Důvěra na prvním místě 2

Druhý den.
Přímo z nemocnice jel jejich podezřelý detektiv přímo do vyslýchačky. Vezl ho kolega, jindy býval na jeho místě on.
V práci už byl nastoupen celý tým, všichni, až na Maca. Ten jako obvykle měl své práce dost. Stella se opět pokoušela marně s ním mluvit. Slíbil jí sice večeři, ale že to splní sama nevěřila. Lindsay v objetí Dannyho stála v šatně a pořád jí nebylo jasné, jak se mohl Flack zaplést do drog. Sheldon už stál za sklem vyslýchačky, prozatím o samotě, a čekal. Nikomu nebylo moc do řeči.

Počasí nebylo ten den o moc lepší. Sice už nepršelo, ale obloha vypadala na brzký příliv dalšího pláče. Ulice nezůstávaly o nic méně šedivější a neutěšenější než včera, stejně jako všeobecná nálada.
Donald Flack už seděl za stolem, na opačné straně, než sedává obvykle, a čekal. Brzy se dostavili vyšetřovatelé. Bonaserová stála proti němu, vedle Messera, který se usadil na židli. Sheldon vytrvával na svém stanovišti za sklem a Lindsay přes všechny protesty odvolal Mac k jinému případu.

"Takže Done, víš co chceme vědět. Jak to bylo?"
"Prostě už delší dobu jsem měl podezření na pár lidí, prodej drog a … zkusil jsem je najít a usvědčit. Našel jsem je, ale to usvědčení se nepovedlo."
"Důkazy říkají, žes s těmi balíky kokainu manipuloval. A zastřelils člověka. Takže co se dělo? A popravdě, bude to pro všechny lepší."
"Hele ty vaše otázky umím taky. Prostě když jsem je našel, zrovna byli u dodávky, tu asi máte, a samozřejmě došlo na pěsti a potom i na zbraně. Nešlo to jinak."
"Podívej, zkus to trochu zkonkretizovat."
"Vy mi nevěříte? Myslíte, že jsem ty drogy chtěl prodat já nebo co? Že je beru? NE! Prostě … byli tam nejdřív dva. Chtěl jsem je zatknout a pustili se do mě. Pak se objevil ten třetí a vytáhl zbraň, já taky a nějak se mi povedlo ho zastřelit. To ty dva ještě víc rozzuřilo, párkrát jsem spadnul do tý dodávky a … pak už si to nepamatuju. Myslel jsem, že to sám zvládnu, ale prostě jsem se mýlil."
"Tohle zní jako důvěryhodná verze, jenže proč byly tvé otisky na dveřích dodávky i kabiny?"
"Nevím, nepamatuju si všechno do detailů."
"Fajn, takže teď budeme potřebovat vzorek moči, kvůli drogám."
"Danny ty si sakra myslíš, že jsem feťák a chtěl jsem je já?"
"Já si nic nemyslím, prostě poslouchám důkazy."

"Skvělý, takže mi nikdo nevěří! Bezva!" vstal, hodil na stůl zbraň a odznak, odznak se sklouzl až Stelle k nohám.
"Done neblázni, tímhle si nepomůžeš!"
"A není to jedno? Tady zjevně důvěra nefunguje ani mezi přáteli, tak proč to zlehčovat," a odešel.
Danny vyrazil z místnosti pár kroků za ním, i když nechtěl už ani za nic, pořád musel otestovat drogy. Stella vzala Flackovy věci, ale zůstala na místě. Jen kývla ke sklu a za chvíli se ve dveřích objevil Hawkes.

"Věříš mu? Já si nemyslím, že by to bylo jinak, než říká."
"Já taky ne. Ale jeho otisky byly na místech, kam by se při obyčejném zásahu nedostaly. To je to jediné, co nedokážu vysvětlit tak, aby to nehrálo proti."
"Nějaké vysvětlení to mít musí. Test bude určitě negativní a když najdeme zbývající dealery, dovíme se co dál."
"Pokud je najdeme," a pokud nějací byli. Neubránila se, aby si tohle nepomyslela.
Pokrčil rameny a odešel.

"Macu, myslíš, že Flack je v tom vážně namočený nebo ne?" Lindsay byla na místě činu a to činu znásilnění a vraždy. Společně s Macem.
"Nevím. Novinky o případu nemám. Zabývá se tím ale dost lidí na to, abychom to zjistili."
"Já vím, vyšetřování vede Stella, ale důvěra je taky důležitá, nemyslíš?"
"Nevím jak ty, ale já bych řekl, že pachatel bude sadista. A tohle nebude jeho poslední čin," skláněl se Mac nad tělem a úplně ignoroval Lindsayin dotaz. Možná by byl ochoten pronést na toto téma ještě pár vět, to by se ale nesměla zmínit o Stelle. Doufal, že dnešní večeře vyjde a konečně si všechno jednou provždy vyjasní. Monroeová už se pro jistotu dál nevyptávala a věnovala se své práci.

