Hlasatelé počasí a později i zpráv všech televizních stanic v Miami už víceméně s jistotou informovali diváky, že hurikán nemá v úmyslu odklonit se od jižní Floridy. Konečně, poznali to už i občané sami, když se nad oceánem začala stahovat mračna, neustávaly chvilkové přeháňky a vítr neklesl pod průměrnou rychlost auta. Málokdo vycházel dobrovolně jen tak ven a pokud se stal nějaký zločin, byla velká pravděpodobnost, že pachateli projde. Lidé houfně opouštěli své domovy a mířili do vnitrozemí a ti, co nemohli nebo nechtěli, se je alespoň snažili dostatečně zabezpečit.
Ale čas, kdy na Miami udeří svou největší silou se stále ještě dal počítat na dlouhé hodiny.
"Konečně jsem probral všechny kameny. Na jednom byly vlasy, takže to je pravděpodobně vražedná zbraň. Otisky na něm nebyly a DNA se zpracovává. Pokud nebude až moc zředěná vodou," vešel Ryan po zaklepání do Cainovy kanceláře. Do té doby se na pláži probíral horou zarudlých, slaných kamenů. Už definitivně chtěl snahu vzdát, když mu počtvrté promáčel sako tříminutový deštík. Pak ale našel, co hledal.
"Rodiče se stále nepřihlásili. Yelina znovu prověřuje jejího nálezce a hned jak přijde, pojedeme za majitelem pláže."
"Ona je soukromá?" upřímně se divil. "Tak proto se tam stále někdo motal. Klidně tam můžeme jet hned."
"Potřebuju informace od detektiva."
"Jistě," a nebo prostě chceš být s ní a mít ji při hurikánu pod dohledem, dodal v duchu Wolfe. "Fajn. Tak počkáme. Nemáš zatím něco dalšího?"
"Zkus zjistit, jestli některá nemocnice neevidovala dívku jejího věku, jejíž zranění by odpovídala vzorci domácího násilí."
"Ona byla týraná?"
"Je to dost možné, pane Wolfe. Dost možné."
Chtěl ujistit svého nadřízeného, že se do práce ihned pustí. Nestačil ale ani otevřít pusu, protože za dveřmi se objevila Salasová. Horatio okamžitě zpozorněl a Ryan se rozhodl vyčkat.
"Ahoj Horatio, Wolfe. Vypadá to, že Stanley Johnson, který ji našel, je správce a s vraždou opravdu nemá nic společného. Na druhou stranu, majitele pláže jsem nezastihla. Jeho žena tvrdí, že už je tři dny u bratra v Tampě a ona se tam kvůli Ellen chystá také."
"Takže pan Johnson lhal."
"Nemusel. Nebylo moc světla, mohl se splést."
"Neměli jsme tam ale jet teď?"
"Promiň, bylo to po cestě. A je to rychlejší."
"Teď nám zbývá opět jenom čekat, jestli se přihlásí rodiče," povzdechl si nahlas Ryan.
"Ne, ty máš projít ty nemocnice, vzpomínáš?" zvednul Horatio oči, dosud upírané někam k rámu dveří, a podíval se na něj.
"Už jdu na to," a zmizel oběma z očí.
"Za ne příliš dlouhou dobu tu bude hurikán," oznámil Horatio jakoby do prostoru. Tak to působí vždycky, když se nedívá na toho, s kým mluví.
"Já vím."
"Budete s Rayem v bezpečí?"
"Raye jsem poslala pryč. Do vnitrozemí ke známým, kam by neměl dosáhnout."
Mezi krátkými větami, které pronášeli, byly dlouhé odmlky. Respektive působil, jako když nedokáže najít vhodná slova. A stále se na ni nepodíval.
"A co ty?"
"Ty v bezpečí budeš?" odpověděla sama otázkou.
"Já tu mám práci. Ale to není odpověď na mou otázku," zvedl hlavu a podíval se na ni.
"Taky tu mám práci."
