První se probudila Cath. Nejdřív si uvědomila, že je nahá, a potom se jí pomalu vracely vzpomínky. Rychle utekla do koupelny. Ne! Oblékla se. Ne! Tohle se přece stát nemělo... Nemůže po něm přece chtít, aby... a už vůbec doufat, že by... proboha! Vždyť se před týdnem rozešel s manželkou! Byli přece opilí... tohle nechtěla.
Ale ona chtěla. Jenže se bála... bála se chtít, bála se doufat. A bála se, že to nebyl omyl způsobený alkoholem. Bála se, že je to surová skutečnost, kterou už ale nedokáže přijmout. Kolikrát už se musela s něčím těžce vyrovnávat? Bála se znovu začínat.
Warrick se probudil. Ležel na Catherinině posteli, pomalu se mu vracely vzpomínky na ten bar a potom... Uf... co to zase proved! To se nemělo stát! Ale... vážně nemělo? Nevyznal se v sobě. Vstal, oblékl se a co nejrychleji se vytratil.
První myšlenka obou byla 'tohle se nemělo stát!' a 'byli jsme opilí'. Jenže to nebyl alkohol, co to způsobilo.
Sešli se až na velitelství. Vyhýbali se, jak se dalo, jenže to nešlo dlouho. Gil prostě určil, že budou na případu spolu. Promluvili, jen když to bylo nezbytné. Snažili se to skrývat, jenže Sara a Madison stejně poznaly, že se něco děje. Tak popravdě, Mad toho věděla víc. Zvedla totiž telefon v Gilově kanceláři, když nikdo nebyl v dohledu.
"Ahoj Warricku. Kde se celej den zašíváš?" jako odpověď dostala tázavý pohled. Usmála se.
"Aha, tak co jste si udělali?" opět tázavý pohled. Madison se usmívala čím dál víc.
"Měl by sis s Cath promluvit a vyřešit to co nejdřív."
Tázavý pohled.
"Jó, a tvoje žena ti vzkazuje, že sis zapomněl pár věcí. Jestli je chceš, máš je prý hledat na terase, ale nemáš jí lézt na oči. Tak zatím," odcházela, deskami si zakrývala obličej, ale stejně bylo vidět, jak se směje. Zase věděla víc než ostatní. O všech věděla víc než ostatní... jí se to nebáli říct, protože pro ně všechny byla nejlepší kamarádka. A vždycky uměla dobře poradit. Kdyby ale věděla, co tím... no, nechme to na potom.
Chvíli tam stál a pak se rozhodl, že ji poslechne. Ne kvůli ní, ale kvůli sobě. Nemohl dál snášet tu nejistotu a vůbec, potřeboval si urovnat vlastní city.
"Cath? Můžeš na chvíli?"
"Ne, mám práci. Oba máme práci."
"Tohle je ale důležitý..." vyšla z laborky.
"Víš, včera... to..." začal, ale nevěděl, jak pokračovat.
"No... to... jasně, byli jsme opilí, nevěděli jsme, co děláme..." nervozně rozhazovala rukama a kousala si ret. "Byl to omyl..."
"Jo... to... máš pravdu."
Jenže srdce mu krvácelo a vnitřní hlas křičel pravý opak. Cath uvnitř plakala. Chtěla říct, že to nebyl omyl. Že to byla nejkrásnější chvíle jejího života... ale ani jeden neměl tu... odvahu... to vyslovit. Oba se báli, že ten druhý to cítí jinak. Že ten druhý by se do něj nikdy nemohl zamilovat.
"Tak..." dívali se přímo do očí. Cath nemohla odtrhnout zrak od těch jeho nádherných zelených očí... Tenké spojení se ale zpřetrhalo, když Warrick sklopil pohled do země. Pokýval hlavou a odešel. Bez jediného dalšího pohledu na Catherine. Ta ještě došla do šatny, ale tam se zhroutila.
"Zase jsem to zvorala! Kruci! Sakra!" nakopla skříňku, ale tím si nepomohla. Nejenže jí rozbolel palec, ale odemčená dvířka se otevřela a ona uviděla zase Warrickovu rozesmátou tvář - na fotce. Rukama si přikryla obličej. Slzy tekly proudem. Fotku vztekle strhla a hodila na zem. Bez rozmyslu popadla klíče od auta, načmárala vzkaz 'Něco si musím zařídit. Cath', který nechala na lavičce, a odešla na parkoviště. Spíš utekla.
Warrick nakopl dveře. "Co udělám, všechno zvořu!" Nejradši by si nafackoval. Nebo i hůř. I jemu se leskly oči slzami, ale nedovolil jim dostat se ven.
Samozřejmě to nebylo beze svědků. Sara překvapeně zírala na chování jejího kolegy... a Madison v šatně našla na zemi zmačkanou fotku Warricka a vzkaz.
"Saro," ukázala jí všechno. "Tohle leželo před skříňkou Catherine."
Rick je slyšel a viděl i co ukazuje. Podíval se na ně, jakoby za to mohly a... odešel pryč.
Sara s Mad si vyměnily nechápavý pohled. Madison se cítila trochu provinile.
Cath ujížděla po hlavním tahu ven z města. Ještě prořád brečela. Ani se nesnažila slzy zastavit.
Rick otevřel svou skříňku. Pohlédl na fotku smějící se Cath. Popadl klíčky od auta a odešel na parkoviště.
Z autorádia se ozývala písnička, na kterou tancovali v baru.
Ty její dotyky, polibky, ty nádherné chvíle, co spolu strávili... NEBYL TO OMYL! Miluje ji! Teď už to ví a nechce ji ztratit!
Přes závoj slz skoro nevidí na cestu... Ty krásný zelený oči... ty jeho rty, ty něžné horké dotyky... NEBYL TO OMYL! Miluje ho! Už si je jistá a nechce ho ztr...
Žádné komentáře:
Okomentovat