"Cath! Vrať se. Mám tu něco! Krev na pistoli."
Ač nerada, musela se vrátit. Poslední spravedlnost pro oběti má vždycky přednost.
"Fajn. Ta by mohla být vraha. Doufám že je v databázi. Pak stačí, aby ho na chvilku chytla kamera a máme ho. Jedu pro ty záznamy," úplně zapomněla na Gila, dostala se zase do zapálené vyšetřovací nálady. U východu se téměř srazila s Gregem. U ucha přilepený mobil, nevšímá si světa okolo.
"...Kim, už jsem ti to říkal. Jo, jasně, jasně, odpoledne. Pa zlato."
"Že bys nám jí taky někdy ukázal?"
"S Mad se znají."
Tak to mluvilo za vše. Ale neřešila. Jela pro videozáznamy z bezpečnostních kamer.
Gil seděl v kanceláři a přemýšlel, jak to řekne svým kolegům. Nemůže přece jen tak nakráčet doprostřed místnosti a říct - vážení, mám dceru. Ale vlastně proč ne, že. Může to udělat. Pod představou reakcí na tohle oznámení se musel usmát. Zrovna když se mu zdálo že přišel na přijatelnou možnost, viděl ke kanceláři mířit Nicka. Ale, tak jak to má ve zvyku, se tam najednou zjevil Ecklie a "pozval" si ho k sobě. Ecklie ex machina.
"Stokesi, mam pro vás případ. Chci, abyste ho řešil vy."
"Co? Proč zrovna já? A co vůbec...?"
"Prostě chci abyste ho řešil vy. Jde o vraždu. Vraždu mojí neteře."
Cath se vrátila asi o půl hodiny později. V laborce DNA ještě neměli, tak zatím zaúkolovala Archieho a Warricka.
Nick se rozjel na místo činu. Mrtvá dívka, teď už věděl, že čtyřiadvacetiletá Teresa Ecklie, byla střelena do temene hlavy, kulka vylétla ven. Okamžitě zemřela. Měla dlouhé tmavé vlasy, byla dost vysoká, měla trochu tmavší pleť, no, neřekl by do ní, koho má za strýčka.
"Zrovna vy?" zeptal se, když viděl že ho tam čeká detektiv Grow. Nečekal, že zrovna jeho by si Ecklie vybral. Ale kdo vůbec ví, koho by si Ecklie vybral? Jeho myšlenkové pochody se nedaly ani malinko odhadnout.
"Ano. Jako nový jsem prý nejdůvěryhodnější."
Jo, a taky největší. Ale vlezdoprdelka a vůl. Ale nahlas nic neřekl. Pustil se do práce. Kulka byla z odstřelovací pušky. Rozhlédl se.
"Odsřelovač? No, má tu spoustu možností. Okolo samá výšková budova, jedno velký okno. Mohl být kdekoliv," věděl, že bude potřebovat pomoc. Ať se to Eckliemu líbí nebo ne.
"Nechávala jsi mi zprávu, Mio?"
"Jo, ta DNA už je hotová. Z databáze to nikoho nenašlo, ale podle výsledků je to bratr - dvojče Carla Harpera. Ten sedí za ozbrojenou loupež. Ještě mu zbývají dva roky. "
"Fajn, díky."
"Tak a co vy? Máte něco?"
"Jo, jeho obličej jsme z toho dostali."
"Dokonalá podoba Carla Harpera."
"Myslíš, že je to on?"
"Ne, je to jeho bratr. Tenhle hezoun sedí za loupež."
"Povedená rodinka."
Tak a teď konečně zamířila za Gilem. Otevřela dveře.
"Ahoj. Chtěla jsem přijít dřív, ale znáš to, případ. Tak co?"
"Co co?"
"No jak je na tom Sara! Na brouky nebo tu tvojí osminohou příšeru se opravdu ptát asi nebudu."
"Obě dvě jsou na tom dobře. Daří se jim."
"Obě? Tak vy máte holčičku? Gratuluju!"
"A jak jste na tom s případem?"
"Ty jsi nenapravitelnej. Narodí se mu dítě, ale jediný co ho zajímá je práce! Tak abys byl v obraze, Jim schání hlavního podezřelýho."
"Vědomí tohohle bylo to jediné, co mi chybělo ke spokojenosti."
Nenapravitelný.
Mezitím u bratra Conrada Ecklieho.
Nicka, když vstoupil do domu, trochu zarazilo, že oba rodiče Teresy jsou bílí. Ji by tipoval tak na Kubánku.
"Už víme co se stalo naší dceři. Tak co po nás ještě chcete?" zeptal se otec.
"Potřebuji zjistit ještě nějaké informace, abychom mohli dopadnout jejího vraha. Takže, měla nějaké nepřátele?"
"Nedá se říct, že měla nepřátele. Spíš... občas se jí stalo že ji někdo slovně napadal.."
"Proč?"
