Směna byla rozpačitá. Bez Warricka, Catherine, co téměř nemluvila, Nick byl u Ecklieho kvůli případu snad každých deset minut, Sara, co měla najednou všechno na starost, protože Grissom se nejdřív zavřel na silnici, kde bouralo auto s Lindsey a poté se uvrtal v laborcatoři a odmítal jít pryč, no a konečně Greg, snažící se dodělat svůj případ.
"Tak jsem si proklepla Lucase. Ty ilegální obchody se netýkaly ničeho jiného, než právě drog. Kokainu," připojila se k němu i detektiv Curtisová.
"Ale … měl prokazatelně něco společného s Burnsem?" zaradoval se Greg při Sofiině sdělení.
"Prokazatelně měli společně stejný podíl v akciové společnosti. Burns pak stihl vykoupit akcie, získal majoritní podíl, tím pádem odsunul Lucase na druhou kolej. De facto začal společnost ovládat. Vše bez Lucasova vědomí."
"Dobrý důvod pro vraždu," přikývl Greg.
"Sice by si tím už nepomohl, ale ublížit strůjci mého krachu je taky pomsta."
"Určitě. Zbyly mu už jen výnosy z drog. Kvůli gamblerství ho vyhodili z práce," přitakala Sofia.
"To si žádá domovní prohlídku," zářil Greg jak lampička nově nabitá spádem vyšetřování.
Sofia vytáhla povolení. "Jsem trochu napřed."
"Fajn. Jsi zlatá. Catherine, jedeš s náma?" zeptal se kriminalistky, která sice pozorně poslouchala, ale do debaty se nezapojovala.
"Ano. Sice nevím, co můžeme najít, ale snad to pomůže."
Za pár minut byli v Lucasově rezidenci. Rezidence je ovšem velmi nadnesené slovo. Byl to obyčejný dům, ještě méně, než obyčejný. Ošuntělý, starý, neudržovaný. Podobný svému majiteli.
"Ještě nemáte dost?" uvítal je ve dveřích.
"Nemáme. Tady je povolení k prohlídce," vytasila Sofia s papírem.
"Sakra proč?"
"Drogy a navíc přijít o podíl v podniku takovým podrazem...navíc mužem, který je teď mrtvý … docela dobrý důvod k vraždě," odhalil své úvahy Greg.
"No dovol-"
"Ale prosím, dovolíme. Vy ale počkáte tady s policistou a my se vám mrknem do bytu," a všichni tři vešli dovnitř, zatímco Lucas zůstal venku.
"Co tu vlastně hledáme?"
"No, pokud najdeme nějaký kokain nebo jiné vodítko toho, že se chystal Burnse zabít, tak to bude stačit."
"A co kamery? Z toho casina?" zeptala se Sofia.
"Prohlížela jsem je," ozvala se Cath. "Ale ty dva žádná nezabírala."
"To je škoda, to je škoda …"
"Možná ne až taková, hele," Catherine vytáhla z koše zmuchlanou Burnsovu fotku. Byla popsaná nadávkami, roztržená, ale šlo poznat, že na druhé části kdysi bývala ještě nějaká osoba, teď odtržená. A přes celý Burnsův obličej nápis Game Over.
"Game Over? No tak to se trefil. Na tom se dá obvinění postavit."
"No a co na tomhle?" o pár minut později vytáhl Greg z pod pohovky sáček s bílým práškem.
"To možná i usvědčí."
Další prohídka zabrala nějaký čas, ale nic víc použitelného nenašli. Ovšem to nevadilo, i tak měli na zpáteční cestě kýžený doprovod.
Lucas čekal v cele, protože kriminalisté chtěli mít jistotu a nejprve se proto zabývali důkazy.
"Catherine, můžu tě vyrušit?" oslovil Mac kolegyni.
"Jistě, co potřebuješ?"
"Už nepotřebuju nic. Chci se rozloučit."
"Ah … mělo mě to napadnout … případ končí a tím i tvé zdejší působení," mírně si povzdychla.
"Budete rádi, ne? Grissom nemusí žárlit ani na tebe ani na tým."
"Jak víš, že žárlí na mě?" zamračila se.
"Stačilo vás někdy pozorovat. Opravdu mě ale mrzí, co se stalo Warrickovi."
"Ten se z toho dostane," kývla hlavou, aby toto téma zaplašila. "Kdy odlétáš?"
