15. ledna 2013

Malé velké tajemství 9

"Mandy, nechávala jsi zprávu?" Nick došel do laborky.
"Jo. Mám ty otisky ze stříkaček a balíčků. Většina z nich našla majitele v databázi. Krádeže, léčení, jak vidno neúspěšné. A spousta z nich byla jejích. A co se ti stalo?" dodala, když si prohlédla jeho obličej.
"Nic … jenom menší nedorozumění s podezřelým," usmál se. "A víš čí byly ty otisky z žiletky?"
"Myslíš tu, co jí zabila? Našla jsem jich tam pár. A zjistila jsem, komu patří," ukázala mu porovnávané vzorky.
"Její? Cože? Vždyť se sama nezabila. A ještě neznámé. No dobře, ještě se tu možná ukážu, až zjistím, ve které injekci byla ta její poslední dávka."
"Fajn. Tak zatím."

Pustil se do vzorků ze všech zabavených injekcí. Doufal, že najde tu pravou a že ho dovede k pachateli. Pokud ji předávkoval ten samý, co ji nakonec zabil, nemusí to být žádný feťák. Původně se dala předpokládat ještě jedna varianta: Předávkovala se sama a zaútočil na ni někdo v absťáku..přece jenom ona jim sháněla drogy. Druhá varianta: Sebevražda. Ta ale padá, protože někdo ji podřízl. Třetí varianta: Někdo ji předávkoval, někdo ji zabil. To už byla úkladná vražda. S nějakým úmyslem.

Catherine nejdřív zůstala v úžasu stát. Papíry, kterých nesla plnou náruč jí vypadly z ruky a pomalu se snesly na zem jako další pár bílých hrdliček, kterých tu bylo najednou nějak moc. Rychle je sebrala, pak zavřela dveře a doufala, že si jí nevšimli. Vypadalo to, že ne. Byla zvyklá na ledacos. Dokázala překousnout rozkládající se mrtvolu, setkala se s odpornými zločiny a sama i s dost odpornými lidmi. Na druhou stranu zažila i dost krásných věcí. A spoustu překvapení. Ale jestli ji něco dostalo, tak tohle. Vidět Grissoma s Gregem … uf … musela to chvilku rozdýchávat. Její šéf … a její kolega … ti dva … spolu … a předtím se Sarou … a Suzanne … a … někdo jí bude muset něco vysvětlit. A … najednou si začala představovat ty dva, jak … potřebuje se napít studený vody. Hodně studený vody.

Sara se s pocitem uspokojení vracela od Ecklieho. Byla spokojená, že jednou dosáhla svého a donutila Ecklieho podepsat její přeložení k FBI. Na celý rok. Celý rok ho neuvidí, celý rok si nebude muset dělat hlavu z toho, jestli jí zase lže, nebo co za překvapení jí zase připravil. Měla na něj vztek. Ale čím dál byla od Ecklieho kanceláře, tím víc začínala pochybovat o správnosti svého rychlého rozhodnutí. Vůbec nad tím nepřemýšlela, jak tvrdila Eckliemu. Nejdřív se nemohla rozhodnout a pak bez přemýšlení přijala. Neuvidí celý rok ani ostatní. Bude muset opustit všechny přátele a než si zvykne mezi agenty, kteří ji bezpochyby jen tak lehce nepřijmou, bude se zase vracet. A nic nevyřeší. Vlastně vyřeší. Dá Gregovi a Grissomovi prostor, nebude jim překážet. Pojede na druhý konec států a nechá ty dva užívat si jak libo. Greg bude rád, že to bere a Grissomovi chybět nebude. S ostatními zůstane v kontaktu.

"Gregu … já … musím jít."
"Kam?"
"Musím … odjet z práce. Měl bych se vrátit po půlnoci … možná."
"Kam jedeš?"
"Něco … ohledně případu. Pracujte dál na tom, abyste našli moji dceru. Ahoj," otočil se a urychleně odešel.

