Sotva vpadl do svého domu, opřel se o křeslo, trochu se předklonil a snažil se oddechovat tak, aby bolest nezesiloval.
Od krbu ho naprosto chladně a nevzrušeně pozoroval jeho bratr Stefan se sklenicí plné lidské krve v ruce.
Dřív tohle nedělal, ale teď se lidskou krví krmil prakticky nezřízeně a s velkou libostí. Ten Stefan, který se snažil odolávat upířím instinktům a potřebám a zbytečně neubližovat lidem v okolí byl pryč. Klaus tomu říkal, že ho napravil, že v něm vyvolal zpátky jeho zvířecí podstatu, ale Damon dobře věděl, že z něj jen udělal nesnesitelného idiota podle svých představ. Donutil ho zapomenout na to, jaký býval a přijmout znovu identitu rozparovače. Tou se honosil ve třicátých letech, když se s Klausem a jeho sestrou Rebekou setkal poprvé. Tehdy s ní nepochybně flirtoval. Možná i víc.
Je vidět, jak se časy mění, protože v současnosti to byl Damon sám, kdo s ní spal.
"Co je?" zeptal se Stefan bratra, jako by chtěl spíš říct 'Co zase blbneš'.
"Nezírej tak a pomoz mi!" zavrčel na něj Damon. Byl rozladěný, celý rozbolavělý a cítil se potupně, když mu tohle udělala, ač původní, malá holka. Rozhodně byla mladší, než on. Tedy co se lidského věku, v němž se stala upírkou, týče.
"A s čím? Nedáš si?" pozvedl směrem k němu svou sklenici a pomalým naprosto vyrovnaným krokem k němu došel.
"Vyndej mi to ze zad a fofrem!"
"Slušná práce," kývl Stefan uznale, když si prohlédl bratrovo zranění. "Drž se opěradla, asi to bude trochu bolet," podotkl potom a chytil čouhající konec úlomku zárubně pod jeho lopatkou.
Nešlo to ale vytáhnout na jeden záběr, aby dřevo uvolnil, musel s ním trochu zakývat a pomalu ho doslova vypumpovat ven.
Damon ryl nehty do čalounění a mezi zuby drtil nadávky.
Když konečně pocítil úlevu a volný dech, natáhl se po opuštěné krvi a na jeden lok celou sklenici vyprázdnil.
Rána se mu prakticky okamžitě zatáhla.
"Co to vůbec mělo znamenat?" ušklíbl se Stefan a držel v ruce pořádný kus dřeva. Ihned díky jeho tvaru odhadl, odkud se asi vzal. "Nosíš si nový dveře po kouskách?"
"Hrozně vtipný," odsekl mu suše Damon, zatímco protahoval už zahojené rameno a záda.
"To víš, asi nemám svůj den. Tak kdo to byl? Musela to být síla."
"Jeremy se lepší," Damon se rozhodl skutečně použít lež, kterou nakázal i Jeremymu samotnému. "Alaric ho učí bránit se. Trochu jsme se hádali. Nenapadlo mě, že se tak vypracoval." alespoň tohle byla pravda. Alaric Salzman, učitel střední školy v Mystic Falls, a muž, co na sebe vzal opatrovnictví Eleny a Jeremyho po smrti jejich tety, oba učil, jak se bránit útokům a jak může člověk upíra zneškodnit.
"Kdo by to do něj řek, co?" zakroutil hlavou Stefan, ale jinak to vypadalo, že ho to ani příliš nezajímá, jelikož nejde o něj, a že tomu tedy uvěřil.
"Petere! Konečně, takže jsi byl úspěšný?" Thyre se rozzářila, odstrčila Jeremyho stranou a krátce hromotluka ve dveřích objala.
"Thyre Mikaelsonová …" poznamenal on a bedlivě si ji prohlédl. Patrně ho trochu zaskočila změna v jejím oblečení a její vřelé přijetí.
Thyre protočila oči. Příjmení Mikaelsonová nikdy nebrala vážně, protože doopravdy žádné neměla, a navíc ho nesnášela, protože bylo odvozeno ze jména jejího nenáviděného otce. Ale používali ho všichni a už dlouho při všech oficiálních příležitostech.
"Nechej si to. Takže - jak to vypadá?" zeptala se věcně. Jeremy jen nechápavě zíral a pak se konečně ozval:
"Hele … kdo je to?"
"Jasně, promiň. Petere, tohle je Jeremy Gilbert. Jeremy, Peter. Upír, kterého jsem kdysi stvořila. A …" šlehla pohledem k venkovním schodům, "tohle je Elena Gilbertová. Jeremyho sestra a dvojnice Katherine."
Jmenovaná totiž právě dorazila domů.
"Jeremy?" obořila se ihned na svého bratra a chtěla vysvětlení.