O několik testů později vtrhl rozčilený Danny do kanceláře Bonaserové a bez jediného slůvka vysvětlení ji stroze sdělil, aby šla s ním. Samozřejmě se ho stále ptala, co se děje. Když poznala, že míří k cele předběžného zadržení, chytla Messera za rameno a prudce ho otočila.
"Tak co je? CO tě tak rozzuřilo a mluv, než tam dojdeme."
"Lhal nám! Byl pozitivní na drogy! Sice minimálně, ale taky už je to nějaká doba!"
"Co … přece nevěříš, že by byl na drogách!" bránila ho hned.
"Hned se to dovíme," rozrazil vchod do cely, vešel a uhodil na Flacka:
"Ty bereš drogy! Lhal jsi!"
Ten, zprvu velmi překvapený, se na něj zaraženě díval.
"Ne … to ne! Přísahám, nikdy bych si to svinstvo nevzal!"
"Tak proč jsi pozitivní? Mluv už konečně pravdu!" chytil ho za triko a zvedl na nohy. Zuřil.
"Mluvím ji celou dobu. Sakra Danny tak mi věř!"
"Věřím důkazům. A ty říkají, že jsi už jenom jeden z těch, který chytáme. Feťák a vrah!" praštil s ním o zeď. A bylo mu jedno, jestli mu zranění, která má, zhorší. To už Stella musela zasáhnout.

Opět ho chytla za rameno a táhla od detektiva dál.
"Danny! Uklidni se laskavě! Tímhle nepomůžeš jemu ani sobě a už vůbec ne případu! Jestli nejsi schopný postupovat jak máš, nechám tě z toho stáhnout! Lindsay nebo Hawkes se snad nebudou řídit ukvapenými emocemi," mluvila potichu, ale důrazně a nesmlouvavě.
"Ty máš nejmíň co mluvit o emocích. Pořád myslíš, že není feťák? Je to lhář! Zločinec a já se s ním už nebudu zdržovat!" ze zuřivosti neubíral, živě gestikuloval.
"Není to zločinec, je to jeden z nás!"
"Tak to k vám už nepatřím já. Držte ho ode mě co nejdál!" a neméně naštvaný než při příchodu odešel.

Stella vyběhla za ním.
"Počkej, ještě to neskončilo. Když byl pozitivní, musíš ho prohlídnout."
"Ale, změnilas názor? Tak rychle?" utrhl se na ni.
"Ne, ovšem ani předpisy."
"Stello, já už s tím podrazákem nechci nic mít. Proč já? Musel bych mu pár vrazit."
"To ho mám prohlížet já?!" nezněla vůbec nadšeně.
"Prosím. Já bych ho snad zabil, jestli by se něco našlo."
"Tak bude lepší, když se budeš držet dál. Udělám to, ale jenom abys neměl průšvih. Ty zkus zatím najít toho dealera, po kterém jsme šli."
"Díky. A promiň, jak jsem na tebe vyjel. To s těma emocema … uklouzlo mi to."
"V pořádku," a vracela se do cely.

Chtěla už něco říct, ale Flack ji přerušil.
"Nic mi k tomu neříkej. Prostě vybouchnul. A já drogy neberu a nevím, jak se mi dostaly do těla."
"K tomu jsem nic říct nechtěla. Pokud nevíš, jak se do tebe droga dostala, musím udělat prohlídku."
"Stello! Kruci! Jak dlouho jsme spolu byli? Dlouho sice ne, ale copak sis za tu dobu všimla, že bych někdy byl sjetej? Feťáka snad poznáš! Vzpomeň si na ty tvý prášky o kterých jsem velkoryse mlčel a pomoh ti z toho!"
"Done mně je to líto, ale musím. Já ti věřím, opravdu."
Jen se ironicky uchechtl.
"Tak to nebudeme prodlužovat, ne …"
Po pár minutách už stál uprostřed mísnosti, Stella proti němu. Vztekle si vyhrnul rukávy, jak mu to zlomená ruka dovolila.
"Nedělej mi to těžší, víš, jak to chodí."
Stále beze slova a stále naštvaný, možná ještě trochu víc, s drobnými potížemi si sundal sako a košili. Téměř výsměšně jí ukazoval ruce, beze známek jakéhokoliv vpichu. A pod sádrou taky nic nebylo, to jí potvrdili v nemocnici.
"Dobře … čistý … pokračuj prosím."
"To snad nemyslíš vážně!"
Zadívala se do země, ale nic neřekla.
Doslova ze sebe serval kalhoty. Taky nic.
"Děkuji. Můžeš se obléct, tamto oblečení cos měl jsem už nechala projít testy," nechala ho obléknout a po chvíli opět prolomila ticho.

