"Tak fajn, je tu nová, je neschopná, nic neudělá pořádně..."
"Stačí," odbyl ji Brass. Tyhle lži slyšet nechtěl. Věděl, že Aileen je dobrá v tom, co dělá. Potřeboval jeden podnět a musel udělat co musel. Ať se mu to jakkoliv příčilo.
"Rodriguezová, co to mělo znamenat?" Aileen stála nehnutě a civěla na Sofii.
"No... ona..." do dveří bez klepání vtrhla Catherine.
"Sofio! Tys ztratila... tys zničila důkaz? Ty... jaktože to vim až jako poslední?"
"Cath, prosím, počkej venku."
Cath byla rudá vzteky. Případ vedla ona a Sofia to zkopala. Brass se zeptal Aileen:
"Kolikrát jsi musela čekat na Sofii a nedostala ses včas na místo činu? A pravdu!"
"Fajn. Ona nikdy nedorazila včas. A pak se stejně vždycky vytratila..." zarazila se. Nidky na nikoho nedonášela, nežalovala... ale nenechá na sebe kydat lži a nebude odnášet průsery někoho jiného.
"Máš k tomu co říct?"
"Ne."
"Takže je to pravda?" Jim věděl, že už je to neodvratné. Sofia mlčela.
"A ten důkaz?"
Odpověděla mu Aileen: "Jde o toho vraha. Sofia úplně zničila jednu stopu... je nepoužitelný... prý."
"Sofio, tenhle štos papírů jsou stížnosti na tebe a," sebral ten, co ležel úplně nahoře, "pozdní příchody, neplnění povinností, zničení klíčového důkazu. Vedení požaduje... tohle. Je mi líto, ale s tím nic neudělám," podal jí výpověď. Sofia mírně pokývala hlavou a beze slova odešla.
"Od teď se mnou spolupracuješ pořád na tom vrahovi. Všechno."
Šla dva kroky za Sofií. Lidé se po nich otáčeli, protože obě měly 'zvláštní' výraz, který všechno prozrazoval.
"Gile, máte případ. Mrtvola na chodníku..." podal mu papír.
"Děje se něco? Už jsi to vyřešil?"
"Sofia odchází," řekl prostě, ale tvář mluvila jasně. Ti dva se znali dost dlouho na to, aby bylo Gilovi jasné, co to pro něj znamená.
Dvaačtyřicetiletý muž, zkrvavený, ležel na chodníku těsně u silnice.
"Vypadá to, že ho srazilo auto. Ale ještě předtím utrpěl střelnou ránu do nohy. Divím se, že se vůbec udržel na nohou... teda podle vší té krve," spustil hned David.
"Fajn. Saro, nafoť to. Warricku, prohlídni okolí. Kdo ho našel?"
"Támhleta žena."
"Promluvím s ní."
Na velitelství se zatím Greg a Nick snažili zjistit něco o noži.
Vrazil k nim Hodges.
"Už jste to slyšeli?"
"My pracujeme, co zase chceš?" Nick ho doslova 'miloval'. Hodges protočil oči.
"Sofii Curtisovou vyhodili. Kvůli tý nový."
"Zapadni a neotravuj!" klepy byly jeho parketa. Naštvaně zabouchl dveře.
"No to je mi ale přivítání!"
"Mad! Tak už ses nám vrátila... jak bylo na přednášce?"
"No... znáš to, ale tady koukám jsou novinky... Čau Gregu."
"Myslíš, že je to pravda? Kvůli Aileen?"
Nick mu neodpověděl. Konečně se taky podíval jinam než na nudnou obrazovku počítače se stovkami nožů.
"Jestli je to pravda... chudák Aileen.."
Nick přeskočil na další stránku a naznačil Mad aby se na nic neptala. Celý týden musel trpět Gregovo vyprávění o studentských letech s Aileen.
"Nojo, já slyšel, jak se pohádaly..."
"Gregu, tak za ní jdi, ale přestaň tu žvanit!"
Madison se usmála a přisedla si k Nickovi. Týden se neviděli. Byla na důležité přednášce z psychologie. Takže vlastně neznala ani Aileen. To ji ale tížilo ze všeho nejméně, když se konečně zase viděli s Nickem.
Greg ji našel sedět u automatu na kafe.
Žádné komentáře:
Okomentovat