"Za půl hodiny si přiletí vrtulník s rodiči pro Aarona a já poletím s nimi. Ještě ho se Sarou musíme vyzvednout z nemocnice."
"Tak to už se neuvidíme … opět. Doufám, že …"
"Nedoufej," přerušil ji. "Všechno se stane proto, že něco jiného na to navazuje. A doufání je zbytečné,"
Objal ji, otočil se a odešel.
Sara běhala z oddělení na oddělení, zvedala jeden telefon za druhým a vyřizovala potřebné formality. Konečně ji vysvobodil detektiv Taylor.
"Aaron už jede sem. Konečně jsem to vyřídila. Nemusíme pro něj." vrhla se před něj uštvaně a důrazně gestikulovala.
"Skvělé. Rodiče za chvíli přistanou. Chtějí vám osobně poděkovat."
"Měli by spíš vám …" nechtěla přijmout zásluhy sama.
"Ale Saro, kolektivní práci nejde shodit na jednoho člověka."
"Jak myslíte … měli by všem třem."
"Tak. Vy jste byl na pana Burnse asi hodně naštvaný, že?" začala Sofia oficiální Lucasův výslech.
"Proč myslíte?"
"Ty akcie, co vám vykoupil, to nestačí?"
"Ale nemáte na to důkaz, že jsem mu něco udělal."
"No, tahle fotka vypadá zajímavě," posunula k němu nadávkami popsanou podobiznu. "Dáte nám vzorek rukopisu?"
"Není třeba. To jsem psal já. A co jako má být?" divil se stále.
"Třeba vám nestačilo nadávat fotce," prohodil Greg.
"Tak bych nadával jemu."
"Co ta vaše schůzka v baru?"
"Nebyla to schůzka!" ohradil se Lucas.
"Ale seděli a pili jste spolu. To nepopřete."
"Nepopírám. Už jednou jsem vám to řekl."
"Když fotka nic, co ten kokain pod vaší pohovkou?"
"Kokain?" hrál překvapeného.
"Burnse předávkovali kokainem, zjednodušeně řečeno. Vy ho prodáváte. A předávkovali ho přibližně v době, kdy jste byl s ním. Stále nic?" naváděla ho Sofia.
"Mám toho už dost!"
"To my taky! Tak co kdybyste už začal mluvit?" rozkřikl se Greg.
"Do pití jsem mu nedal moc, jeho věc, že to nevydržel. Chtěl jsem, aby ta jeho maska slušňáka, co se nelegálních věcí netkne, spadla!"
"Z jeho věci se stala vaše. Budete souzen za vraždu."
"Moment! Já ho nechtěl zavraždit!"
"Zabití nebo vražda, v tomhle případě to vyjde nastejno. Injekcí," ukončila výslech opět Sofia.
Catherine stála za sklem a jakmile viděla zúčastněné vycházet z vyslýchačky, sama opustila své stanoviště.
"Docela úleva, že," začal hned Greg.
"Jo, jsem ráda, že se přiznal."
"Jak se vede Lindsey?" přeptala se Sofia.
"Zatím žádná změna," povzdechla si Willowsová.
Přikývla, soucitně ji poplácala po rameni a odešla za policisty. Greg na místě ještě chvíli nejistě přešlapoval a poté se taky vypařil.
"Gile, zjistils něco?"
"Mohl za to řidič kamionu. Podle stop se pokusil předjíždět, selhaly brzdy a patrně i lidský faktor."
"Co ten kluk s Lili?"
"Trevor Bard. 23 let, student univerzity. Kamarád nebo přítel, nemluvil jsem se spolužáky nebo rodinou. Není třeba, oni za to nemohli a já rád tu ohlašovací povinnost přenechám lékařům."
"Takže jejich auto bylo v pořádku a oni nebyli opilí, jsou to jen oběti?"
"Přesně tak."
"To není fér … to vůbec není fér."
Gil vstal a objal jí. "Život není moc fér."
"Jsem ráda, že jsi tu se mnou. Teď mně omluv, něco musím zařídit," utřela si slzu, která se chystala stéci po tváři.
"Na to, jak jsem ho našla, vypadá dobře," bavila se Sidleová s Taylorem šeptem, když se k nim blížil zdravotník s Aaronem.
"Je to jedině dobře. Rodiče budou rádi."
"Ano. Ahoj. My už jsme se viděli, vzpomínáš si?" usmívala se Sara na chlapce. Ten jen zavrtěl hlavou.
