Ráno vítalo New York svým šedivým chladem. Všeobecný ruch a shon už plnil všechny ulice, kolony se začínaly tvořit i přes časné hodiny. Lidé pospíchali v každou denní i noční dobu. Šedivé ulice, šedivé mraky, šediví lidé ve své šedivé náladě, nezdrží se ani chvilku a chvátají za cílem. Vypadalo to na déšť. Pochmurná nálada se nevyhnula ani kriminálce.
Danny Messer přecházel sem tam chodbou a snažil se dovolat detektivovi z oddělení vražd, Donu Flackovi. Nebral to. A v práci ho nikdo neviděl.
"Stello! Stello nevíš něco o Flackovi?" volal na kolegyni, která se právě vynořila z jedné laboratoře.
"Já? Ne, proč bych měla?"
"Nebere telefony a potřebuju jeho zápisy z posledního případu."
"Nevím nic. A když mě omluvíš, mám ještě nějakou práci," řekla stroze a zase zmizela.
Je to tím počasím, nebo se dneska všichni zbláznili? Samé kyselé obličeje, nálada na bodu nula. A propadá tomu pomalu už i on.
"Danny, neviděls někde Flacka?" zastoupila mu cestu jeho snoubenka Lindsay.
"Ne, sám ho sháním, proč?"
"Chce s ním mluvit nějaká žena. Nikdo ho tu neviděl."
"Tak tohle si chlapec odskáče," poznamenal už sám trochu naštvaně.
"Fajn, tak já zas jdu pracovat. Večer se uvidíme," a odkráčela.
"Danny, přestaň shánět Dona, máme práci. Jdeš se mnou," zastoupila mu opět cestu Bonaserová.
"Kam?" podíval se z okna, z kterého už se začaly snášet kapky deště.
"Odtáhli jednu dodávku, která stála před vjezdem. Na zadních dveřích byl krvavý otisk. A když ji otevřeli, vypadlo na ně pár balíčků s bílým práškem," pokrčila rameny.
"A co protidrogové?"
"Krom drog tam byla i krev. A na pitevně nás čeká ještě tělo, které bylo jako bonus. Co si zamlouváš ty?"
"No, myslím že s tělem si popovídám víc," a hned zamířil za Hammerbackem na patologii.
Jak Stella předpokládala, v dodávce bylo několik balíků s kokainem. Krev byla na dveřích, na podlaze i na balíčcích. Odebrala vzorek a zkusila štěstí při hledání otisků. Celkem asi tři různé série. Možná bude mít štěstí i s databází. V kabině nenašla nic neobvyklého a ani průkazného.
"Tak Side, copak mrtvý?" postavil se Danny na opačnou stranu stolu, na kterém leželo tělo asi třiceti až čtyřicetiletého muže.
"Zastřelen. Kulku jsem vyjmul z páteře," s kovovým cinknutím dopadla do misky. "A také se začínají objevovat podlitiny, má pár škrábanců. Odebral jsem vzorky, ale nevím, jak moc budou platné."
"Fajn. Tohle jsou vpichy?" ukázal Danny na předloktí.
"Ano. Našel se u dodávky s drogami, takže asi feťák. Vzorky jsou na toxikologii. A identifikaci budete muset zařídit vy. Doklady neměl."
"Takže se porval a pak ho zastřelili."
"Nejspíš."
"Díky Side. Kdybys ještě něco našel, dej mi vědět."
"Jistě."
"Stello, co bylo na místě činu?" to už byli po nějaké době oba v laborce, Stella odebírala otisky z balíků, Danny pracoval na kulce.
"Otisky pneumatik podle fotek. A krev na zemi. Vzorky už se zpracovávají. Krev byla i v dodávce a na drogách. Teď musíme počkat na otisky. Našla jsem tam troje různé. Co tělo?" debatovali během práce.
"Zastřelen, kulka se docela zachovala. Zkusím podle rýhování najít zbraň a pachatele."
Uběhlo dalších pár minut.
"Takže první otisky jsou neznámé, druhé jsou několikrát zadrženého drogového dealera, momentálně je na svobodě. A třetí …" zarazila se.
"Čí?" ptal se Danny ne moc zúčastněně, právě projížděl databázi a hledal zbraň.
"Fla …"
"Flack!" přerušil ji. Střílelo se z jeho zbraně a databáze právě alarmovala.
"A otisky jsou jeho."
Podívali se na sebe.
"Ta krev … musíme ho najít! Sebereme toho dealera a musí kápnout božskou," vystartoval Danny. Vztek na detektiva ho opouštěl tím rychleji, čím jasněji si uvědomoval, co se teď může všechno dít.
"Můžu?" strčil hlavu do dveří Sheldon, "Slyšel jsem, že máte případ. Nedělá na něm náhodou Flack?"
"Náhodou nedělá, každý ho tu shání, ale náhodou do toho namočenej je," ujal se slova Danny.
