10. ledna 2013

Malé velké tajemství 2

Za pár okamžiků už stáli i se svým vybavením v garážích. Jeli tam všichni. Suzanne jela v autě s Gilem. Greg se díval, jak ji vzal kolem ramen a o něčem se s ní zaujatě bavil. Přitočil se k němu Nick.
"Moc se ti to nezamlouvá, co, to jejich chování."
"Co tím myslíš?"
"Ale jen klid, kámo. Když se nehlídáš, zíráš na ty dva jak kdyby ti ublížili. A nebo zíráš jenom na jednoho … jednu...jednoho?"

"Hele, víš co, nech to bejt," řekl trochu v rozpacích a pokrčil rameny. Měl už delší dobu podezření, že Nick něco tuší. Sám se párkrát přistihl, jak mezi prací zírá na Gila. V poslední době z něj byl trochu nervózní. Ale dobře věděl, že to by neměl. Rozhodně si nemůže nic slibovat. Vždyť všechny ty ženy v jeho životě … Terri, Heather, Sara, bůhví o kolika neví … teď ta nová … přece si nemůže jen tak dělat naděje z toho, že Grissom se na něj párkrát zvláštně podíval a jednou nebo dvakrát ho přistihl, jak si ho prohlíží. Pokaždé odvrátil rychle pohled. A teď tu byla ta Suzanne, možná další žena v jeho životě.

Na místě činu čekal David Phillips. Oba mladíci byli zabiti pistolí ráže .22 - jeden do hlavy, jeden do břicha. Dívka měla zlomený podpatek a nejspíš upadla spánkem na obrubník.
Nechali tedy odvézt těla a po hodině se vrátili téměř s prázdnou. Jen pár otisků bot a jeden nedopalek. To tam mohl ale nechat kdokoliv.

Zbraň si vzala na starost Suzanne, Cath a Nick byli u Robbinse.
"Dívka zřejmě zemřela náhodou, nikdo jí nepomohl. Prostě nešťastně upadla. Mladíci nemají krom střelných ran žádná zranění."

Všechny doklady měli u sebe.
Suzanne zatím našla pistoli, ze které vyšly ty dvě smrtelné rány, a zároveň i jejího majitele.
Za chvíli ho Jim přivezl na ústředí.
Zprvu nechtěl mluvit. Ukázalo se ale, že na rukou a košili mu ulpěl střelný prach a všechno vyklopil. Bylo mu sotva dvacet a se všemi třemi oběťmi navštěvoval stejnou univerzitu. Byl zamilovaný do té dívky, kterou identifikoval jako Mary Blackovou a slyšel ty dva, jak se domlouvají, že ji dostanou do postele. Sledoval je. Byl i vyzbrojený. Chodí střílet a otec mu nechal speciálně upravit zbraň. Proto nebylo moc těžké ji najít.
Sledoval je tedy, a když se setkali, zasáhl. Ona ho viděla, lekla se a utekla. Chudák se bála o svůj život a ve snaze utéct před neexistujícím ohrožením o něj přišla. Zakopla, praštila se o obrubník a už nevstala. On by jí jinak neublížil.
Nechali ho odvést.

"Tak tohle šlo rychle," řekla Cath.
"Ale byl to spíš nešťastný případ … vražda ze žárlivosti. Ten kluk by se možná nakonec přiznal sám. Byl z toho úplně vyklepanej."
"To byl průměr. Skončila směna," podíval se Gil tím svým typickým pohledem.
"Tak to bychom si mohli zajít na jídlo," navrhl Nick, který se tam objevil a významně dodal, že už ani neví, kdy naposledy jedl. Šli tedy sehnat ostatní.

Gil došel do své kanceláře a uviděl Suzanne, jak si prohlíží jeho exponáty. Všimla si ho, ale neodtrhla od těch motýlů a brouků a nádherné tarantule oči.
"Promiň, hledala jsem tě a nebyls tu. Trochu jsem studovala i entomologii," dodala zamyšleně.
"Opravdu?"
"No, fakt jenom trochu. Zbraně zvítězily. To víš. U brouků jsem nemohla vydržet když tu bylo jiný lákadlo. V tom jsem po mamince. Mamince …"
"Je mi líto, co se jí stalo."
"Už být nemusí. Zvykla jsem si. Člověk si zvykne na všechno. A i když ne, musí se s tím smířit."

Sara, která procházela okolo je viděla, jak se sklání nad jedním exponátem. Gil jí zrovna něco říkal a držel jí za ruku.

Sešli se v jedné restauraci. Poté, co si všichni objednali, začali se se Suzanne trochu více seznamovat.
"Takže, ty jsi z Minnesoty?"
"Ano. Minneapolis. Ani nevím, co mě dovedlo sem. Vždycky jsem chtěla zůstat tam. Líbilo se mi tam."
"No a jak ses dostala k balistice? A ke zbraním vůbec? Neznám moc žen, které by uchvátily zbraně. Ne že bychom my měli nějaké běžné povolání, ale pořád se to dá docela dobře odůvodnit," pokračoval Greg v hovoru.
Nad touhle otázkou se musela pousmát. Zbraně milovala. V tom byla po své matce, která pracovala u FBI se zbraněmi ve speciální jednotce.
"Je to moje práci i velká záliba. A dá se to taky odůvodnit. Stejně jako u vás je to jenom věda."
"No a co že jsi zrovna tady u nás?"
"Snažila jsem se zapomenout na jisté události a skončila jsem tady. Prostě jsem někam jela a něco mě sem přitáhlo. No a pak už jsem se nějak ocitla mezi vámi, místo na zpáteční cestě."
"A tos tam nikoho nenechala?"
Zakroutila hlavou. "Víš, tam je to jiný. Sice se mi tam líbilo, měla jsem tam domov, ale každej se staral o sebe, koukal na svou práci, nezajímal se o ostatní. Nikoho důležitýho jsem tam nenechala. Ale tady jsem někoho důležitýho … moc důležitýho znova našla," usmála se a podívala se na Grissoma.

Grissom se na Suzanne také usmál. Od té doby, co je tady, vypustil své okolí úplně. Proto ani nepostřehl, že ostatní si vyměnili pohledy, které značily - On se asi zblázníl! Vždyť je snad o polovinu mladší!
O Saře ani nemluvě. Během první příležitosti se vytratila. Ostatní se rozhodli nedat nic najevo a pokračovat v hovoru.

Žádné komentáře:

Okomentovat