"To nevadí. Jsme policisté a za chvíli tu budou i tví rodiče," přizvukoval jí Mac.
"Já vím. Říkali mi to."
"Počkáš na ně tady se slečnou, ano?"
Aaron přikývl a Mac si šel pro své věci. Všechno měl připraveno v šatně, ovšem netušil, že si odnáší i o jednu malou podstatnou věc víc.
Zdravotník uznal, že už ho není třeba a odjel zpět do služby.
"Vy jste mě našla, že jo," řekl po chvíli ticha chlapec a při tom se díval na Saru.
"Říkals přece, že si na mě nevzpomínáš."
"Ne, ale ten hlas jo. A pamatuju si taky, co jste říkala."
Jen se usmívala. "Ano, byla jsem to já. A ty jsi pořád moc statečnej."
"Tak co Ecklie?" optal se Greg Nicka, když se vzácně sešli na jednom místě. V čase, kdy dojdou případy a nové ještě na kriminalisty nezaklepaly, je zvláštní atmosféra. Jistě, je volno a oddech, maximálně papírování, ale zároveň uvnitř roste takový pocit zbytečnosti.
"Seknul jsem mu s tím. Kvůli mé zaujatosti to převedl na druhou směnu."
"A nepleteš si náhodou zaujatost s leností?" otázku ale nepoložil Greg, nýbrž Hodges, co zrovna procházel kolem s náručí plnou šanonů. Chtěl nejspíš opět poukázat na to, jak on je na rozdíl od zbytku světa vytížen. Neviděl kolem sebe a spíš než tou horou v rukou to bylo egem.
"Hodgesi bacha! Máš něco na noze!" zařval Greg. David přirozeně v úleku pustil veškeré věci na zem.
"Co? Co co …"
"Asi botu, člověče," rozchechtal se Sanders. Nick se stejně tak nedokázal ubránit výbuchu smíchu.
"Typický pubertální vtípeček. Ale mě může naštvat pouze inteligent, Sandersi," uraženě sbíral papíry.
"Takže ses na to yvkašlal. Skvělý. Ostatně proč se na Ecklieho nevykašlat, je to ten nejblbější chytrej člověk, jakýho jsem kdy poznal. My to právě dodělali, tak co říkáš návštěvě Warricka?"
"Později, Gregu. Mám takový tušení, že dneska budem mít ještě dost práce."
"Hm. Grissom se pořád vrtá v Lindseyině nehodě?"
"Určitě. Na Cath mu záleží."
"Fakt?"
"Aspoň to v tý nemocnici tak vypadalo."
To už byli pěkný kus od Hodgese, který navzdory svému tvrzení drtil mezi zuby nadávky.
"Znáš ho. Jednou to vypadá tak, jednou tak a stejně je všechno úplně jinak."
"Jenže nic nevylučuje, že se nám šéf může zamilovat."
"Hoo … to jsou trochu silná slova na někoho jako on."
"Chceš se vsadit?"
"Dobře, beru. Deset babek na to, že se pleteš."
"Ujednáno," potěšeně se usmíval.
Na vyhrazeném prostoru právě přistál vrtulník. Jen co se lopatky vrtule začaly zpomalovat, vyskočila z něj mladá žena, následovaná trochu starším mužem.
"Mamí!" vypískl chlapec a rozběhl se k nim.
"Aarone, zlato!" žena ho sevřela v náručí, muž došel až ke kriminalistům.
"Moc děkuju. Nevím, co bych dělal, kdybyste ho nenašla." a stiskl Saře ruku. Ta pochopila, že i děkování bylo mířeno pouze jí.
"Mí kolegové na tom měli stejnou zásluhu, jeden je dokonce hospitalizován."
"Vím, vím. Našla jste ho ale vy. Detektive, vy se prý vracíte s námi. Bylo nám to řečeno."
"Pokud nejste proti."
"Ne, naopak. Tedy pokud se tu už nechcete zdržovat. My odlétáme hned," a vracel se k vrtulníku.
"Ráda jsem vás poznala a dobře se mi spolupracovalo," otočila se Sara na Maca.
"Nápodobně. Pozdravujte Warricka."
Pak už jen Sidleová sledovala vzdalující se vrtulník. Vlasy jí při tom vlály kolem obličeje a ona si zhluboka oddechla.
Žádné komentáře:
Okomentovat