"Nic si nepícháš. Není to ale jediný způsob."
Ona mi nevěří! Pomyslel si už skoro zoufale. "Ne! Nijak a nikdy jsem nic nebrala a neberu!"
"A jak je možné, žes byl pozitivní? Na obleku cos měl se našly stopy kokainu, mimo jiné."
"Házeli si tam se mnou jak s hadrovou panenkou, ani nevím, kolikrát jsem mezi ty drogy nalít. Je tak těžký roztrhnout jeden blbej pytlík?"
"Takže se nějaký balík poškodil?"
"Co já vim, máte je snad ne."
"Kdyby se poškodil, bylo by to i vysvětlení pro pozitivní test."
Snažila se mluvit klidně, přátelsky a měla chuť ho obejmout.
"Ale pořád budu ve vašich očích vrah, co se snažil získat dodávku naloženou drogama."
"Můžu mluvit jenom za sebe, ale v mých očích tohle nikdy nebudeš."
"Nesnaž se, bylo by lepší, kdybych v tvých očích vůbec nebyl. Nebo se pletu, když si myslím, že všechny tvoje problémy s Macem pramení u mě?"
"Teď mluvíme o důležitějších věcech než je můj vztah s Macem."
"Mluvíme? Spíš já se vás snažím přesvědčit a vy mi nevěříte. Nikdo z vás mi nevěří, ale to je dobrý, já to nějak přežiju. Asi mě vyhodí od policie. Asi o všechno přijdu. Ale to je dobrý, hlavně že vy budete postupovat předpisově a nebudete věřit podezřelému," ironie z jeho řeči téměř odkapávala.
"No, jestli je to všechno, co mi řekneš, odvedou tě zpátky do cely. Je mi to vážně líto."
Ani už se na ni nepodíval, pokud nevěří oni jemu, on jim také věřit nebude.

Danny nasazoval všechny páky, jen aby našel Jacka Gilroye. Jestli je nějaká šance všechno zvrátit, možná ji právě drží v rukou.

Stella důkladně zkoumala každý balík ještě jednou. Hledala i nepatrné poškození. Sheldon na její prosbu znovu prošel po centimetru celou dodávku.

Blížil se večer, každý byl čím dál víc nervózní, nikdo však tolik, jako detektiv Flack. Tuhle noc stráví bezpochyby v cele. Zatímco jeho přítelkyně ani neví, co se stalo. Ta mu snad věřit bude. Na rozdíl od kolegů. Ať říkají co chtějí, nevěří z nich nikdo. Bylo mu moc líto, že ani Stella ne. Nějak ji nemohl dostat z hlavy. Doteky, polibky...možná bude lepší, když už ses ní neuvidí. Ani pracovně. Colleen pro něj teď měla být vším. Musí si nutně zavolat.

Mac právě končil s analýzou důkazů z vlastního místa činu.
Monroeová pracovala na zbytku. Trochu jí záviděl. Ona i Danny pracují stejně jako on a přesto na sebe mají čas, nemají problémy a zvládli se i zasnoubit.
Dnes zoufale potřeboval být doma včas, připravený slyšet prakticky cokoliv. Byl tak šťastný, když mu říkala, že ten nejistý vztah s Flackem ukončila, protože se zamilovala do zvláštního, charismatického člověka, shodou okolností svého nadřízeného, a dále už jakoby nic dělat nemůže. Najednou ale nemá čas, schůzky odkládá ze zítra na pozítří, musel by chvíli vzpomínat, kdy naposledy ji políbil a kdy vůbec ji viděl jinak než v pracovním shonu. Zato nepochyboval, že Flacka vídá víc než dost. Téměř každý její případ nese jména Bonasera, Flack. A dnes … Stella je u Dona, Stella se snaží jak může, Stella to vede, nemají určitě čistý stůl...

Ve stejnou chvíli měla i ona podobné myšlenky. Neměla úspěch. Všechny balíky byly v pořádku, nikde žádný uvolněný prášek. Co má udělat, aby nějak pomohla? Cokoliv...dneska má přece večeři s Macem. Důležitou a navíc už dlouho se snažila někam ho dostat. Vždycky to byl on, kdo neměl čas.
Stane se moc, když pro jednou nepřijde ona? Než se stihla rozhodnout, vyžádal si ji Hawkes. Nejspíš právě včas. Možná by udělala osudovou chybu, o níž nevěděla.

