Madison se docela ulevilo, konečně to už v sobě nedusila... ale i když sama je psycholožka, tak pořád má velký problém - pořád před sebou vidí Paula, když se dívá na Gila.
Jednou se zeptala Nicka a ten jí poradil, aby mu to řekla. Ona sice nechtěla aby to věděl někdo další, ale přece jenom je to šéf...
Zatím se rozhodla mlčet... Paul je za mřížemi a ona se musí naučit to překonat a žít dál.
Začala další směna. Prakticky okamžitě k nim naklusal Brass s novým případem.
"Máme tu vraždu - mladá žena v rodinném domě, ošklivě zmlácená," a podával jim papíry. "Dům byl její a jejího manžela. Měla malou dceru, ale ani jeden z nich nejsou k nalezení."
"Tak tam pojede Cath, Madison a Nick."
Už měl tak nějak ve zvyku dávat Nicka k Madison a sám mít u sebe Saru. Ostatně o těchto dvou párech věděli dá se říct všichni - až na Ecklieho samozřejmě.
"My ostatní pokračujeme ve vyšetřování té vraždy u Lake Mead."
Dorazili na místo činu - oběť byla opravdu zřízená. Samé podlitiny, škrábance, nejspíš měla zlomený nos.
"Vypadá to, že ji zabila tahle bodná rána do hrudi. Nejspíš kuchyňský nůž," konstatoval David, který už na ně čekal u oběti.
"Pane bože, kdo jí mohl takhle zřídit?" zeptala se Cath, i když odpověď nečekala.
"Ta malá holčička tvrdí, že tatínek," ozval se Brass.Všichni se otočili.
"Malá holčička?" zeptala se zaraženě Mad.
"Jo, mysleli jsme si, že v domě nikdo není, ale schovávala se v šatně. Jsou jí asi 4 roky a nejspíš všechno viděla."
"Jdu si s ní promluvit," řekla Mad - na tohle byla specialista "...tatínek..." dodala spíš sama pro sebe. Nick věděl, co se jí asi honí hlavou.
"Ahoj, jak se jmenuješ?" zeptala se Mad a snažila se, aby to vyznělo co nejvíc přátelsky. Dívenka se na ní jenom dívala, neřekla ani slovo. Jestli všechno viděla, tak se nebylo čemu divit.
"Notak, teď už se bát nemusíš, nikdo ti neublíží."
"Amanda..." pípla po chvilce nesměle.
"Ty... ty jsi viděla, co se stalo mamince?" zeptala se Mad.
"Tatínek jí mlátil... křičeli na sebe."
"A... on ji bodl nožem? A ty jsi se bála a schovala jsi se?"
"Jo, bála sem se. Tatínek vytáh na maminku nůž. A pak jí tekla krev. A on jí vzal nahoru."
Víc už Amandu trápit nechtěla. Takže manžel ji zmlátil a zabil. Nevěděla, jestli ví, že ho Amanda viděla, nebo jestli je mu to jedno...
Vrátila se za ostatními, kteří ještě pořád prohledávali ložnici.
"Takže ji zabil dole a odtáhl sem? Ale to by byly nějaké stopy na schodech..."
"Leda by to tu uklidil, nebo ji nahoru odnesl v něčem zabalenou. Ale proč ji vůbec nesl nahoru?"
A proč po sobě nenechal nic... ani fotky, oblečení, jakoby chtěl vymazat svojí přítomnost v domě. Otázek bylo moc. Když skončili s ohledáváním, odjeli na velitelství. Amandu si poté, co ji prohlédl doktor, odvezla sociálka.
"Jsi v pořádku?" zeptal se Nick Madison. Dobře si pamatoval, jak vypadala po takových případech Sara, a to ani nevěděl proč.
"Jo, jsem... Nemůžu přece dopustit, aby mě dostal každý případ s domácím násilím, když se na to specializuju. A chci pomoct té holčičce. A všem, kterým by se něco takového mohlo stát."
Nick pokýval hlavou. Do mísnoti vtrhl Greg.
"Takže, vypadá to, že ta malá má pravdu. Našli se dva vzorky krve - matčin a ten druhý bude určitě otcův - shodné body."
"Kdy jste jí odebrali vzorek?" rozčílila se Mad. "Je sice malá, ale to neznamená, že je slepá nebo hloupá!"
"No tak, v klidu... přece ale nemůžeš stavět na výpovědi čtyřletýho dítěte." snažil se ji uklidnit Greg, ale radši vycouval i se svými výsledky a zamířil za Cath.
"Opravdu je ti dobře?"
"Jo, ale brát vzorky malýmu dítěti, který vidělo vraždu svý matky... doufam, že jí nevyděsili víc, než je."
Přišla k nim i Cath.
"Tak už jsme konečně zjistili, kdo je její otec a teď už ho zbývá jen najít. Jim po něm vyhlásil pátrání."
Mezitím Gil, Sara a Warrick dořešili svůj případ. Konečně, docela se to vleklo.
"Budete tu ještě, nebo už taky jedete domů?" zeptala se Sara.
"No, myslim že teď už toho moc nezmůžeme, takže asi padla," protáhl se Nick a byl rád, že konečně může do postele.
Tak se teda rozjeli domů. Warrick ke svojí manželce, Cath k Lindsay, Gil a Sara... ti jeli prostě někam a Nick s Madison odjeli do Madiina bytu.
Sedli si do obýváku a otevřeli víno.
"Myslíš, že toho hajzla najdou?" zeptala se Mad.
"Určitě... Když po něm pátrají Brassovi lidé, tak určitě."
Zazvonil mobil. "A, přišla mi smska. Od Jane, to je moje bejvalá kolegyně."
Přečetla si jí a zbledla. Rozšířily se jí zorničky, rozklepala se. Nick jí radši vzal skleničku a zjistil, že má najednou úplně studené ruce.
"Co se stalo... špatný správy?" zeptal se jemně Nick.
"Oni... oni... za dobrý chování..." a podala mu svůj mobil.
MADISON, DEJ SI POZOR. PROPUSTILI TOHO SMEJDA PAULA. MUSEL NA OPERACI S USIMA A PAK ZA DOBRY CHOVANI MOHL JIT DRIV...URCITE ALE NEKOHO PODPLATIL..HLAVNE DEJ NA SEBE POZOR.
"Panebože, tohle... to už bys vážně měla někomu říct. Madison!"
"Jo... jasně... teda vlastně ne. Nemůžu. Prostě ne, nedal o sobě vědět a třeba už ho nikdy neuvidím."
Opět zazvonil mobil - další smska. Mad si ji přečetla a mobil jí vypadl z ruky. Teď už ztratila barvu úplně.
"Ježišikriste, to... ne... ne..." dál už nic neřekla, omdlela.
Žádné komentáře:
Okomentovat