4. srpna 2013

Elijahu, hříchy se neodpouští (2012)

Nový život běžel v plném proudu. Jeho bratři si užívali své věčné mládí a hlavně to, že už nebyli zbaveni života ve svých rakvích, Rebekah sice měla stále spadeno na Elenu a její utrpení, ale i ona se rozhodla začít pořádně žít a on tomu všemu přihlížel a tak nějak očekával, kdy se to celé pokazí.
Vážně měl věřit své matce, že je přišla sjednotit a znovu obnovit jejich rodinu? Měl věřit tomu, že nikdo z jeho sourozenců nepodlehne pokušení a někoho nezabije? Měl věřit tomu, že Klaus přestane definitivně dělat z vlkodlaků hybridy a ohrožovat jimi celé město? A měl věřit tomu, že i on sám zůstane Elijahem Mikaelsonem a ne dravým upírem, kterého je třeba se zbavit?
Doufal, že může věřit. Přeci jenom se ale drobná, však zásadní, komplikace objevila.

Na jeho nové jméno a adresu v Mystic Falls přišel úřední dopis. Pomalu si zvykali, že se začlenili do běžného smrtelného života ostatních, takže by to nebylo tak překvapivé.
Překvapení pro Elijaha nastalo až ve chvíli, kdy zjistil, že je to dopis z New Yorku a to od soudu.
Nevzpomínal si, že by někdy v době svého "znovuzrození" v New Yorku byl a cokoli se stalo předtím už bylo příliš dlouho. Proto ho zvědavě otevřel a začetl se.

Rozhodnutí č. 134/12
okresního soudu Spojených států pro Brooklyn, New York
sídlem St. Marks Avenue 779

ve věci opatrovnictví nezletilé Jean Rachel Taylorové narozené 16. října 1995 v New Yorku, dosavadním bydlištěm Union street 728, Brooklyn, New York.

Na chvilku odvrátil od dopisu oči. Jean Rachel Taylorová? To jméno mu bylo povědomé. Taylorová a New York. Tyto dva pojmy si dokázal poměrně hned spojit s jednou jedinou osobou. A začal mít neblahé tušení.

Z důvodu podání stížnosti Tracy Darlene Simmonsové, pracovnice úřadu sociální péče města New York, na rodinné, výchovné a sociální poměry rodiny Taylorových, byla prošetřena situace nezletilé Jean Rachel Taylorové.

Výše uvedená dosud žila ve společné domácnosti s otcem, sgt. Macem Taylorem, narozeným 22. srpna 1959, povoláním vedoucí kriminální laboratoře města New York. Jediní další blízcí dospělí příbuzní jsou dále sestra, dr. Danielle Taylorová.

Ano, o tomhle Elijah dobře věděl, pokud ta Jean byla skutečně ta, kterou měl na mysli. Stále to ale nevysvětlovalo, proč rozhodnutí ve věci jejího opatrovnictví přišlo právě jemu.

Zjištění soudu je následující:
Otec nevěnuje dostatek času, pozornosti a péče, proto je výchova uvedené nezletilé klasifikována jako zanedbaná. Nebylo zjištěno dostatečné uplatňování rodičovské zodpovědnosti a plnění povinností, které vůči dítěti věku jmenované vyplývají.
Vzhledem k absenci matky (Claire Taylorová, narozená 26. srpna 1970, zemřelá 11. září 2001), nevěnuje nikdo další pozornost školní docházce nezletilé, správnému emocionálnímu a psychickému vývoji a mimoškolním aktivitám.
Dohlížející sociální pracovníci tedy zjistili závažné nedostatky, kvůli kterým byla výše jmenovaná nezletilá následně z péče otce odebrána.

S přihlédnutím k poslední vůli matky, která osobu případného opatrovníka vzhledem k nebezpečnému povolání otce určila, je nezletilá Jean Rachel Taylorová umístěna do péče
JUDr. Elijaha Mikaelsona, narozeného 8. listopadu. 1977, bytem Mystic Falls, Virginia, povoláním právní poradce, jehož situace byla pro pobyt jmenované nezletilé shledána jako dostačující z hlediska majetkových i osobních poměrů.

Rozhodnutí nabude pravomoci okamžikem doručení adresátovi.

