Jsi malým ptákem,
malým krkavcem,
letíš daleko,
za ruku s Měsícem.
Řeka pod tebou zvolna zpívá,
netušíš, jaký strach mívá
z dálek neznámých a nocí hlubokých,
to, co se ztrácí v nich,
nenahradí smích.
Jsi malým ptákem,
malým sokolem,
letíš nocí,
nočním obzorem.
Stromy pod tebou tiše šeptají,
netušíš, jaký strach mívají
z dálek neznámých a nocí hlubokých,
to, co se ztrácí v nich,
nenahradí smích.
Už svítá,
slunce se navrací,
procitáš,
sen se vytrácí.
Žádné komentáře:
Okomentovat