Konečně našel tu pravou stříkačku. Heroin a strychnin. Zkusil najít nějaké otisky. Byly tam. Zašel za Mandy, která mu potvrdila, že jsou stejné jako ty neznámé ze žiletky. Měl by zkusit znova vyslechnout toho feťáka, co chytili. Vypadalo to, že tam chodil pravidelně, mohl něco vidět. Mohl tam dokonce být, mohl to dokonce být. Ale už je tu hrozně dlouho. Potřebuje si odpočinout. Chtěl najít Grissoma, aby ho vyslechl on. Nikde ho ale nenašel. Dostal se až za Gregem do laborky, teď už tam byl i Warrick. Pořád se snažili nějakým způsobem vystopovat Cuttlera, ale nedařilo se jim to. Ani díky poznávačce karavanu ho nenašli. A Greg navíc byl sotva schopný napsat něco na klávesnici nebo vzít něco do ruky.
"Čau. Nevíte někdo, kde je Grissom? Má se mnou dělat na tom Alisinom úmrtí."
"Ne … co se ti stalo?"
"Jeden podezřelý."
"Ukaž … no, pěkná síla."
"Au, chceš mi ten nos dorazit nebo co?" zařval, sotva se ho Warrick dotkl.
"Tak co je s tim Grissomem?"
"Odjel," ozval se Greg.
"A kam?"
"To nevim, říkal, že se po půlnoci možná vrátí."
"No bezva. Tak to zase slíznu já … promiň, Warricku, samozřejmě chci zjistit, co se jí stalo, jenom jsem trochu unavenej."
"Jasně … hele, není tohle ten náš hledanej?" ožil Warrick, když zjistil, že Cuttlerovo jméno se objevilo mezi zákazníky jedné benzínky na okraji města.
"No jasně že je. Konečně něco máme. Platil kartou, blbec."
"Fajn, jedu se tam podívat, zkus pokročit dál, Gregu," zvedl se a šel do garáží. Ještě předtím došel pro Catherine, aby jela s ním. Doufal, že zjistí aspoň zhruba, kam mohl jet, nebo odkud.

Nick tedy šel za Sofií. Chtěl toho chlapa vyslechnout co nejdřív. Našel jí, když už byla na odchodu.
"Odcházíš?"
"Jo. Pro dnešek konec. Volala jsem do nemocnice. Ten muž, Ryan Matthews, má ještě pořád záchvaty. Nevyslechneme ho dřív než zítra."
"Tak v tom případě bych už asi taky mohl domů."
"Jo? A platí ještě ta večeře?"
"No jasně. Tak změna plánu. Nejedeme domů, někam tě zvu."
"Víš, že jsem tě zvala první."
"Tak třeba příště."
Nasedli do Nickova auta a odjeli někam do nočního Vegas. Teda aspoň si to zprvu mysleli. Nemohli si vybrat, kde zakotví, tak se nakonec okruhem dostali až k Nickovu bytu.

Schylovalo se k půlnoci. Greg už nenašel nic, co by jim nějakým způsobem pomohlo. Chtěl se trochu protáhnout, tak se zvedl, že si udělá kafe. Uviděl na stole obálku. Nějak si nevzpomínal, že by mu ji tu někdo nechával. Přišel blíž.

Gilbert Grissom, kriminální laboratoř Las Vegas. 

Zvědavost ho přemohla. Uvnitř byl ledabyle složený dopis a ještě dva další papíry. Jeden z nich byla fotka. Tohle je přece Suzanne … rozložil dopis. S každým řádkem dostával větší a větší strach. Po půlnoci se možná vrátí … nevrátí … nemá v plánu se vrátit … Poslední papír byl plánek. Bylo tam vyznačené nějaké místo. Greg zhruba věděl, kde by to mohlo ležet, přesto okamžitě sedl zpět k počítači a otevřel si mapu Nevady. Nebylo to moc blízko. A měl už jen slabých dvacet minut. Zvedl se, popadl svoje vybavení-vestu a zbraň a tak jak byl se rozběhl k autu. Vlál za ním laboratorní plášť, z místností okolo vykukovaly zvědavé obličeje.
"Gregu, kam let …" Saru skoro smetl. Ale ignoroval ji. Musel se tam dostat včas. Nenechá je přece umřít. Nenechá HO přece umřít …

Žádné komentáře:

Okomentovat