Víc už ne (IIIx7)

"Co myslíte, jak dlouho jim to bude trvat?" zeptal se Nick.
"Co já vim. Netuším, kam jeli. Jenom mi řekli, že jedou zatýkat. Jako by na tom dělali sami," Madison byla naštvaná, ale ne na ně. Kdyby totiž nemusela dělat ty pitomý papíry pro toho snad ještě víc pitomýho Ecklieho, mohla jet taky.
"A to jela s Brassem Aileen? To měl Greg určitě radost. No tak, nedělejte, že jste si toho nevšimli," Nick hovor nevzdával.
"Ale jo, všimli. Slušelo by jim to, co?"
"Tak to ty jsi ten pravej, kdo může někomu radit, Warricku."
"Hele, já nechci radit. Jenom konstatuju."
"Já jí teda neznám, ale netvrdí náhodou Greg, že jsou přátelé?"
"Jo, to tvrdí. Ale já je viděl v baru. Myslím, že to nebudou jenom přátelé."
Celou dobu se dohadovali, jestli spolu Greg a Aileen něco mají nebo ne. Všichni si mysleli, že ano. Aspoň tomu hodně nasvědčovalo. Gil se do debaty nezapojoval. Mysleli si, že jako obvykle si ničeho nevšiml. To ale nebyla pravda. On si dobře všímal, co se děje mezi jeho lidmi. Ale s nikým to nerozebíral. Usoudil, že jemu do toho nic není.

Aileen už zastavovala. Greg se chystal vylézt ven.
Je to jeho první velký případ. Doufal, že se nic nepokazí. Byl hrozně rád, že tu s ním byla Aileen. Za tu dobu, co spolu pracovali - vlastně, co pracovali u kriminálky oba dva - se mu vrátilo úplně všechno. Nedokázal ji brát jako obyčejnou kolegyni nebo i kamarádku tak, jako tehdy, když byli na škole.
Najednou se mu začal před očima odvíjet příběh. Trvalo to jen chvilku. Krátkou, zanedbatelnou chviličku.
Seděl s Aileen v parku a probírali poznámky z přednášky. Byli hodně blízko. Každou chvilku se dotkli ruky toho druhého.
Byli na narozeninové party. Tancovali, pili, byli si blízko, mučivě blízko.
Procházeli městem chvilku před Vánoci a prohlíželi výlohy obchodu. Smáli se, drželi se za ruce... Všichni si mysleli, že spolu chodí, ale Aileen to vždy se smíchem odbyla. Jsou přece dobří přátelé.
Měli posledních pár týdnů před koncem univerzity. Vyrazili si do lunaparku. Tehdy mu Aileen doslova spadla do náruče, když vystupovala z vozíku horské dráhy.
Konec univerzity. Měli rozlučku v baru. Zase, jako mnohokrát spolu tancovali, popíjeli, smáli se. Vždyť to byli nejlepší přátelé.
...Pak ho Aileen políbila na rozloučenou a už ji neviděl. Nikdy...
Šel rozzářeným Vegas a do někoho vrazil. Vzhlédl a spatřil Aileeninu tvář.
Zvedal se od mrtvé ženy a opět před sebou uviděl Aileen, s odznakem detektiva.
Pracovali na stejném případu.
Byli spolu v baru, prošli pořádný kus města, spoustu hodin volna strávili spolu. Byli si zase tak mučivě blízko.
Chce jí to konečně říct. Ale zadrhává se to v krku. Ehe... m... úsměv... nic.
Včera ho Aileen políbila na rozloučenou a pak odešla.
Dnes s ní seděl v autě a jeli na místo činu...
Definitivně se zamiloval.

