6. srpna 2013

Jako bodnutí nožem 5


Během několika minut byli na místě. Pumpař jim docela dobře popsal únosce i auto. Aarona viděl jen zběžně, ale je si jistý, že to byl on. Popis únosce se shodoval s hrubým portrétem, co už měli k dispozici, a v mnohém ho doplnil. Měli namířeno ven z města, ale hlídky už byly vyslány a měly slušnou šanci je chytit. Warrick s Macem se rozjeli také tím směrem, zatímco Sara měla zjistit něco o transakcích účtu, z kterého platil benzin.

Grissom hledal Catherine.
Ta seděla u sebe v kanceláři, před sebou fotky oběti. Pořád se jí něco nezdálo na smrtelném zranění. Vrah byl menší, byl slabší, ale měl obrovskou sílu. A jak do toho zapadá Rick Bentley? Doufala, že Jim už brzy sežene povolení k odběru. Ten chlap měl podezřelé chování a nevypadal nevině. Uvidí se podle DNA. Nick hledal další informace o Bentleym a jeho rodině.

"Ahoj Cath. Tak jak vám to jde?"
"No, zatím jsme na mrtvém bodě, ale ten se pohne jakmile seženeme povolení," hodila jednu z fotografií na stůl.
Přikývl a nic neříkal.
"Co vy?" zeptala se.
"Já s nimi na tom únosu nepracuju."
"Ale, tak šéf se nám bude flákat a my se udřeme," řekla naoko naštvaně.
"Nejsi první kdo mi to říká. Ale můžu se přidat jestli chceš."
Zavrtěla hlavou. "Zbytečný. Jsme na to tři a nehneme se. Nemůžu se dostat k žádným nepřátelům oběti, všechny s kterými byl v kontaktu jakoby najednou odnes vítr. A nikdo o něm nic neví. Jeho klub zase nebyl ten z těch významnějších, takže neměl ani žádnou extra známou klientelu. A taky dlužil a zavíral."
"Dobře, tak já se budu dál flákat. I když se vší tou administrativou navrch ne docela." pomalu sbíral odvahu, "A co děláš dneska večer?"
"Já?" ujišťovala se překvapeně.
"Ano, ty."
"Pokud nebudu muset zůstat tady jako nejednou, tak asi nic. Možná s něčím přijde Lindsey, ale v tomhle věku už pochybuju. Hledá si vlastní byt a já se jí nedivím."
"A nechceš si někam zajít?"
"S tebou?" byla čím dál překvapenější. Takhle ho neznala.
"Ano."
"Víš co, tak fajn. Ráda. Ale nemůžu slíbit, že tu nebudu spát," usmála se a vrátila k materiálům na stole.
Asi chtěl ještě něco říct, jenže ho umlčel Catherinin telefon. Krátce s někým mluvila, pak zavěsila a zvedla se.
"Promiň, ale máme povolení, musím jet." prosmýkla se kolem něj a zmizela v ohybu chodby.

A on nevěděl, na čem je. Ať je to ale jakkoliv, nebude ji přihrávat Taylorovi. Proč ho vlastně tolik štve, že se znají? Kolik lidí z jiných států zná on. A neříkal náhodou při jejich prvním setkání, že tady byl před dlouhou dobou? Jistě, nemusí to nic znamenat. Měl by se zase uklidnit, nebo se najde další Greg, který se bude vyptávat, a to je to poslední, co teď může potřebovat.

"Ten účet je newyorský. Tady je to první položka, co z něj platil. Ovšem, jeho jméno zní Charles Weller. Jestli je prvé nevím, ale pod tímhle si ten účet zřídil. A nemá žádné záznamy v newyorských databázích ani v našich. Projdu celostátní," seděla Sidleová u počítače, u ucha mobil na jehož druhém konci byl Warrick, a prohledávala databáze.
Brown přetlumočil hovor Taylorovi. Chvilku spolu hovořili, Sara je moc dobře neslyšela.
"Fajn, potom zavolej jak to dopadlo. Hlídky se pořád snaží chytit to auto. Zatím," a zavěsil.

"To jméno nám v téhle fázi není nic moc platné."
"Hm. A právě se ztratili hlídkám. Sakra jak se někdo může ztratit hlídce v poušti!" mírně soptil Warrick po dalším krátkém hovoru.
"Bude nejlepší se vrátit na kriminálku. Pokud se vrátí do města, o čemž pochybuji, najdeme je. Pokud ne … pojedu dál."
"Uvědomím policii v okolních městech, kam přibližně směřovali."
Taylorův následující pohled se tázal, proč je ještě tady, když ví, co dělat. Warrick měl co dělat aby neprotočil oči v sloup a nasedl do auta.