"Pane... Stokesi jste říkal? Jen se klidně zeptejte. Ani jeden z nás nemá tmavou pleť. Ona ano. Ale s její "rasou" to nemá nic společného. Zaráží to všechny. Je to genetická vzácnost. Někomu vadný gen způsobí postižení, jinému dá něco navíc, Terese zbarvil kůži. Pořád ji uráželi... zdejší rasistická skupinka jí říkala Kubánka, hispánka, tvrdili jí že je adoptovaná, a smáli se jí. Po nějaké době začali propagovat rasistické ideologie a jí se to hrozně dotklo. Ale nikdy se nestalo že by jí fyzicky ublížili."
"A jaké měla zájmy?"
"My... vlastně... ani nevíme. Víme že si našla práci a že jí věnovala i hodně volného času, ale nikdy nám neřekla kde. Ujišťovala, že je to dobrá práce za slušný plat. Krom toho... měla ráda umění. Studovala ho."
"Ahoj Catherine. Máš ho na dvojce."
"Jste rychlí. Díky."
Jim právě před chvílí přivezl Barryho Harpera.
"Dobrý den. Jsem Catherine Willowsová, detektiva Brasse už znáte. Můžete nám říct, jak se vaše krev dostala na zbraň, která zabila vaši přítelkyni?"
"Cože?"
"Tak nehrajte překvapeného. Byli jste spolu v hotelu. Zachytila vás kamera."
"Jo, byli sme v hotelu. Já ale odešel chvíli před jednou ráno."
"Ano, odešel. A měl jste dost naspěch. Jeden zaměstnanec vás viděl. Měl jste v plánu uklidit po vraždě, ale nestihl jste to. Tak jste utekl."
"Proč bych já někoho zabíjel? A tuplem vlastní přítelkyni?"
"My ale nepotřebujeme vaše doznání. Důkazy mluví jasně. Přímo křičí vinen. Už je jenom na vás, jestli to zkrátíte a přiznáte se, nebo budete mlčet."
Mlčel. Ale nebylo to nic platné. Ani si nezavolal právníka. Důkazy proti němu měli, mohli ho obvinit.
"A adresu jejího bytu máte? Potřeboval bych zjistit, kde vlastně pracovala a jestli neměla problémy tam."
"Samozřejmě. Tady je."
Když o chvíli později odcházel, přemýšlel. Tohle jasně ukazovalo na rasově motivovanou vraždu. Někdo ji zastřelil, protože si myslel, že není běloška.
Směna zase konečně končila, návštěvu bytu nechal Nick až na druhý den. Ještě před odchodem domů se sešli všichni na velitelství.
Cath si počkala, až tam budou úplně všichni z jejich týmu.
"Vážení, než se rozejdete, Grissom má pro vás jednu novinku," a strčila do něj, aby ho náhodou nenapadlo to neříct. Jenom ji spražil pohledem.
"Tak dobře. Když už jsi to nakousla, tak vám oznamuju, že se mě a Saře narodila dcera Samantha."
Následovaly radostné reakce, gratulace, poznámky o tom, že se za pár let můžou těšit na nového člena týmu. Pak se definitvně rozjeli domů.
Druhý den
Nick s Warrickem odjeli do bytu Teresy Ecklie. Bylo už pozdní odpoledne.
Z počátku vypadal jako docela obyčejný. Došli až do její ložnice. Hned ve dveřích se zarazili.
"Ehm... tak já myslim, že je docela jasný, kde ta holka pracovala. Myslíš, že to Ecklie věděl?"
"Tak to nepochybuj, že ne," sebral ze stolku organizér.
"Má tu napsáno všechno. Začátek pracovní doby, vybavení... adresu... neříká ti to náhodou něco?"
Warrick se mu podíval přes rameno.
"Něco? Tohle se mi snad zdá. Fajn, jeden to tu dodělá, druhý jede za zaměstnavatelkou. Hodíme si?"
"Už zase?"
"Jo."
"Á, super, zůstávám," řekl Nick, když vyhrál.
"Dobře, ty to dodělej, já se vydávám za Lady Heather."
Jedno auto mířilo k nemocnici. Nebylo rozhodně jediné, ale v jistém smyslu bylo jedinečné. Ne proto, že to bylo auto z kriminálky, ale proto, kdo v něm seděl.
O několik minut později už byl u pokoje svojí manželky. Už otevíral dveře... proběhla kolem něj sestra, za ní doktor. Další sestra. Všichni vběhli dovnitř. Otevřel dveře. Kolem Sary stálo několik sester a asi dva doktoři. Než stačil něco zjistit, jedna z nich ho vystrčila.
"Sem teď nesmíte!"
"Ale..."
"Počkejte venku! Sem nesmíte!"
"Sestro! Rychle krev! Dělejte!" ozval se jeden z doktorů. Vyběhla ze dveří. Pomalu zacvakly a nechaly ho stát venku a čekat... hlasy z pokoje přes dveře zeslábly, on je ale neslyšel vůbec... neslyšel nic... jen tlukot vlastního srdce.
Žádné komentáře:
Okomentovat