2. ledna 2013

Jen obyčejné setkání? (IIIx1)

Greg bloumal po chodbách velitelství a čekal na... na co vlastně? Na výsledky... na konec směny... na novou směnu... na nový den... měsíc... rok... Poslední dobou ho opouštěl humor, mnohem radši byl někde v ústraní a ne mezi ostatními. Dnes tomu bylo taky tak. Mad s Nickem měli volno, Cath a Rick plánovali v kanceláři vlastní dovolenou a Sara a Grissom.... to už je známý. A on? On byl sám. Už ho to užíralo. Několikrát se pokoušel jít do baru, ale v jeho náladě nikdy neotevřel dveře. Prostě šel dál a toulal se městem. To pak ale musel brzy pryč, protože všude potkával spokojené páry na cestě z nebo do vegaských lákadel osvícených neony.
Připadalo mu, že celý svět je proti němu. Že všichni jsou šťastní a spokojení, ovšem až na něj a na pár zločinců, kteří nedají nikdy pokoj. Zrovna ho napadlo, že si zbyli jen dva - on a jeho CD přehrávač v prázdném bytě. Někdo prostě nedokáže snášet samotu a on byl velice extrovertní a společenský tvor.

Za celý ten den ho začínala bolet hlava. Promnul si oči... neony ho na chvilku oslepily. Do někoho vrazil.
"Au!"
"Pardon, já si..." ta tvář mu byla povědomá. "Aileen?"
"Gregu? Jsi to ty?
"Teda... co ty tady? Návštěva ve Vegas?" konečně měl nějaké rozptýlení. A příjemné rozptýlení. Aileen byla jeho spolužačka na univerzitě a zároveň nejlepší kamarádka.
"Bejvávalo... bydlím tu. Co ty? Jak se ti vede?"
"To víš, furt stejný... vlastně, dostal jsem se z laborky do terénu."
"Nojo, tys měl vždycky dost ambicí. Takže tě ta tvoje věda neopustila. A kriminálka taky ne. Takovýho šoumena si tam teda nedovedu představit," zasmála se.
"A co ty? Děláš nakonec ta práva? A víš co? Nezajdem někam?"
"Ne, promiň, ale zítra, což je mimochodem za pár hodin, nastupuju do práce... ale určitě se ještě uvidíme. Tak pa, musim fakt jít."
"Tak čau, doufám že se uvidíme," Greg byl zklamaný, ale nechtěl aby kvůli němu v práci pohořela.

O tom nepochybuj. Řekla si v duchu, usmála se a odešla opačným směrem. Greg to taky zabalil. Co si pamatoval, Aileen studovala to, co on, ale chtěla přejít na práva. Jestli se jí to podařilo nevěděl... Byla to skvělá holka, nejlepší kamarád, stejnej blázínek jako on. Hodně spolu prožili, i když... on jí bral víc než jen jako kamarádku. Jenže ona ne... Vždycky snil o tom, že jednou to Aileen zjistí, nebo najde odvahu a řekne jí to. To se nestalo a s koncem univerzity skončila i jeho touha. Aspoň si to myslel, protože si zakázal na ni myslet a už se neviděli. Ale teď... se to v něm zase probudilo. Stačilo ji vidět a všechno bylo zpátky.

O pár ulic dál, na úplném konci města se odehrávalo jiné, horší, drama. Mladá dívka, okolo dvaceti. Ulice byla tichá, tmavá, byly slyšet jen její rychlé kroky a zrychlený dech. Utíkala. Za níc se ozvaly další kroky. Dunivé, jisté, nikam nespěchající. Jakoby věděl, že nemá kam utéct. Na konci ulice byla zeď. Na chvilku se o ni opřela, aby vydechla. Kam dál? Není cesta... není kam dál... je u ní. Vidí jen šílený lesk jeho krásných očí...