"Hawkesi? Našels něco?" přiřítila se do garáží.
"Ano. V mezerách mezi podlahou a stěnou auta byl bílý prášek. Poslal jsem to na rozbor, ale určitě kokain. Nevím, jak se tam dostal, ale určitě ho nebylo málo. Někdo se ho snažil odstranit, ale prakticky je nametený do spár a mezer."
"Takže poškozený balík být mohl, ale někdo ho odstranil."
"Asi je to jediná Flackova šance, takže budu věřit, že ano."
"Výborně. Já … já já ho prohlížela a jinak to snad být nemohlo. Pasivně a náhodou. Zbývá jen najít toho dealera …"
"Stello, Stello klid," Hawkes najednou dostal strach o její nervy. "Hledá ho Danny. Na něj je spoleh, ty si odpočiň. Udělalas už všechno, cos mohla."
"Ale ještě to není u konce. Zkus prosím zrekonstruovat tu bitku, jdu za Dannym," a pospíchala pryč. Sheldon s povzdechem, nákresy, otisky a programem sedl k počítači a snažil se zobrazit jak to mohlo probíhat. Vlastně se tím snažil vysvětlit Donovy otisky na částech vozu.

"Detektive Bonaserová," zastavil ji policista, "detektiv Flack si chce zavolat. Myslel jsem, že když je váš podezřelý, měla byste to vědět."
"Díky. Stejně jsem za ním měla namířeno," zalhala, ale proč toho ostatně nevyužít. Změnila tedy cíl cesty.

"Prý si chceš zavolat."
"Musím. Svojí přítelkyni, ať to víš rovnou."
Trochu překvapeně zamrkala, ale jinak nedala nic znát.
"Dobrá, ale předtím, nevzpomínáš si, jestli nebyly v dodávce nějaké rozsypané drogy? Roztržený balík?"
"Vážně si nevzpomínám. Tohle už jsou moc malé detaily na to, jak mě zřídili."
"Snaž se zkusit si to vybavit."
"Nevím, prostě nevím. Jsem rád, že si pamatuju aspoň něco."
"Fajn, nedá se nic dělat. Pokud se povede prokázat, že tam byl, je to vysvětlení pro tvoje pozitivní testy."
"Já už všechno řekl. Můžu si konečně zavolat?!"
"Jistě … určitě má o tebe strach," chtěl v těch slovech najít stopy ironie, ale buď ji tak dobře skrývá, nebo žádná není.

Čekala pár kroků od něj, až hovor vyřídí. Povolila mu i návštěvu přítelkyně. Ani nevěděla, proč to dělá. Aby mu dokázala svou důvěru? Své když už nic, tak alespoň přátelství? Dobrou vůli? Možná.
Nicméně ať byly důvody tří zúčastněných jakékoliv, do půl hodiny už se objevila středně vysoká blondýnka, možná o něco málo mladší než Don, chvilku si ty dva prohlížela očima šedýma jako dnešní obloha, potom přišla k detektivovi a opatrně ho beze slova objala.
Následující rozhovor se Bonaserová snažila neposlouchat. Ta žena, Colleen Chambersová, měla příjemný hlas a na první pohled do ní byl Don blázen.
Po několika minutách mu naznačila, že je čas se rozloučit. Následovalo pár polibků. Jen se konsternovaně dívala jinam. Sakra proč ji to tak bere? Každý má svůj život, ona svého Maca a on tu svou...Colleen.

Ochranka se rozloučila se slečnou Chambersovou u vchodu, Don stále v cele a konec směny tady. Za normálních okolností by co se jejich přítomnosti týče laborky a kanceláře zely prázdnotou, snad až na Maca. Dnes právě naopak.
Taylor čekal na smluvenou schůzku se zmenšující se nadějí. Zapomněla, má na práci něco jiného...je to konec? Konec jeho vinou.

Ona ale nezapomněla. Přece jen se chystala odejít. Ovšem na Messera se usmálo štěstí - Jack Gilroy byl na cestě k nim.
Teď se rozhodni, říkal osud. Láska co se dá zachránit nebo ta, o kterou víc stojíš, ale mít nebudeš.
Přítel nebo kolega.
V tuhle chvíli se dovedla rozhodnout pozoruhodně rychle. Po přečtení zprávy jen pár vteřin nehnutě stála u skříňky, potom hodila mobil do tašky a šla.