se po laborce roznese, že jsem byl s Hodgesem vyšetřovat v gay baru, abych chodil kanálama."
"Ale nepřeháněj, řekl bych, že to tvá ješitnost ještě nějakou chvíli přežije," hraně soucitně se na Grega podíval, poplácal ho po rameni a se zadostiučiněním a pobaveným úšklebkem zmizel ke svým odpadkům.
Žádné komentáře:
Okomentovat