"Jsi hrozně tvrdohlavá, víš to? Ale stačí říct a pomůžu ti."
"Já …" Caineovi začal zvonit mobil. Zvedl ruku, aby ji přerušil.
"Ano Franku? Hned tam budu!" zaklapl kryt telefonu.
"Promiň, musím jet. Budeš muset zvládnout případ s Wolfem sama. Kdyby se cokoliv dělo, kdybys měla s tím hurikánem problém, zavolej," poslední pohled, pak se mihl kolem ní a rychlým krokem mířil ke svému hummeru.
"Ericu, řekni aspoň ty naprosto jasně, co se tady stalo," dorazil na místo, doslova jako vítr. Ten sám oběma mužům stojícím na příjezdové cestě nadouval košile a hučel kolem uší tak mocně, že některá slova museli opakovat.
"Taky bych to rád věděl. Tripp volal, že Calleigh potřebuje pomoc s dalším místem činu. Když jsem dorazil, tak už tu nikde nebyla. Vůbec nevím, co se mohlo stát. Nikde nejsou stopy po zápase, Tripp nic neviděl, … navíc se blíží hurikán … kdo ví, kde ta holka je, sakra!"
"Klid, klid Ericu. Najdeme ji. Zpracoval jsi celý dům? Za takovou chvilku?" snažil se mu vrátit chladnou hlavu a ukázat, že naděje je pořád dost velká.
"Ještě ne. Nejbližší místo činu měla hotové tak jsem - tak jsem prohlížel všechny ostatní místnosti a všude se našlo něco po ní. Prášek na otisky, a tak podobně. Nic dalšího."
"Projdeme to ještě jednou, ano? Kousek po kousku. Franku ty zkus prosím najít něco kolem domu. Někudy se dostat pryč musela. Kdes byl, když zmizela?"
"Na zahradě. Vyšel jsem zdaním vchodem."
"Takže ona předním. Projdi to. Ericu, my jdeme opět dovnitř."
Vešli dovnitř, bedlivě se rozhlíželi po všem podezřelém.
"Podle čeho jsi soudil, že ji unesli?" zeptal se Horatio, uvnitř už normálním hlasem, zatímco pohledem přejížděl po podlaze.
"U schodů se válela jedna její rukavice. Kufr zůstal otevřený u těla a práce nedodělaná. To by sama od sebe neudělala."
"To ne. Ale Calleigh by se jen tak nedala. Muselo po ní něco zůstat krom rukavice. Nějaké šmouhy na podlaze nebo tak něco?"
"Nemyslím. Ale tady dole jsem to moc neviděl."
"Chyba, Ericu. Podívej, co tu máme," sehnul se a zvedl ze země nějaký předmět, lesknoucí se pod křeslem.
"Ten je její," zkonstatoval Delko při pohledu na mobil. "Tohle je … krev?"
"Ano. A jestli není její, tak je dost chytrá. Došla jí baterka, takže bychom ji nemohli najít přes GPS," zjistil Caine, když se pokusil zapnout přístroj. "Možná nám ale nechala DNA pachatele."
To už Eric odebíral vzorek.
"Neříkala někdy poslední dobou, že by jí někdo vyhrožoval?" ptal se při tom poručíka.
"Mně rozhodně ne. Navíc nemusí jít o žádnou pomstu nebo o nic k její osobě," přemýšlel nad dalšími možnostmi, proč mohlo ke zmizení dojít.
"Takže chceš říct, že kdyby ji Frank nenechával samotnou, nebo bych jel já tak …"
"Nic tím říct nechci. A kdyby nám moc nepomůže, Ericu!"
"Tak Wolfe, kam jsme došli?" Yelina netrpělivě postávala za Ryanem, když už příliš dlouho prohledával všechna nahlášená zranění z nemocnic.
"Zatím … mám jedno podezření na domácí násilí. Tedy na to, co nám může k něčemu být. Nemocnice to nahlásila, ale matka se postarala o to, aby všechno vyšumělo. Nenechali dítě vyfotit, ale snad si na ni budou pamatovat. Měli bychom tam zajet."