Tedy teď.
Bum.
Rána z čistého nebe a on je opatrovníkem šestnáctiletého děvčete, kterého si sotva matně vybavuje. Ano, měl by si ji pamatovat. Znal její matku. Znal ji velmi dobře. Dalo by se říct, že ji miloval. Ale to už je dávno a její život skončil spolu se stovkami dalších v den, který se pro američany stal jedním z osudných, ale pro něj, jakožto tisíciletého upíra jen pramálo znamenal. Tedy znamenal by, kdyby ona nezemřela.
O její dceru se ale dál příliš nezajímal. Měla svého otce a ten ji získal do péče. Jejich další osudy nesledoval a nevěděl o nich vůbec nic.
Až doteď.

Z dopisu vyplývalo, že její otec se věnuje práci a o Jean se vůbec nestará. V jejím věku to nepochybně bylo velmi problémové, ale copak umístit ji k němu, když si na něj nejspíš vůbec nebude pamatovat, bylo lepší řešení?
Jistě, všichni si myslí, že je nějaký právník, protože při svém působení v New Yorku tak vystupoval. Nikdy nevystudoval univerzitu a nezískal titul, ale při svém dlouhém životě měl spoustu příležitostí naučit se hodně věcí z různých oborů a tenhle mu lidé věřili nejvíc. Možná jako právník vypadal. Teď.

Ale pak ho napadlo ještě něco.
Copak on může šestnáctiletou dívku, která nemá o ničem, natož o něm, žádné ponětí, přivést do domu, který obývá jedna čarodějka po tisíci letech přivedená k životu a pět původních upírů, co se nezastaví před ničím? Do města plného čarodějnic, upírů, hybridů a smrti a nebezpečí?
Může dceru Claire Taylorové vystavit tomuhle všemu?

Na druhou stranu - má jinou možnost? Nejspíš by skončila v dětském domově, kdyby se jejího opatrovnictví neujal. A to pro nikoho není příjemné.
Vlastně ani nevěděl, jestli pro ni má přijet, jestli se dostaví ona, kde je teď a co přesně má dělat.

Ještě jednou se podíval do dopisu a zjistil, že to tak složité není.
Na konci byl ještě dovětek.

Jelikož se otec Jean Rachel Taylorové proti rozhodnutí soudu neodvolal, byla nezletilá odebrána z jeho péče a prozatím umístěna v Chicago Orphan Asylum, kde si ji je opatrovník do tří dnů po obdržení rozhodnutí povinen vyzvednout či se jinak se zástupcem domova domluvit.

V případě nesouhlasu s rozhodnutím soudu je určený opatrovník povinen zaslat odvolání k okresnímu soudu Spojených států pro Brooklyn, New York, uvést důvody, pro které se o jmenovanou nemůže starat a vyčkat rozhodnutí. V takovém případě zůstane jmenovaná až do určení nového opatrovníka v dětském domově.

V případě převzetí opatrovnictví a následně rodičovské péče je poté povinen převést na svou osobu i veškerá práva a povinnosti vyplývající ze závazků jmenované, jako je dohled nad bankovním účtem, školní docházkou, či správu majetku do dne její plnoletosti.

Takže to pro něj vlastně znamenalo, že má mít z čista jasna dítě uprostřed puberty, o kterém ví jen to, že mu jako první vypadl horní řezák, a že se umělo dost rychle urazit, a které naopak vůbec neví, co je zač. Pokud si vzpomíná na jeho existenci.

Je to cena za vztah s její matkou? Za vztah, co jí odvedl od vlastního manžela? Za neuváženost, kdy si jen tak bláznivě začal s člověkem?
Proč ji napadlo určit jako opatrovníka zrovna jeho?

To bude ještě velmi zajímavé.

"Děje se něco?"
Elijah zapomněl, že není ve svém pokoji, ale dole ve společném obýváku, opřel se o římsu krbu a nepřítomně hleděl do vyhaslého popela.
Klausovi, jednomu z jeho bratrů, tak nemohlo uniknout, že něco není v pořádku. Okamžitě si uvědomil, že to bude souviset s dopisem, co svíral v ruce, ale nikdy nebyl tak drzý, aby mu ho vytrhl a podíval se sám.
"Dá se to tak nazvat," odpověděl Elijah vyhýbavě.
"A konkrétnější nebudeš?" Klause to zaujalo.
"Zatím ne. Pro jistotu," podíval se na bratra a odešel. Bude muset zjistit, kde přesně je ten dětský domov, kde si má Jean Taylorovou vyzvednout, a potom se tam rozjet.

Žádné komentáře:

Okomentovat