31. prosince 2012

Život jde dál (IIx1)

Bylo zase jednou léto a horko sužovalo každý kout Vegas. Každý se snažil co nejméně vycházet z domu, ale přesto tu bylo k vidění jedno tahoe, které mířilo na veliterlství kriminálky.
Bylo ještě docela brzo, ale Lindsey byla na táboře, a tak mohla Catherine Willows nerušeně relaxovat. Jenže zjistila, že se poměrně nudí, takže odjela do práce.

Vystoupila a ve dveřích se srazila s Jimem Brassem.
"Ahoj, No ještě pár dalších a Ecklie vám posune začátek směny."
"Ahoj, Jime, taky tě řáda vidim," horko nezlepšovalo náladu nikoho.

Cath šla tedy dál a pak jí došlo, co vlastně Jim říkal. Nojo, Gilovi broučci si ho zase zavolali a Sara ho vyhodila. Sama pro sebe zakroutila hlavou a vzala to okolo jeho kanceláře. Čekala, že ho uvidí sklánět se nad nějakým exponátem, ale v kanceláři nikdo nebyl. Šla si tedy uložit věci do šatny. Narazila tam na Warricka.
"Jé, ahoj, co ty tady? Tebe bych tu nečekala!"
Ticho.
"Warricku!" a zamávala mu rukou před očima.
"Co? Jo, ahoj Cath."
Tázavě se na něj podívala, ale on zase sledoval dveře skříňky nepřítomným pohledem.
"Haló! Co se děje?"
Trhnul sebou, jako by o ní nevěděl.
"Cože? No... nic... jen jsme se... zase pohádali s Tinou. Bylo by jednodušší počítat, kolikrát jsme se nehádali."
"Nojo, manželství není vždycky lehký ani idylický," řekla Cath tím svým rekapitulujícím tónem.
"Vlastní zkušenost?" zeptal se Warrick s úsměvem. Cath pokývala hlavou.
"To chce kafe a práci," zvedli se a šli společně do místnosti, kde byli zvyklí trávit pauzu.
"A co ty? Jakto, že nejsi s Lindsey?"
"Odjela na tábor. Je to docela úleva."
Warrick se znovu pousmál. Stačilo mu, když tu jednou Lindsey byla skoro celou směnu a čekala na ni. Tehdy s Gregem málem zbořili laborku.

Pomalu se začali sjíždět ostatní. Gil, Sara a Nick s Madison. Greg se tam zjevil, nikdo ani nepostřehl odkud.
Ale moc dlouho si neposeděli. Přidpadalo to jako malá chvilka a už tu byl Brass s případy.

Gil, Sara, Nick a Greg jeli do rodinného domu v okrajové části města. Našla se tam těla dvou dospělých a dvou dětí. Výjimečně se stalo, že spolu nejeli Madison a Nick. Mad bylo třeba u jiného případu, kam jela s Warrickem a Cath.
Čekal je přibližně stejný rodinný dům, na zemi ležel mrtvý muž, jeho žena v kritickém stavu v nemocnici a venku seděla ošklivě zřízená dcerka. Mohlo jí být tak třináct, čtrnáct.
"Beru si mrtvolu, ty si vem okolí, Warricku."
"Fajn."
Koroner už na ně čekal a Madison už se dostala k dívce. Měla ji vyslechnout, než si ji odvezou na vyšetření.
"Hm... Ahoj, já jsem Madison. Jak se jmenuješ?"
"Kerstin."
"A mohla bys mi říct, co se stalo?"
"N-ne. To... ne."
Toho se bála. Ale vytáhnout to z ní nějak musí.
"Tvoje maminka - byla to tvoje maminka, že? Tak ona je v nemocnici. Jestli jí mají pomoct, musíš nám říc... mi říct co se stalo."
"A... táta je... mrtvej, žejo?"
"Je mi to líto, Kerstin."
Kerstin se nadechla, jakoby chtěla něco říct, ale nakonec se jen podívala jinam. Bylo vidět, jak si utírá slzy.
"On mě znásilnil," řekla pomalu, tiše, ale zřetelně. Spíš rozčileně, než jakkoli jinak. "Byl to hnusnej... byl odpornej."
"Aha... no a to... on tě takhle zřídil?"

Cath už byla hotová a nechala Davida, aby si tělo odvezl. S Warrickem čekali, až Madison skončí. Catherine se zpovzdálí dívala na Kerstin. Měla světlé vlasy, drobnější postavu. Povzdechla si. Rick se na ni podíval s pozvednutým obočím.
"Připomněla mi Lindsey."
Warrick ji vzal kolem ramen. "Ty ale jsi dobrá máma, jenom prostě nemáš tolik času."

O hodinu později se všichni sešli na velitelství.
"Tak co váš případ?" zeptal se okamžitě Gil.
"Nic moc složitýho... prakticky přesně vím, co se stalo. Ale ne že by to nebylo odporný."
Cath se nad těmihle slovy pozastavila. "Ty víš? A to bys nám to mohla říct taky, ne?"
"Promiň, nemohla jsem před tou dívkou. Její otec ji zneužíval. Podle toho, co říkala, docela dlouho. A matka o tom neměla tušení. Jenže dneska se vrátila neplánovaně dřív a načapala je. Nejdřív v afektu zmlátila dceru a pak se pustila do manžela. Rozbili o sebe pár talířů a sklenic, a ona ho jedním střepem podřízla. Předtím ji ale stačil ještě zřídit tak, že musí být v nemocnici. A dcera to všechno viděla."
"A tohle si z ní vytáhla? To ti to řekla? Já být na jejím místě, tak ze mě nikdo nic nedostane," upřímně se divil Greg.
"Gregu, od toho jsem psycholog. Takových případů jsem poznala dost. A pár i víc než by si kdo přál," a automaticky si přejela po jizvě, která jí už zůstala na ruce. "A ona byla navíc z těch, který se snaží ze sebe dostat to, co je trápí."
"A co my?" převedl Gil rychle řeč.
"Ten vlas je na DNA a vlákna na trasovce, jinak víme že oběti byly zastřeleny, jenom ten nejmladší udušen. Musíme ale čekat na pitvu," začal Greg.
"A taky máme dvě nábojnice, ty jsou na balistice. Nevíme o nikom, s kým by měla rodina spory, nebo že by jim někdo vyhrožoval. Prostě klasická spořádaná rodina," doplnila Sara.

Žádné komentáře:

Okomentovat