"Policie Las Vegas! Ricku Bentley otevřete!" bušil Brass na známé dveře. Nikdo neotevíral, Catherine se podívala do okna. Nic neviděla, ovšem slyšeli uvnitř jasně prásknout dveře. Naznačila pro jistotu Nickovi, aby šel z druhé strany domu.
Brass ještě několikrát zabušil na dveře, oba čekali, že už marně. Po pár vteřinách se ale konečně otevřely.
"Co je, děláte jak by tu byli teroristi," vyprsknul na ně Bentley.
"Vyšetřujeme vraždu, to je dobré odůvodnění."
"No tak co teda chcete. Neřek jsem vám už všechno?!"
"Máme povolení na odběr DNA vás a vaší dcery. To jste nám minule nedal," když on ostře, ani Catherine ho nešetřila.
"No tak si ho vemte, prosim!" a plivl jí na vestu. Přešla to prozatím mlčením. Otevřela svůj kufr.
"Dávám přednost osobnímu odběru. Otevřít!" a odebrala vzorek.
"Kde je vaše dcera? Jí se povolení týká taky," zeptal se Brass.
"Není doma."
"Ne? A kde tedy? Najdeme si ji sami," povytáhl Brass obočí a věcně se na Bentleyho podíval.
"Nevim. Je jí šestnáct. Nehlídám každý její krok."
"Určitě by se to dalo zjistit z jejích věcí."
"Tak moment, vy tu chcete dělat domovní prohlídku? Na to už povolení nemáte!"
"Nemáme, ale pokud bude třeba, budeme mít," propichovala ho Catherine pohledem. To už se vrátil i Nick. Seznal, že je vzadu poněkud zbytečný, když podezřelý stojí u hlavních dveří.
"A to za krátkou dobu," dodal ještě.
Bentley se na něj pohrdavě podíval. "Tak se stavte, až bude. Do tý doby nashle!" a chystal se zabouchnout dveře.
"Ještě moment!" chytil je Nick na poslední chvíli. "Až se vaše dcera vrátí, dejte vědět. Jinak budeme otravovat pořád."
Na to už Rick nic neodpověděl a definitivně zabouchl.

"Myslíte, že je ta holka opravdu pryč?"
"Podle toho jak vypadala naposled bych na to nesázela, ale co zmůžeme bez povolení soudu."
dali se do menší debaty.
"Jime, možná by nebylo od věci nechat sem poblíž postavit hlídku."
"Jo, to udělám. Dejte mi vědět, co se dovíte z toho vzorku. Jestli něco bude."
"Jasně. Jo, Cath, proklepl jsem si rodinu našeho vstřícného Ricka. Jeho přítelkyně zemřela asi před devíti lety. Víc o ní nevím a jeho rodiče jsou mrtví. Rick byl donedávna zaměstnaný jako dělník, ale kvůli alkoholu ho vyhodili. Teď sází, kšeftuje se vším, co mu přijde pod ruku. Občas se dostane do záznamů kvůli problémům s financemi. Barbara, ta dcera, chodí na gymnázium. Podle ředitele má tak průměrné výsledky, ale už podle prvního pohledu nezapadá mezi ostatní," seznámil je Nick se svými zjištěními.
"To bezpochyby ne. Žít bez matky není snadný, ale tenhle otec nebude ideál. Možná je týraná … zneužívaná …"
"Možná."
"Vy dva … je mi líto, ale tohle nepatří do primárního případu," mírnil jejich snahu, která se začala vzdalovat původní vraždě, Jim.
"Nepatří, ale třeba je to další případ."
"Případ, který není v mé kompetenci. A zdá se mi, že se jím začínáte zabývat víc."
"No dobrá, vrátíme se k vraždě. Zatím je ale Bentley jediný podezřelý, takže se budeme věnovat jeho rodině. O oběti jsme víc nezjistili. Nemáme jinou možnost."
Všichni tři se vrátili na své pracoviště. Cath odevzdala DNA do laboratoře a opět se ocitli na zmrzlém bodě. Jeho rozehřátí bude nějakou dobu trvat.

Konec směny byl opět tady. Tým se pomalu vytrácel domů, nebo tam, kam mají obvykle po práci namířeno. Zbývalo posledních pár lidí, konkrétně, tři, kteří zatím nespěchali. Catherine Willowsová seděla v šatně a čekala na svého šéfa. Postava, která se objevila ve dveřích, ale nepatřila jemu.
"Macu?"
"Catherine … myslel jsem, že už tu nikdo není."
"Vždycky tu někdo je," usmála se. "Potřebuješ něco?"
"Ne, jen si jdu pro věci a do hotelu. I když...nechceš někam zajít?" připadalo mu, že po nenadálém setkání by rozhodně měli pár neuzavřených věcí probrat.
Překvapilo ji to. Chvilku váhala.
"Promiň. Dnes už mám program naplánovaný."
"Aha … s Grissomem?"
"Jak tě to napadlo?" tohle ji překvapilo neméně.
"Možná jsem tu chvíli, ale umím se dívat kolem sebe. Užij si to," vzal svoje věci a odkráčel.
Zůstala mírně v šoku sedět.

"Cathy?" ozvalo se z míst, kde Taylor zmizel.
"Gile … jo, už jsem na odchodu."
"Stalo se něco?"
"Ne, případ, znáš to," ač vlastně neznal. Jeho nikdy případy osobně nesebraly.
"Můžeme?"
"Jasně. Jasně," a odešla po jeho boku.
Grissom byl na rozpacích. Viděl odcházet newyorského detektiva a na náladě mu nepřidal. Nevěděl, jak tomu rozumět. Ovšem Catherine jde s ním, ne s Taylorem. Ale proč jde s ním. Jako kamarádka … několikaletá známá … bezpochyby. Kašli na to Grissome, je tady a teď. Co bude potom se dovíme potom. Čas je velký exhibicionista. Ještě ukáže.

Žádné komentáře:

Okomentovat