"Co se stalo? Nějaké problémy s malým?"
"Cath, jeď do toho hotelu. Šerif bude vyšilovat. Dokážeš si představit, kdyby to na něj prasklo?" Přikývla. "A co budeš dělat ty?"
"Chtěl jsem tam jet. Do nemocnice. Ale jsme uprostřed směny."
"Jen jeď. My to tu zvládneme i bez tebe."
"Ahoj Jime. Tak co tu máme?" než stačil odpovědět, vynořil se za ním obličej šerifa Roryho Atwatera.
"Kde je Grissom? Předpokládal jsem, že tomuto případu bude věnovat větší pozornost."
"A to jen proto, že ty jsi spal s tou... slečnou... vedle, Rory?" Brass byl zjevně ze svého svědka otrávený. Kdo by taky o takového svědka stál.
"No nic. Warricku, podívej se po místě činu. Já se podívám na mrtvou a... kde že je ten svědek, Jime?"
"Támhle," ukázal na nervózního chlapíka, nejspíš zaměstnance, který stál u jednoho strážníka.
"Madison..."
"Jistě, jistě."
A všichni tři odešli po své práci.
"A co já? Jak dlouho tu budu muset ještě tvrdnout?"
"Nebojte se, šerife. I na vás dojde řada."
Právě pokládal telefon. Jel tak rychle, jak auto dovolovalo. Ale pořád mu to připadal málo.
Vaše žena je na sále... Potřebujeme, abyste co nejrychleji dorazil... Zatím jsou oba v pořádku... Každou chvíli se ale může něco stát...
"Našel jsi něco?"
"Dohromady nic zajímavého. Pár otisků, ale klidně by mohly být oběti. Co ty?"
Mrtvolu už si odvezli.
"Ta žena byla zastřelena, ale podle krve ne tam, kde jsme ji našli. Musela sedět na posteli a být střelena do zad. Přepadla dopředu... a vrah ji dotáhl na pohovku... Proč by to dělal?"
"Snažil se zahladit stopy. Chtěl to tu uklidit, ale nestihl to. Náš svědek tvrdí, že jim nesl večeři. Za půl hodiny se ještě vracel. S vínem. Prý po chodbě šel ten muž, dost spěchal a nesl si čistící prostředky. Když ho uviděl, utekl."
Madison se vrátila od svědka za ostatními.
"No má tohle logiku?... Nemá."
"Aspoň máme popis toho chlapa. Pochybuju, že jméno bude pravé. A její jméno tu nikdo neví. Šerif, ten tvrdí, že neslyšel ani neviděl nic."
"A hele co tu je!" ozval se Warrick, který během Madiina proslovu prohlížel poslední místnost. "Vražedná zbraň," a držel v ruce pistoli.
"Vida, tak přece něco. Ale vypadá to, že tak všechno. Hm... jedem do laborky."
"Doktore?"
"Á, pan Grissom. Gratuluju. Máte nádhernou dceru."
"Dceru? To... vážně?"
Doktor přikývl. Grissom se najednou cítil hrozně šťastný a okamžitě se dožadoval toho, aby je mohl obě vidět.
"Co Sara?"
"Ještě se neprobrala. Ale jestli chcete, můžete se za ní jít podívat. Je na pokoji."
Spadla z něj neuvěřitelná tíha, když se dozvěděl, že jsou obě dvě naživu. Šel tedy za Sarou do pokoje. Ležela na posteli napojená na přístroje. Doktor mu vysvětlil, že je to v pořádku a nechal je o samotě.
Přitáhl si židli k posteli a chytil ji za ruku. Seděl tam docela dlouho.
Pomalu otevírala oči. Nejdřív se musela trochu zorientovat, uvědomit si, co se děje. Cítila, že ji někdo drží za ruku. Otočila se a zjistila, že se dívá přímo Gilovi do očí.
Já žiju! Problesklo jí hlavou. Ale hned potom si uvědomila ještě něco jiného.
"Co je s..."
"Máme holčičku. Já... ani nedokážu popsat, jak moc jsem šťastný. Tolik tě miluju."
"To je neuvěřitelný... a my obě... my obě žijeme... Miluju tě."
"A co jméno? My... úplně jsme na to zapomněli."
"Ne. Ale jedno hezký jméno z dětství si pamatuju... ani nevím, kdo se tak jmenoval... Samantha.
A jak... jak vůbec vypadá? Je někomu podobná?" pomalu se jí zavíraly oči. Usínala. Byla úplně vysílená a čekala ji dlouhá léčba. Léčba... snad to nebude jen marné oddalování konce.
"Víš co, odpočívej. Ještě sem přijdu."
Chtěl najít nějakého doktora. Přece mu nikdo nebude upírat právo vidět svou dceru. Jenže mu to prostě nedovolili. Nejdříve zítra. Vrátil se k Saře na pokoj, ale ta spala. Odjel tedy zpátky do práce. Přece jenom by se tam měl ještě ukázat.
"Tak co? Je tu něco zajímavýho, Jacqui?"
"Většina otisků patří vaší oběti. Tenhle ze zbraně je ale cizí. Zkusím to projet databází. Ozvu se," dodala, když viděla že má Cath naspěch. Sešli se s Warrickem u oblečení té ženy.
"Možná bude něco z otisků, jinak nic. Nezbývá než to oblečení."
"Jo, pitva ukázala že jediné zranění je ta střelná rána. No a protože je to dost běžná zbraň a není registrovaná... aspoň že v tom šerif nijak nejede."
"Jo, to jo. To by asi Madison trefilo, vyslýchat ho znova," zasmála se Cath. "Podle ní s tím ale nic společnýho nemá. A ani na toho zaměstnance nic nemáme... prostě musíme věřit, že tam nějaký ten chlap s čistícíma prostředkama běhal. Možná ho má kamera. Tak do práce."
Ale zastavila se v půlce pohybu. Na chodbě uviděla Gila.
Žádné komentáře:
Okomentovat