"Ahoj Same. Tak co tu máme? Prý nějaká přestřelka."
"Vypadá to tak. Tipoval bych to na pár horkých hlav. Bylo tu hlášené nějaké shromáždění gangu. Dalo se to čekat."
"Možná jo, možná ne. Tenhle vypadá na zásah během nějakého... projevu," skočil jim do řeči David.
"Všichni zřejmě zemřeli na následky střelných ran. Buď do hlavy, nebo do hrudníku. Dobrá muška. Takže teď už jenom čekám, až si je budu moct odvézt."
"Hm," Cath, Warrick i Nick byli nezvykle zaražení. Během práce panovalo mezi touto trojicí kriminalistů naprosté ticho.
"Můžete aspoň zhruba někdo říct, co máte?" zeptal se Vega podrážděně po hodině, kdy prohledávali místo činu.
"Spoustu krve, možná bylo zraněno víc lidí. Pár odpadků... jednu kulku ze zdi."
"Já stopu motorky. Smyk."
"Lidi, co se stalo? Dneska tak nemluvní..."
"Same, prosím, nerozbírej to. Zemřela nám kolegyně," zněla stručná a jasná odpověď.
Kruci, kolika lidem to bude muset ještě říct!
"Jime, nechoď tam. To není dobrý nápad!"
Ale nedal si říct.
"Asi před třičtvrtě hodinou k vám přivezli dívku... napadení a znásilnění," ukázal průkaz.
"Hm... ano, už vím, kterou myslíte. Momentálně bohužel není při vědomí, takže tu asi moc platní nebudete. Nemůžu vás k ní pustit."
"Její věci nám můžete ale odevzdat," ujala se slova Madison. "A jak je na tom?" jenom si pro sebe kroutila hlavou. Proklínala Grega, že nejdřív nezavolal jí. Rozhodně by sem nejeli oba.
"Věci, samozřejmě." někam zavolala a poslala pro ně sestru. Sdělila jim, že za chvíli tu budou.
"Ale co se týče jejího zdravotního stavu, je mi líto, ale tyto informace poskytujeme pouze rodinným příslušníkům. Takže bez soudního příkazu vám opravdu nic neřeknu."
"Tak podívejte se. Ta dívka tam je Ellie Brassová. Já jsem James Brass. Mám na to právo!"
Madison za ním jenom bezmocně nehlasně vyjadřovala nesouhlas.
"Oh... vy jste otec? Omlouvám se... tak to ovšem mění situaci."
"A chtěl bych ji vidět."
"Jime... teď ne..." slabě protestovala, ale nemělo to smysl.
"Tak pojďte za mnou."
Cestou ho seznamovala s jejím zdravotním stavem. Došli až před její pokoj. Zůstali stát za sklem. Ležela tam, na tvářích spoustu škrábanců a modřin. Podle sestry má štěstí, že to vůbec přežila. Má pár stehů, sádru na ruce.
"Až se probere... dejte mi prosím vědět."
"Jistě. Tady jsou její věci."
Podala mu povětšinou její roztrhané oblečení, co měla na sobě. Před chvilkou ho přinesla jiná sestra.
Vrátili se do auta a jeli na velitelství.
"Jime, to je mi moc líto... já... ani jsem nevěděla, že máš dceru."
"Mám a nemám... dlouho jsme spolu nemluvili. Nenávidí mě. Dostala se do problémů. Pořád jsem se jí nějak snažil pomoct, ale ona to odmítala. Dávno jsem se vzdal naděje, že z ní vyroste něco "pořádnýho". A doteď už jsem byl rozhodnutý ji dál nezachraňovat. Vybrala si sama. Nejde to věčně a je to její život. Ale vidět ji takhle..."
S Nickem, Warrickem a Cath se setkali v garážích.
Vystoupili z aut.
Nick přišel k Madison.
"Maddy... už to víš o Saře?"