Zazvonil mu telefon. "Gregu? Mohl bys přijít i ve volnu? Máme 4 mrtvé na různých místech. Přijeď co nejdřív."
"Jasně." naštvaně zaklapl telefon.
Dorazil, ale moc dlouho se neohřál. Asi pět minut po jeho příchodu jim Jim ohlásil pátou oběť. Také mládá dívka, jako všechny ostatní. Cath a Gil jeli tedy každý sólo, ostatní po dvojicích. Všechny dívky byly zabity stejným způsobem - měly podříznutý krk a několik bodných ran. Na místech činu se po útočníkovi nenašly žádné stopy, takže nezbývalo než čekat, co poví pitva. Tedy... co poví Robbins...

Pověděl jim pouze to, že byly určitě zabity stejnou zbraní. V ráně druhé dívky se totiž našla DNA první, v ranách třetí obou před ní a tak dál. Takže vrah se ani neobtěžoval - podle všeho - nůž vyčistit a zabil je chvíli po sobě.
"Ou, to pro ně musela být děsná smrt... vidět zkrvavenej nůž, kterej zabil jinou, jak zabije je..."
"To určitě, Nicku."
"Ale proč si vybral zrovna tyhle? Nejsou si podobný, ani nebydlí poblíž... nebydlely."
"Jo, a jak se tak rychle dostal na jednotlivá místa... nikde nezanechal stopy... nikdo ho neviděl... otázek je moc."
"Tak v tom vám bohužel nepomohu. Jsem jen koroner," pousmál se soucitně Al. Někdy byl opravdu rád, že má na starosti jen své mrtvé a nemusí nahánět živé zločince. Zvláště když viděl, co ti zločinci byli schopní udělat.

Seděli tam už tři hodiny a snažili se na něco přijít. Což se nedařilo. Nikde žádná stopa. Žádné vodítko... Opět se ve dveřích objevil Brass.
"To je zlej sen. Šestá mrtvá. Tentokrát ale i s nožem."
"Fajn, pojede s tebou Greg a Nick."
"Já nikam nejedu," a podával jim papír s adresou. "Už tam čeká detektiv. Já toho mam i bez toho dost," a odešel.
Nick s Gregem se zvedli. Tak fajn. Čeká tam detektiv. No tak jo.

Dorazili. Na zemi vedle oběti opravdu ležel silně zakrvácený nůž. Greg začal ihned ohledávat místo činu. Chtěl odsud zmizet co nejdřív. Nick zjišťoval informace.
"Detektiv Rodriguezová. Těší mě."
"Nick Stokes."
"Takže, ohlásila to hlídka, když ji tu asi před půl hodinou našla. Už mrtvou."
"Vypadá to, že až na ten nůž tu nic není," vrátil se k nim Greg.
"Gregu, to je detektiv Rodri..." nestačil doříct.
"Aileen? Ty... jsi detektiv? Jak to?"
"Ahoj Gregu. Jmenuje se Louisa Readerová. Měla všechny doklady i peníze v kabelce," pokračovala, jakoby Greg nic neřekl. Ten to ale nevzdal.
"Moment... ty jsi tu nová a to tě sem pustili samotnou?" vzpomínal, jak dlouho trvalo jemu toho dosáhnout.
"Za prvé nejsem úplný začátečník, myslím že tři roky ve Vermontu se jako praxe počítat dají. I když ubohá. A za druhé, samozřejmě tu nejsem sama. Ale slečna... Curtisová," řekla to tak, že oběma bylo jasné jak moc si ji 'oblíbila', "se někam ztratila."
Za chvíli si tedy David odvážel obět a naši kriminalisté jejich jedinou naději se zkrvavenou čepelí.

"Ahoj, tak už zpátky? Máte něco novýho?" vypálila na ně ve dveřích Cath.
"Jojo, máme - nůž a detektiva."
"Cože?" Nick se bavil pohledem na nechápavou Cath.
"Zkrvavený nůž a detektiva Rodriguezovou."

Žádné komentáře:

Okomentovat