Aileen pomalu vystoupila a pro jistotu také vyndala pistoli. Doufala, že dnes ji nebude potřebovat. Byl to její první velký případ. Ještě že tu je i Greg, není tolik nervózní. S kýmkoliv jiným by byla. Před očima se jí začal odvíjet příběh. Trvalo to jen okamžik.
Seděli s Gregem v parku. Pročítali si poznámky. To byly první dny jejich přátelství.
Byli ve spoustě barů, kavárn, hospod... smáli se, bavili se, tancovali, popíjeli, občas postřehla, že Greg trošku znervózněl. Nedala to na sobě znát.
Procházeli snad po sté město. Bylo chvilku před Vánoci. Sníh sice jako obyčejně nepadal, ale přesto byla cítit slavnostní, příjemná atmosféra. Drželi se za ruce... nahlíželi do výloh obchodů... každou chvíli Aileen opakovala nějakému známému, že jsou to jen nejlepší přátelé. Ani nevěděla, proč to vlastně dělá. Proč trhá dílo chvíle. Připadalo jí to tak lepší.
Za chvliku končili univerzitu. Byli v lunaparku, vystupovala z dráhy, zamotala se jí hlava. Greg ji chytil do náruče. Měla krásný pocit, ale hned se vzpamatoval, zničila dílo okamžiku a šla dál.
Konec univerzity. Měli rozlučku v oblíbeném baru. Už několikátou, protože se jim nechtělo definitevně rozloučit. Tancovali, smáli se, popíjeli... Aileen se na chvilku vytratila. Měla telefon z Vermontu.
...Vrátila se, políbila Grega na rozloučenou a odjela... Nikdy ho už neviděla. Zničila dílo dlouhé doby.
Procházela rozzářeným Vegas, někdo do ní vrazil. Někdo zvedl hlavu a ona uviděla ten střapatý účes a důvěrně známé Gergovy oči.
Pracovali na stejném případu.
Prošli pořádný kus města, spoustu volných hodin opět trávili spolu.
Občas se stalo, že se Greg chystal něco říct, pak se jenom usmál a mlčel. Přecházela to. Uvnitř věděla, že možná zase ničí dílo dlouhé, velmi dlouhé doby. Ale nemohla si pomoct.
Včera byli v kavárně. Po hodině ho Aileen políbila na rozloučenou a odešla. Odešla...

Jim už byl z auta venku. Dneska cítil velkou zodpovědnost. Měl tu dva mladé, málo zkušené lidi, kteří si byli svou povahou velmi podobní. A kteří by byli schopní udělat docela lehce chybu. A ten chlap je schopný všeho.

Na velitelství se rozhovor pořád točil okolo stejného tématu.
"Jen aby Greg zase neudělal nějakou blbost. Pamatujete, jak se málem nechal přejet?" Saru napadlo, že mladý kriminalista přece jenom ještě neměl jet.
"Mylsíš když nám chtěl vrah ujet na motorce? Jak se před něj postavil? Třeba už od tý doby dospěl... je opatrnější."
"Neboj Saro, je tam Cath. A Jim..."
"A Aileen... jsou jak dvojčata..." Sara nevěděla, proč do ní najednou vjela taková obava o ty dva.
"Saro, je to úplně obyčejné zatčení," snažil se ji povzbudit Warrick. Ale ve všech vyvolal její výraz pochyby.

Cath vystoupila ze svého tahoe. Měla zbraň v pohotovosti a očima hledala Grega. Cítila za něj odpovědnost. V živé paměti měla ještě pořád ten den, kdy si stoupl před rozjetou motorku, aby vrah nemohl ujet. Naštěstí ho Nick strhnul stranou. Nakonec ho chytili, ale Greg dostal pár přednášek a taky mu sama pěkně vynadala. Blížili se ke dveřím. První šel Jim a pár jeho lidí.

Jsou tady. Natahují ruce. Seděl dál a nehnutě. Byl připravený. Tušil pod okny další policisty. Zbytečná námaha. On přece nepotřebuje utíkat jako zbabělý králík. Jsou za dveřmi. Nejsou zamčené... dělají zbytečný rozruch. Malý Timothy se určitě bojí... No tak, natáhněte ruku... stačí udělat pár malých kroků... Je připravený.

"Ach jo, snad se nic nestane..." Sara byla čím dál nervóznější. Madison si najednou taky začala kousat ret a Nick taky začal mít divný pocit. Sara to přenesla zkrátka na všechny.

"Vyražte dveře!"
Nebyly zamčené. Nekonalo se ani žádné drama, protože More se nesnažil utéct ani nekladl žádný odpor. Policisté si zandali zbraně a před domem čekali i kriminalisté. Za chvilku už Morea vyváděli ven. Ruce neměl v poutech, to byla jediná věc, které se bránil. Vyvedli ho ven a Jim se mu je chystal nasadit.

Chytil ho za levou ruku a natočil víc k policistovi, který ho vedl. Jeho krásné modrozelené oči se rozhlédly kolem a na zlomek vteřiny ulpěly na jediných lidech bez uniformy - Cath, Gregovi a Aileen.
Nadzvedl ještě volnou pravou ruku. Vytrhl se druhému policistovi a bleskurychle mu z pouzdra vyndal zbraň. Vystřelil. Mířil přesně. V tichu, které tam zavládlo ten výstřel zněl jako detonace. Zásah... jeden člověk padá k zemi... obloha, dosud jasná, se v jediném momentu potáhla mračny, stejně temnými jako krev vytékající z rány člověka, která jako zázrakem zasáhla cíl... Jeden člověk padá k zemi... všichni stojí, neschopni pohybu. Jako ve velmi zpomaleném filmu policisté nasadí pouta a odtáhnou Morea do auta. Jen tmavá obloha, temná krev vytékající z rány, ticho... mučivé ticho a víc už ne.