Přikývla. Objal ji. Ukáplo ji pár slz, ale pláč se snažila zahnat blízkostí Nickyho. Catherine se rychle vydala nahoru s důkazy. Tohle jsou ty nejsmutnější Vánoce pro každého z nich. Štědrý den, který je teprve čeká, nemůže letos nikdy být tak štědrý, aby jim splnil aspoň jedno jediné přání tak, aby byli spokojení.
"Gile, potřebuju, abys promluvil s Jimem a přesvědčil ho, aby se vzdal případu," vešla po chvilce klepání a čekání do jeho kanceláře.
"Proč? Kdo na tom dělá?"
Snažil se, ale ji neoklamal. Snažil se dostat zase do starého rytmu vyšetřování, ale nešlo mu to. Jen tam přecházel sem tam, chvíli seděl za stolem, odkládal jeden exemplář brouků a jiné havěti za druhým, nějak nemohl najít činnost, kterou by se zaměstnal. Ale vyjít mezi lidi? To ne. Chtěla mu říct, že ho chápe. Ale to nebyl moc dobrý nápad a ona si to uvědomila včas.
"Já a Greg. Ale oběť je Ellie Brassová... a on by to neměl vyšetřovat."
"Oběť je jeho dcera?"
"Ano."
"Dobře, promluvím s ním. A co mají ostatní? Počítám, že si vás vzala na povel Catherine," věděl, že je na ní vždycky spolehnutí.
"Jo. Ona a kluci mají nějakou přestřelku z toho, co jsem slyšela. Šest mrtvých. Ale zvládají to." Přikývnutí.
"Nepotřebuješ ty s něčím pomoct?" vypadlo z ní najednou samo od sebe.
"Ne, díky. To bude v pořádku."
"Dobře... no a co Samantha? Jak se jí vede?"
"Zítra si ji vyzvednu... ale si budu potřebovat pomoc. Než najdu nějaké hlídání nebo něco... ale to se vyřeší."
"Kdybs něco potřebova., stačí říct. Komukoliv z nás. Vlastně, málem bych zapomněla. Jdu sem hlavně kvůli tomu poslednímu posudku."
"Díky. Tak až uvidíš Jima, ať přijde. Já dám zatím ty posudky dohromady a dodělám to."
"Dobrý den, doktore."
"Dobrý, Warricku. Všech šest bylo zastřeleno. Ve čtyřech zůstaly kulky. Už jsem vám je připravil. Podle předběžného ohledání nemají jiná zranění."
"Díky. Takže teď už nám zbývá jen identifikace."
Všichni se striktně drželi pouze případu. Vyhýbali se jakékoliv konfrotaci s osobním životem. Na to neměli dost sil.
Cath zatím procházela otisky pneumatik. Zjistila, že tam byla jen jedna motorka a čekala, jestli jí databáze nějak pomůže.
Nick pracoval společně s Bobbym na zbrani. Ztím zjistili jen to, že to byla jedna a tatáž zbraň. Takže jeden střelec. Teď už ho zbývalo jen najít. Dobrý střelec s dobrou mašinou. To mohl být každý druhý obyvatel Vegas, stejně jako každý jiný člověk, který se tam nacházel.
Greg procházel věci Ellie kvůli otiskům a DNA. Madison mu pomáhala, ale spíš čekala na telefonát z nemocnice. Potřebovala ji vyslechnout co nejdřív.
S otisky moc úspěšní nebyli. Zato majitele DNA už Greg vyhledával v databázi.
Po chvilce všechny tři počítače oznamovaly shodu. Měli štěstí. Ale jsou teprve na začátku. Čeká je dlouhá noc a kdoví, jestli jen jedna. Stejně jako New York, tak Vegas žije svým tempem nočního života vedle té spořádané masky za dne. Stejně jako policie a kriminalisté nikdy nespí. Proto neváhali a jeli pro jejich nové podezřelé. Možná proto, že chtěli spravedlnost pro oběti, možná proto, že to byla jejich práce, možná proto, aby nemuseli přemýšlet nad něčím jiným. Jako například nad zítřejším dnem.
Žádné komentáře:
Okomentovat