"Já vůbec nevím, o co jde! Přišel za Thyre." pokrčil ten bezmocně rameny.
"Já vám to vysvětlím …" povzdechla si upírka. To neustálé omílání všeho dokola ji unavovalo, ale vždycky přišel někdo další, kdo nic nevěděl a ona musela začít znovu.
"Fajn, ale ve sklepě, jo? Nebudeme riskovat, že sem přijde Stefan."
"Nebo Tyler, jasně," doplnil sestru Jeremy.
"Ne ten ne … Damon tu nebyl? Mluvila jsem s Mattem, říkal, že Damonovi už to pověděl, a že měl namířeno sem …" ona sama šla přímo z kavárny, kde pracoval její známý Matt Donovan a kde se jednu z mála pozitivních novinek dozvěděla.
"Co mu pověděl?" Thyre se rozhodla dělat, že k žádné rozmíšce a žádnému slastnému krveprolití nedošlo.
"Tyler je pryč. Starostka Lockwoodová ho prý donutila, aby s ní odjel k babičce do Connecticutu. A Klausovi to nevadilo, takže pořád vůbec nic netuší. Takže máme jednoho z krku."
"Jo, jo skvělé, ale nejdřív moment, tohle potřebuji vyřídit. Petere, kde je?" přerušila je všechny netrpělivě Thyre.
"V Sheyboganu ve Wisconsinu. Je to určitě on. Podoba je naprosto stejná, vše souhlasí. Jsem si tím naprosto jistý. Tady. Udělal jsem nějaké fotky," sáhl si do náprsní kapsy a podal Thyre malou obálku.
"Hmm, koukám, že se v moderní technice vyznáš lépe, nežli já," ale stejně myslela spíš na město, co jí řekl. Pokud se nepletla, leželo někde u Michiganského jezera a muselo tam být krásně. Mezi vodou a parky. Pravý ráj pro vlkodlaka.
"Není to nic složitého."
"Kolik je mu?" pokračovala Thyre v pro ostatní úplně nesmyslných otázkách.
"Třicet. Sledoval jsem ho od chvíle, co se narodil. Jakmile se ukázalo, že je to skutečně, on, hledal jsem tě, ale … bohužel, okolnosti nebyly moc příznivé."
"Já vím, ale hlavně, žes ho našel."
"To nebyl žádný problém," Peter se nepatrně uklonil.
"Jistě, nebyl to žádný problém, jen to trvalo tři sta let."
"Omlouvám se, nebylo to snadné, vážně jsem se snažil, ale linie dvojníků byla dobře ukrytá."
"Nevyčítám ti to, vlastně jsi přišel v pravou chvíli. Co vlkodlačí kletba?"
"Pokračuje," přikývl horlivě.
"To není moc příjemné, ale aspoň máme jistotu. Zatím běž. Neukazuj se tu. Setkáme se, až to bude bezpečnější," Thyre si obálku s fotografiemi zastrčila do kapsy a gestem vyzvala neznámého návštěvníka k odchodu.
Ten ihned uposlechl.
"No, asi vás zajímá, co se děje, že?" podívala se potom věcně na Jeremyho a Elenu.
"Překvapivě," přikývla Elena.
Thyre si znovu povzdechla a zamířila do sklepa. Elijah tam seděl na jedné ze starých židlí a zaujatě četl nějakou knihu.
Když celé procesí vešlo, zavřel ji.
"Děje se něco?"
"Tady Gilbertovi chtějí vysvětlit, kdo je Peter. A ty to taky nevíš."
"Jaký Peter?" ne, doopravdy to nevěděl. Nikdo nevěděl, co Thyre tehdy udělala a proč.
"Vzpomínáš si na první pokus Klause prolomit kletbu a vypustit do svého upířího těla i vlkodlaka?"
Zavrtěl hlavou. Tehdy se svými sourozenci nebyl. Jen zprostředkovaně věděl, že k něčemu takovému došlo, a že se to nepovedlo.
"Já si vzpomínám," ozvalo se ale od schodiště. Stála tam Rebekah s taškou v ruce.
"Nesu ti pár věcí, co by se ti mohly hodit … a koukám, že jdu zrovna do nejlepšího. O co jde?" přidala se k zvědavému publiku. Nesla totiž Thyre pár kousků svého vlastního oblečení.
Nesnášela Elenu, kdyby mohla už dávno by ji zabila a ukončila to všechno. Bez ní by Klaus totiž své hybridy tvořit nemohl, bez ní by přestal existovat věčný rozpor Stefana a Damona a bez ní by bylo všechno snazší. Proto nechtěla dopustit, aby Thyre musela nosit její oblečení. Rebečino bylo dle jejího mínění hezčí a luxusnější.