Stella seděla proti monitoru a sledovala nápis shoda a fotku detektiva Flacka. Dříve byli mnohem víc, než jen přátelé, i když dlouho jejich vztah netrval. Opustila ho kvůli jinému, dalšímu kolegovi, on pro ni ale stále znamenal hodně. Nesmířil se s jejím odchodem, pořád se snažil pomoci, když bylo třeba.
Teď musí pomoct ona jemu.
"Danny, musíme najít toho dealera. Jacka Gilroye. Sheldone, informuj prosím Maca. A ať se Lindsay postará o DNA," dávala pokyny za pochodu.
"Jistě," a odešel šéfa najít. Poslední dobou se tu neukazoval moc často.
"Takže, zkusíme, jestli nám pomůže počítač," mluvila teď už na Dannyho, když opět osaměli.
"Určitě tam bude, kde se vyskytuje. A bingo, máme to."
Ihned běželi do garáží, nasedli do auta a vyrazili hledat možná posledního, co viděl Donalda Flacka naživu.
V odlehlejší průmyslové části města stálo vcelku prostorné skladiště. Nepoužívané, leda jako příležitostná garáž nebo prostory pro nelegální transakce. Interiér podle toho také vypadal. Neudržovaný, věci co nikdo nepotřeboval a ani za ukradení nestály bez ladu a skladu po podlaze.
V koutě se probral muž. Měl roztržené obočí, podle bolesti a pohyblivost soudil, že zlomenou ruku, spoustu zhmožděnin. Krev z nosu a ze rtu se už zastavila a srazila na jeho obličeji. Rozhlížel se kolem, v pološeru toho moc neviděl, hlava se mu motala. Nějak se musí dostat ven, k pomoci. Nikde nikoho neslyšel, nebyl si ale jistý, zda přes hučení v uších vůbec něco uslyší. Potácel se po skladu a hledal únikovou cestu. Musel se zdravou rukou opírat o zeď, sotva viděl před sebe. Konečně narazil na nějaké schody, které vedly nahoru. Stoupal po nich, v půlce se zhroutil. Těžce se mu dýchalo. Po pár minutách se vzchopil a pokračoval. Konečně byl nahoře. Další prostory, tentokrát už ale mnohem světlejší. Bude už na úrovni silnice. Matně slyšel dopravní ruch. Dostal se až k těžkým vratům, předpokládané cestě ke svobodě. Nebyly zamčené, jenže má dost síly na jejich otevření? První pokus selhal. Svezl se po nich na zem. Druhý pokus. Zdálo se, že se trochu pohnuly. Možná to byl ale jen klam, a on sám klouzal po podlaze. Napotřetí se konečně povedlo otevřít je natolik, aby se mohl protáhnout ven. Přišel o zbytky sil, které mu ještě zbývaly.
Omdlel uprostřed chodníku v nezúčastněném prořídlém davu. Někdo volal záchranku. Nebo se mu to jen zdálo? Už si nebyl jistý, co je skutečnost a co vytváří fantazie. Jistě věděl jen jedno: Potřebuje nutně pomoc a neví, co se stalo.
"Stello tohle je marné, nenajdeme ho," Danny už byl odhodlaný se vrátit zpátky na kriminálku.
"A kdo jiný nám může pomoct? To se mám na Dona vykašlat?"
"To netvrdím. Podívej, viděl jsem vás dva, nedávno, líbali jste se na chodbě. Myslel jsem, že ty a Mac …"
"Danny o nic nešlo. Co se děje je čistě mezi mnou a jím. A byla bych vděčná, kdyby nevznikaly žádné drby ano?"
Sakra kdyby jen to. Vůbec nevěděla, na čem je. S Macem se v poslední době sotva vídá a naopak na Dona naráží téměř na každém kroku.
"Jistě … počkej." měl telefon.
Po chvilce hovoru:
"Našli Dona. Hned jak zjistili, kdo to je, volali mi." a bez dalších zbytečných řečí se rozjel na místo určení. Náhodou nebyli moc daleko, sotva dva kilometry. Na chodníku stála sanitka, zdravotník se skláněl nad bezvědomým mužem.
Stella vyběhla z auta dřív, než Danny vůbec úplně zastavil.
"Done! Co se stalo?"
"Jo mladá paní, to vám neřekneme," ozval se jeden ze zdravotníků.
Klekla na chodník, sanitka nesanitka, vzala Donovu hlavu do dlaní a snažila se ho nějak probrat.
Pomalu pootevřel oči.
"Done … co se ti proboha stalo? Slyšíš mě? Vnímáš?"
"Stell … to jsi ty?" chytil ji za ruku.
"Sakra," to už doběhl i Danny, "volám hned k nám."
"Co mu je?" obrátila se na zdravotníka, stále se sklánějíc nad Donem.
"Zlomená ruka, nějaké zhmožděniny určitě, obličej vidíte sama … na vnitřní zranění ho budeme muset vyšetřit. Teď jestli dovolíte, tak ho odvezeme."