"Určitě."
"Kde je Horatio?" ptal se pro jistotu a pořád si prohlížel veškeré hlášení policii.
"Někam narychlo odjel," přemýšlela kam, ale nemohla přijít na nic, když ani nic neřekl.
"Nevadí."
Asi o půl hodiny později už ukazoval Ryan fotku oběti ošetřující lékařce.
"Nemůžu nic zaručit, ale pravděpodobně to bude ona."
"Výborně, můžete nám dát jméno, rodiče, adresu …"
"Jsou tu jistá omezení …" vykrucovala se lékařka.
"Ta dívka je mrtvá," pozvedl Ryan obočí.
"Neříkejte. To bych jako lékař určitě nepoznala. Jméno dát můžu, adresu taky, ale o tom, proč tu byla bych měla mlčet."
"Bez problémů, můžeme si sehnat povolení soudu. Při vyšetřování vraždy to nebude dlouho trvat," usmála se Yelina. Dobře věděla, že tohle často zabírá.
"Vraždy? Tak … tak to moment, hned přinesu její složku," doktorka konečně pochopila, že v podobných případech jde lékařské tajemství stranou.
"Jen klid, půjdeme s vámi."
"Ah, tady to je," vytáhla útlé desky z kartotéky. "Cassidy Malkowichová. Objevila se tu několikrát."
"Malkowichová? Yelino neříkalas, že majitel pláže …"
"Dovolíte?" vzala lékařce složku z rukou. "Tohle si budeme muset projít sami."
"Nemůžu vám dát její materiály bez povolení."
"Rodiče podezřelí z vraždy jako povolení postačí, doktorko."
"Myslíte, že týrání vzrostlo ve vraždu?" ptala se zaraženě.
"To nám řekněte spíš vy. Vy jste viděla její zranění. Jak moc byla vážná, jak je vysvětlovali a čeho mohli být schopni?"
"No, měla spoustu modřin, občas zlomeninu, odřeniny … všechno matka vysvětlovala jako zranění při dětských hrách. Neměli jsme důkazy a když jsme věc nahlásili policii, prostě to zahráli do outu. Všechno je ve složce," rozhodila bezmocně rukama na znamení, že když jsou rodiče dost chytří a přesvědčí policii, ona nic nezmůže.
"Dobře. Děkujeme. To zatím stačí."
Zpátky ke kriminálce se Salasová s Wolfem dostali ve stejnou chvíli jako Caine, Delko a Tripp. Poručík zamířil k nim, protože případ dál bral jako částečně svůj.
Delko třískl dveřmi od hummera a zamkl ho. Pak si uvědomil, že všechny důkazy nechal uvnitř, vztekle kopl do kola, znovu odemkl a vyndal věci. Pak dveřmi třískl, pokud to bylo možné, ještě víc. Přítomní ho jen tiše sledovali.
"Co se stalo?" zeptala se Salasová, Wolfe byl už uvnitř.
"Zmizela Calleigh. Z místa činu. Proto jsem tam rychle odjel."
"Máte nějakou stopu?"
"Možná ano," chtěl ještě něco dodat, ale byl přerušen hlasitým zaklením Erica od vstupu. Netrpělivý kriminalista se srazil s policistou.
"Koukám, že Delka to dost vyvedlo z míry."
"Záleží mu na ní, má jí rád. To samozřejmě my všichni, ale on nejspíš o něco víc. Kdyby unesli tebe, taky bych vyváděl … Má jí moc rá,." poslední věty pronášel dost tichým hlasem.
"Ale je něco jiného, pokud jí má rád jako kolegyni, přítelkyni a oproti tomu … švagrovou. Ženu svého bratra."
Klepla si hřbetem složky z nemocnice do dlaně a pomalu odcházela. Poručík nic neříkal. Díval se ze ní, dokud do sebe nezapadla křídla prosklených dveří. Teprve potom všechny kolegy následoval.
Žádné komentáře:
Okomentovat