"Tak dobrá, Niklaus se prostě tehdy pokoušel zlomit kouzlo, co v něm poutalo vlkodlaka. Však víte, to, co na něj seslala matka. Věděl, že potřebuje obětovat upíra, vlkodlaka a dvojnici. Tou měla být Katherine. Ten obřad nevyšel a ona utekla. Proto jsme ji já a Ethel hledaly a měly zabít. To jste se asi dočetli. Jenže ani Ethel neví, co se stalo na pozadí toho všeho."
"Psala o smrti nějakého Samuela," poznamenala Elena.
"Přesně tak. Klaus jí slíbil, že z něj udělá hybrida. Aby spolu žili upír a vlkodlak, to přinášelo velkou spoustu problémů. A stárnutí jednoho a věčný život druhého je asi nejmenší. Takhle by se vyřešily. Jako odměnu chtěl jen to, aby proti němu přestala brojit. Věřila mu, že obřad zvládne."
"To si pamatuju dost dobře. Pro Nika to měl být velmi důležitý moment," přkývla Rebekah. Jako jediná neříkala svému bratrovi Klaus, ale první částí jeho jména. "Ale nemohlo se to povést, teď už víme, že smrt dvojnice by byla chyba, potřebuje její krev. Živou. A … na toho Samuela si ale nepamatuju …" ona totiž o vztahu své nejstarší sestry a vlkodlaka netušila.
"Já jsem dost pochybovala, že vůbec něco vyjde," pokračovala Thyre, jako by ji vůbec nepřerušila. "Tehdy jsem … měla jsem spojení na jednu čarodějku."
"Souvisí to nějak s tím Samuelem?" znovu ji přerušila Elena.
"Ale toho zabili přeci hned v tu noc!" vykřikla Rebekah. Nejspíš už tušila, kam sestra míří.
"Ano, jenže já od začátku tušila, že obřad nevyjde. Ostatně Klausovy plány málokdy doopravdy vycházely. Dooo … no … přesvědčila jsem tu čarodějku, aby na Samuela seslala kouzlo, které zajistí jeho dvojníka. Vlastně stejné kouzlo, díky kterému jsi ty dvojnice Katherine, Eleno. Věděla jsem, že Ethel je do něj úplně zblázněná a pokud něco nevyjde, ani s ní to nedopadne dobře. Byla to taková pojistka. Jenže jsem také věděla, že dvojník se neobjeví hned."
"A od toho byl ten … Peter, že? On ho hledal," zeptal se Jeremy.
"Ano. Stvořila jsem svého upíra - Petera. Je mi oddaný, dělá, co mu řeknu. Já mu tedy moc nepřikazuji, chtěla jsem jen, ať dvojníka najde. Trvalo to dlouho, celá staletí. Ale teď ho konečně má. Konečně vím, kde je."
"Nezdá se ti, že se snažíš Ethel chránit až moc, vzhledem k tomu, že ona vůbec?" Rebekah nemohla uvěřit, že tohle celé podstoupila jen kvůli jejich nejstarší sestře.
"Možná. Ale měla pravdu, ne? Všechno, co dělala, mělo důvod. My slepě věřili lháři a vrahovi. Všichni," sjela pohledem na Elijaha, který se zatím nevyjadřoval.
"Je tu ale ještě jedna věc, Thyre," nepotvrdil, že všichni, ale nadhodil poslední nejasnost.
"Jaká?"
"To kouzlo jsi na něj nechala seslat několik dní před obřadem. K tomu, aby se jeho dvojník objevil, musel mít potomky. Jeho rodová linie musela pokračovat."
Thyre jen pokrčila rameny a výmluvně se na bratra podívala.
Zřejmě pokračovala. Zřejmě se nějaký potomek našel. Vlkodlaci zřejmě nejsou výkvět ctnosti ani když se zamilují.
"Takže tohle se nás vlastně netýká," ujasnila si to ještě Elena.
"Ne. Objevil se teď náhodou. A já to udělala jen pro Ethel. Myslím, že dobře tušíš, proč."
Dvojník na tom totiž bude stejně, jako jeho předek. Stejně jako on bude přitahován ke stejné osobě, pokud ta osoba dál existuje. A stejně jako tehdy i ta osoba k němu.
"Nuže, dvojníka Samuela z naší minulosti můžeme teď opustit a věnovat se něčemu důležitějšímu?" ukončil vysvětlování Elijah a získal si tak pozornost všech přítomných.
Na rozdíl od své sestry objevující taje jednadvacátého století a své druhé sestry přehrabující se ve skříních a bagatelizující nález deníku před Klausem, on intenzivně přemýšlel nad vhodnou strategií nadcházejících dní.
Ostatní ho pohledem vyzývali k pokračování.
"Mám, řekněme, návrh na plán."
Žádné komentáře:
Okomentovat