"Jistě, přijedu co nejdřív."
Zaklaply dveře sanitky, spustila houkačka a v dalším okamžiku už se vzdalovali.
"Víš, že je teď … no jedním z podezřelých, co se těch drog týče a … prozatím vrah," ujišťoval se Danny opatrně.
"Tomu přece sám nevěříš! On a drogy?"
"Teď je jedno, čemu věřím. Jde o to, co říkají důkazy."
"Hlavně že tobě všichni věřili!" sedla do auta, třískla dveřmi a odjela.
"Stello! To je moje auto!" ale jeho křik už neměl žádný smysl. Nezbývalo, než si sehnat taxi.
"Sheldone … ta krev je všechna Flacka," položila před něj Lindsay papír.
"Bohužel. Co to vyváděl … Danny a Stella už ho našli. Je v nemocnici. Víc nevím."
Přikývla na souhlas. "Myslíš, že za to dneska může počasí, nebo se všichni zbláznili?"
"Za co?" zeptal se nechápavě.
"Nikdo nemá na nic náladu a navíc se stane tohle."
"Jo, tak to nevím co za to může. Jenže pro Dona to vypadá čím dál hůř," odpověděl s pozvedlým obočím.
"Tak ho z toho musíme dostat. Co ten … dealer, na kterého Stella přišla?"
"Jeli ho hledat, ale zjevně nenašli."
"Tak doufám, že Don něco řekne. No, já mám ještě nějakou svojí práci."
"Já taky, ale když bude něco třeba, tak jsem tu."
Messer dorazil taxíkem nedlouho po rozhovoru jeho kolegů v laborce a mířil rovnou za svým šéfem.
"Můžu?" zaklepal na dveře Taylorovy kanceláře.
"Jistě. Něco nového?" ptal se okamžitě.
"Ne, v nemocnici je Stella, i s mým autem, no to je vedlejší, a jinak to vypadá bledě."
"Stella je u něj?" zpozorněl hned.
"Jo, nedala se zastavit. Vy dva byste si měli promluvit, asi mezi sebou nemáte čistý stůl a ona s Donem také ne."
"Podívej, to je čistě mezi námi," všiml si toho, ovšem že ano. Jenže pracovní vytížení mu nedovolovalo zakročit. Bál se, že stará láska opravdu nerezaví.
"Říkals, že to s ním vypadá bledě. Důkazy jsou proti němu?"
"Ano. Vypadá to, že s těmi drogami manipuloval on, jeho otisky jsou na dveřích dodávky, krev také, zastřelil muže, který v tom buď figuroval také, nebo se tam přimotal, to nevím. Ale patří do nejužšího okruhu podezřelých ze zločinu, z kterého se jen tak nevykroutí."
"Tak doufejme, že nám k tomu má co říct."
"Ahoj," Bonaserová stála u jeho postele. Byl zcela při vědomí, vnitřní zranění neměl.
"Ahoj," Flackova krátká odpověď.
"Víš, co se stalo?"
"Stello, necháme to na formální výslech. Nechci to prožívat znovu a dvakrát."
"Jsi hlavní podezřelý, něco říct musíš."
"Neboj, všechno bude v pořádku."
"Dobře a jak se cítíš?"
"Bylo mi i líp. Ale, popravdě, skončilo to všechno úplným fiaskem. Kdybych mohl, tak tady neležím. Kdyby to trochu šlo tak vám uteču … měl jsem ještě hodně práce před sebou."
"Víš, že tímhle si to zhoršuješ? Každým slovem!"
"Stejně ti teď nemůžu říct, co se dělo."
"Tak Done, copak mi nevěříš?"
"Já tobě ano, ale vy mně nebudete. Vsadím se, že mi teď řekneš, že všechny důkazy jsou proti mě."
"Jsou. Ale já ti věřit chci," chytla ho za ruku.
"Zítra mě pouští, zatknete mě a dovíš se co je třeba."
"Když budeš mlčet, zatknu tě."
Pohladil ji po ruce a přitáhl trochu blíž.
"Nedávej mi k tomu důvod," políbila ho.
Odtáhl se. "Předpisy nezměníš."
"Ne i když mě to mrzí. Tak já půjdu, očividně mě tu moc rád nevidíš. Zítra se uvidíme, tvůj případ mám já a Danny," a odešla. Před nemocnicí se chvíli opírala o zeď. Nejradši by si zapálila, kdyby ovšem kouřila. Už vůbec nevěděla, co ke komu cítí a důvěra byla najednou velmi zvláštní slovo. Až potom si uvědomila, že má vlastně Dannyho auto.
Už zase začalo pršet. Vracela se na kriminálku. Nebyly vlastně žádné důkazy, které by hovořily o Flackově nevině. Všechno teď závisí na jeho výslechu a na úspěchu při hledání dealera.
Žádné komentáře:
Okomentovat