23. července 2013

Jako bodnutí nožem 3


Stále na něj zírala, jako by ho viděla poprvé v životě. Nedoufala, že ho ještě někdy uvidí. Vlastně o něm vůbec nic nevěděla. A on na tom byl stejně.
"Jdu … půjdu ostatním oznámit, že se okamžitě pustíme do vyšetřování," ozval se Grissom a urychleně se odporoučel. Tohle se mu nelíbilo. Nedokázal si vzpomenout na situaci, kdy viděl Catherine takhle vykolejenou.
Ti dva ho snad ani neslyšeli.
"Vy … nevěděla jsem, že jste kriminalista …" a snažila se skrýt rozpaky, které v ní jeho přítomnost vyvolala. Najednou si zase vzpomněla na všechno, co se snažila zapomenout.
"To já taky ne. Naše poslední setkání tomu vůbec nenasvědčovalo."
"Tehdy jsem kriminalistka nebyla. A když už jsme u toho, mohli bychom si tykat?" v podstatě opět?
"Dobrý nápad. Mac."
"Catherine," a rozpačitě si potřásli rukama.
"Vzhledem k tomu, že máte … máš svůj případ, půjdu si po své práci. Nechci tě rušit," snažil se najít nějakou cestu pryč. Pryč od ženy, na kterou se kdysi vykašlal, a až když ji nenávratně ztratil, zjistil, jakou hloupost udělal.
"Cath, máš už něco? Na noži nejsou žádné otisky, tak čekám na výsledky z DN …"zasekl se mladší kolega, když si ve dveřích všiml neznámého muže.
"To je můj kolega, Nick Stokes. Nicku, tohle je Mac Taylor. Případ z New Yorku."
"Aha, těší mě," potřásl si s ním rukou a dál si vetřelce nevšímal. "Čekám na DNA z nože a z těch vzorků z ulice. U sebe neměl nic, co by prozradilo vraha až na jeden lístek. Má ho v práci Ronnie, nebylo to kvůli krvi čitelný. Tak snad už jenom pitva může pomoct."
"Dobře … tak si můžeš vzít do práce taky pár fotek. Něco se mi pořád nezdá na těch ranách … víme že byly vedeny shora a nízko, ale kdyby to byl někdo menší nebo slabší, nedokázal by ho takhle pobodat … jenže na místě činu nebylo nic, na čem mohl stát."

Mac se rozhodl dál nerušit a šel za ostatními, kteří na něj netrpělivě čekali.
"A, konečně. Takže můžeme začít. Detektiv Taylor nás blíže seznámí s případem, popřípadě pokud je tu někdo, kdo si ho nestihl prostudovat …" při těch slovech se Grissom díval na Grega, "otázky si nechá na potom."
"Takže, v hrubých obrysech, unesli Aarona Mitchella, osmiletého syna newyorských podnikatelů. Protože rodiče jsou netrpěliví, každým dnem se šance rychlostí blesku snižují a v celé věci se jakožto v případě nezletilého začala vrtat FBI, musíme pracovat rychle. Zprávy z vyšetřování v New Yorku máte k dispozici, poslední stopy vedou na McCarranovo letiště tady ve Vegas. Muž odpovídající popisu únosce byl spatřen s Aaronem před letištěm. Odjeli tmavě modrým lexusem nevadské značky neznámo kam. To bylo včera. Proto jsem tady. Je-li ještě nějaká šance, že jsou ve Vegas, musíme ji chytit a pevně držet. V první řadě je potřeba pokusit se najít ten lexus, do médií vypustit podobu obou inkriminovaných osob. To je ode mě zatím vše."

Grissom měl už zase ten pocit, že tenhle chlap mu tu přebírá místo. Chová se, jako kdyby to bylo jeho oddělení, jeho kriminalisté a co možná nejhůř - jeho Catherine. Znají se. Proč mu nikdy nic neřekla?
"Vezmu si na starost to auto." ozval se Warrick a i s dokumentací k téhle části případu se odebral strávit pár dlouhých chvil u počítače.
"Obvolám média. Pošlu fotky do televize i do novin. Třeba se brzo někdo ozve," zvedl se i Greg.
"Dobře. A ty Saro," začal Grissom dřív, než se mohla ozvat, aby se znovu ujistil, že svůj tým vede pořád ještě on, "ty důkladně prostuduj výsledky z New Yorku."
"Jistě," pomyslela si, ať z ní nedělá někoho, kdo by na to nepřišel sám, a také odešla.

Zatímco všichni kolem detektiva Taylora pracovali, Nick s Catherine už se dobrali nových informací.
"Rick Bentley, 50 000 $? Co má tohle znamenat?" Nick si konečně přečetl zakrvácený vzkaz, ale smysl mu to dávalo stejný, jako když ho přečíst nemohl.
"To netuším. Dlužil mu? Obchod? To bude nejlépe vědět pan Bentley. Nebude jich tu snad tolik, abychom ho nenašli. Potom se ho zeptáme," Catherine to taky moc smyslu nedávalo.
"Fajn. Tak já se jdu za naším nebožtíkem podívat na pitevnu, ty dělej co umíš," zašklebil se na ni.
"Myslíš, že se mi povede svést počítač až bude tak ochotný a dá mi informace?" zakřičela na něj ještě, ale to už za ním zaklaply dveře.

"Není nutné, abyste se mého případu zúčastňoval také," prolomil Taylor ticho, opět s důrazem na slovo mého.
"Proč? Chci mít svůj tým pod dohledem," zdůraznění svého týmu.
"Přišlo mi, že máte případ společně s Catherine. Ale nevadí, když máte zájem, prosím, každá pomoc se hodit bude. Půjdu za slečnou Sidleovou, možná s novým pohledem přijdeme na nové informace," a odešel.
Grissom měl neodolatelnou touhu poslat ho zpět, kam patří. Myslí si snad, že i tady si bude hrát na šéfa? A co je mezi ním a Cath?
Pro nezaujatého pozorovatele, který Grissoma nezná, je to jasné: Jedno oddělení, jeden tým, jedna žena. Dva charismatičtí šéfové, kterým není lhostejná. Oni ale Grissoma znali. Ten takový přece není.
Jenže, co když v tomhle případě je neznalost výhodou?

Žádné komentáře:

Okomentovat